








K tragické nehodě došlo v sobotu dopoledne na železničním přejezdu v Ostravě-Třebovicích. Po srážce rychlíku s osobním autem zemřely dvě děti, které jely v autě. Provoz na trati mezi Opavou a Ostravou byl kvůli nehodě přes čtyři hodiny přerušený.



Rok 2021 označily unijní instituce za Evropský rok železnice. Evropská unie tím chce zviditelnit železniční dopravu a prezentovat ji jako udržitelný a bezpečný způsob dopravy. Je ale možné cestovat udržitelně a u toho mít stále stejný komfort? A jak se daří modernizovat tuzemskou železnici? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz Jan Sůra, šéfredaktor webu Zdopravy.cz.



Osoblažský výběžek v Moravskoslezském kraji zasahuje do Polska, ale je Českem, leží ve Slezsku, ale je moravskou enklávou. Nehrnou se sem obyvatelé ani firmy, přesto má co nabídnout. Nevšední přírodní divočinu, památky a také největší chloubu - raritní úzkokolejku. Když padla k zemi její první nádraží, starostové obcí se rozhodli jednat. Tento klenot chtějí zachránit i pro další generace.



Správu železnic (SŽ) ročně stojí miliony korun údržba tratí, na kterých aktuálně není žádný pravidelný železniční provoz. Ukazuje to tabulka nákladů SŽ, kterou zveřejnil server Zdopravy.cz. Z dat vyplynulo, že jednou z nejnákladnějších tratí, kde nejezdí vlaky, je trasa z Děčína do Oldřichova u Duchcova. Vedení Ústeckého kraje označilo sumu, kterou SŽ vydá na péči o ni, za neuvěřitelnou.



Správa železnic nově otevřela provizorní lávku přes kolejiště v rekonstruované stanici v pražských Vršovicích. Ta umožňuje přístup ke všem nástupištím, dosud museli lidé celé nádraží složitě obcházet. Zároveň začíná dlouho plánovaná rekonstrukce trati ze Mstětic do Prahy-Vysočan. Na trati do roku 2024 vznikne tříkolejný úsek, nová zastávka Rajská zahrada a lávka do stejnojmenné stanice metra.



Ministerstvo dopravy se domluvilo na modernizaci nejpomalejšího úseku linky z Prahy do Ostravy. Mezi Ústím nad Orlicí a Chocní tak v roce 2026 vznikne jedna z největších staveb na české železnici. O přípravách na budování koridoru informuje server Zdopravy.cz.



Na východě Nového Zélandu mezi městy Napier a Gisborne křižuje přistávací plochu místního letiště železniční trať. Motorák přes ranvej projíždí několikrát denně a strojvedoucí před průjezdem kritického úseku poslouchá pokyny řídicí věže gisbornského letového provozu. Podívejte se na další díl ze seriálu Extrémní letiště, který vznikl ve spolupráci se serverem flying-revue.cz.



Kvůli podezření na podemletí železniční trati byl v neděli odpoledne přerušen provoz v úseku mezi stanicemi Mosty u Jablunkova a Návsí na Frýdecko-Místecku. Omezení se týkalo několika vlaků, po několika desítkách minut byl provoz obnoven po jedné koleji. Vyplývá to z informací na internetových stránkách Českých drah. Uvedený úsek se nachází na frekventované trati mezi Bohumínem na Karvinsku a slovenskou Čadcou.



Název Pražský Semmering značí malebnou železniční trať s prudkým stoupáním a dvojicí Hlubočepských viaduktů vedoucí ze Smíchova do Jinonic a dál do Hostivice. V provozu je již 145 let. Jediná pražská "horská" dráha, která byla postavena kvůli dopravě uhlí a dřeva do Prahy, zahájila pro nákladní dopravu provoz 3. července 1872, pro osobní dopravu pak 16. září 1872. Svůj název dostala podle slavné rakouské horské železnice Semmeringbahn.



Takto by podle vizualizace SŽDC měl vypadat modernizovaný železniční úsek Sudoměřice – Votice na páteřní trati směřující do jižních Čech.



Česko má první konkrétní plán na vybudování vysokorychlostní železnice. Osmdesátistránkový dokument vypracovali experti ministerstva dopravy. Nejvíce rozpracované je spojení na trase Praha–Drážďany, jako termín zprovoznění dokument uvádí rok 2035. Atraktivně působí jízdní časy mezi jednotlivými stanicemi. Z Prahy do Brna by rychlovlak jel 60–75 minut, do Drážďan hodinu a do Ostravy kolem dvou hodin.



České dráhy až s desetiletým zpožděním dostanou dvacet milionů korun pojistného za nehodu u Vraňan na Mělnicku. V březnu 2007 zde na přejezdu na hlavní trati Praha–Děčín zůstal zaklíněn osobní vůz. I když jeho řidič René Kučera zavolal policii a ta obratem informovala výpravčího, ten zastavil provoz na jiné trati. O patnáct minut později tak do vozu narazil rychlík. Během vyšetřování se ukázalo, že se Kučera pokusil o pojistný podvod a auto nastražil schválně. Česká pojišťovna proto odmítla drahám vyplatit pojistné a za pravdu jí zpočátku dávaly i obecné soudy. Až poté, co se drah zastal Nejvyšší soud, pojišťovna oznámila, že sumu zaplatí. Spor přitom rozhodl na základě judikátu z roku 1935.