Obrazem: Zapomenuté Osoblažsko. Zachraňuje svůj jedinečný klenot a nadechuje se

Obrazem: Zapomenuté Osoblažsko. Zachraňuje svůj jedinečný klenot a nadechuje se
Osoblažsko je pozapomenutý, nepříliš lidnatý a nepříliš bohatý region České republiky. Jak konstatuje zpráva Agentury pro sociální začleňování, při osvobozování sovětskou armádou v květnu 1945 utrpěl region značné škody a řada obcí, včetně města Osoblaha, byla velmi poškozena.
Následoval odsun německého obyvatelstva a dosídlení regionu, které bylo stejně jako v celém Krnovsku tvořeno kromě obyvatel z vnitrozemí také pestrou směsicí národností – volyňských Čechů, Rumunů, později také Řeků či Romů.
Osoblažsko se za socialismu orientovalo na zemědělství, jeho rozvoj přilákal do oblasti nové obyvatele. Orientace výhradně na zemědělství s sebou nesla i malý důraz na vzdělání.
Po sametové revoluci se zdejší zemědělské podniky rozpadly a mnoho lidí přišlo o práci. Z tohoto úderu se region dodnes zcela nevzpamatoval.
Foto: Pavel Schreier
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
18. 4. 2021 9:51
Osoblažský výběžek v Moravskoslezském kraji zasahuje do Polska, ale je Českem, leží ve Slezsku, ale je moravskou enklávou. Nehrnou se sem obyvatelé ani firmy, přesto má co nabídnout. Nevšední přírodní divočinu, památky a také největší chloubu - raritní úzkokolejku. Když padla k zemi její první nádraží, starostové obcí se rozhodli jednat. Tento klenot chtějí zachránit i pro další generace.

Osoblažský výběžek je pozapomenutou periferií. Patří k nejméně osídleným oblastem Česka, nemají o něj příliš zájem lidé ani firmy, nezaměstnanost tu dlouhodobě patří k nejvyšším v zemi. Periferií byl tento cíp země již za Rakouska-Uherska, žili zde převážně Němci, ale po jejich vyhnání po druhé světové válce se oblast stala tak trochu zemí nikoho. Proti úpadku se dvanáct zdejších obcí a dvě města spojily do Mikroregionu Osoblažsko, zaměřují se na jeho rozvoj a především na podporu cestovního ruchu.

Mají tu totiž nevšední přírodní divočinu a také raritní železniční trať známou jako Osoblažská úzkokolejka. Jedná se o jedinou úzkorozchodnou trať, na níž České dráhy zajišťují pravidelný provoz. Unikátní je i skutečnost, jak se koleje v rovinatém úseku klikatí - mezi Třemešnou nedaleko Krnova a Osoblahou nadělají neuvěřitelnou stovku oblouků, takže třináctikilometrovou vzdálenost mezi oběma konečnými překonává dvacet kilometrů tratě. Když ji stavěli, chtěli údajně co nejvíce ušetřit, a proto se snažili co nejvíce kopírovat terén.

Úzkokolejka si získala i srdce mnoha turistů speciálními akcemi, které tu podniká obecně prospěšná společnost Slezské zemské dráhy. Zařizuje zde turistické jízdy parním vlakem či historickým motorákem. Jenže i tato atrakce začala postupně uvadat. Nádražní budovy se dostávaly do havarijního stavu, a místo aby se do nich investovalo, začala je státní Správa železnic bourat.

Foto: Pavel Schreier

Tomu už nechtěly dále přihlížet zdejší obce Osoblaha, Bohušov, Slezské Rudoltice a Liptaň. Založily obecně prospěšnou společnost Osoblažská úzkorozchodná dráha a daly si za cíl zachránit tuto jedinečnou technickou památku jako celek. Za vydatné pomoci Moravskoslezského kraje zakoupily od státu nádraží a pozemky. Celkem pět nádražních budov se rozhodly zachránit a zrekonstruovat tak, aby jim vrátily jejich historickou podobu. Na projekt získaly velkorysou evropskou dotaci ve výši 1,1 milionu eur, vše je předfinancováno z peněz kraje a stavět se začne už začátkem května 2021, hotovo by mělo být koncem dubna 2022. 

"Osoblažská trať neodmyslitelně patří k našemu kraji a domovu. Proto jsme se nemohli smířit s nevyhovujícím stavem nádražních budov a hledali jsme cesty, jak ze zanedbané tratě udělat atrakci, po níž k nám přijíždějí turisté z celé republiky," říká starosta obce Slezské Rudoltice Mojmír Pargač s tím, že o záchranu nemovitostí usilují již patnáct let. "Chtěli bychom zachovat úzkokolejku i s nádražími pro budoucí generace. Věříme, že se i tímto přispěním podaří oživit tento krásný kout Moravskoslezského kraje," přeje si.

Kraj už před tímto evropským projektem zafinancoval opravu hradla v Třemešné a nádraží ve Slezských Rudolticích. Majitel stavební firmy, jež rekonstrukci prováděla, pak coby zdejší patriot sám zaplatil zastávku Amalín, která se musela postavit podle historických snímků celá znovu, neboť se nedochovala.

"Nádražní budovy se stanou ozdobou Osoblažska a budou výrazně reprezentovat region navenek. Budou také dalším doplňkem doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, která na Osoblažsku stále chybí. A v neposlední řadě se stanou pro mnoho návštěvníků novým důvodem, proč navštívit úzkokolejku," říká David Chovančík ze společnosti Slezské zemské dráhy a dodává, že z rekonstruovaných domů u trati se stanou infocentra a muzea pro turisty.

Důvodů je tu ale více, kromě přírody to je například zámek Slezské Rudoltice, jemuž se přezdívá Slezské Versailles. V 18. století ho znala smetánka z celé Evropy a velmi ráda zámek navštěvovala. Jeho tehdejší majitel Albert z Hodic zde vybudoval pro šlechtice tak trochu Disneyland plný hostin, kultury a atrakcí (o příběhu tohoto milovníka zábavy psalo Aktuálně.cz již dříve). Za pozornost stojí i židovský hřbitov v Osoblaze, zámek v Dívčím Hradě nebo třeba Fulštejn, bývalý největší hrad ve Slezsku.

Příběh o záchraně Osoblažské úzkokolejky, jež po mnoha letech zvolna směřuje k dobrému konci, inspiroval Hnutí Duha Jeseníky, které se pro změnu snaží o záchranu nádražních budov na trati Olomouc - Krnov, jimž rovněž hrozí demolice. Povzbuzeni tímto příkladem si i tady dokážou představit podobný projekt, který by se rovněž mohl stát turistickou atrakcí.

"Chystaná záchrana nádraží na Osoblažce je dokladem toho, že stará nádraží nepatří do demolic, ale lze je zachránit a najít pro ně nové využití. Je třeba ale aktivně jednat, a ne jen sedět, dívat se z okna a čekat, jak to bohužel dělají mnozí starostové v našem regionu," říká Ivo Dokoupil z Hnutí Duha.

 

Právě se děje

před 13 minutami

GIBS nezjistila, že by informace z kauzy soudce Sováka vynášeli policisté. Prověřování odložila

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

"Vyhodnocením všech získaných materiálů a informací nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníka bezpečnostního sboru. Celá věc tak byla uložena ad acta," řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Benešová v lednu uvedla, že by se GIBS měla kauzou zabývat. Zároveň žádala Bradáčovou o prověření úniků. V případu soudce Sováka obviněného z korupce a ovlivňování soudních řízení podle ní některá média měla přístup k interním informacím.

Benešová také uvedla, že vzhledem k rozsahu a detailnosti informací je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. Pražské vrchní státní zastupitelství, jehož státní zástupce Sovákovu kauzu dozoruje, se proti kritice ohradilo. Únik ze spisů ze strany policie pak odmítl i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Mazánek i Bradáčová poukázali na to, že k únikům došlo až poté, co příslušné dokumenty obdržely strany trestního řízení - tedy mimo jiné stíhaní lidé a jejich obhájci.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce tvrdí, že úplatky nebral.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy