Výpravčí nezastavil vlak, ten smetl auto. Dráhy dostanou 20 milionů díky rozsudku z roku 1935

Marek Pokorný Marek Pokorný
10. 11. 2016 18:28
České dráhy až s desetiletým zpožděním dostanou dvacet milionů korun pojistného za nehodu u Vraňan na Mělnicku. V březnu 2007 zde na přejezdu na hlavní trati Praha–Děčín zůstal zaklíněn osobní vůz. I když jeho řidič René Kučera zavolal policii a ta obratem informovala výpravčího, ten zastavil provoz na jiné trati. O patnáct minut později tak do vozu narazil rychlík. Během vyšetřování se ukázalo, že se Kučera pokusil o pojistný podvod a auto nastražil schválně. Česká pojišťovna proto odmítla drahám vyplatit pojistné a za pravdu jí zpočátku dávaly i obecné soudy. Až poté, co se drah zastal Nejvyšší soud, pojišťovna oznámila, že sumu zaplatí. Spor přitom rozhodl na základě judikátu z roku 1935.
ilustrační snímek
ilustrační snímek | Foto: Drážní inspekce

Praha/Mělnicko – V březnu 2007 ten přepis rozhovoru policie s výpravčím Českých drah ve Vraňanech na Mělnicku přinesla snad všechna média: Policisté výpravčímu Ladislavu Tomkovi 19. března po 21. hodině hlásili, že na přejezdu mezi Lužcem a Horními Beřkovicemi je zaklíněn osobní vůz, a vyzvali ho, aby na trati zastavil provoz. Ten se ale domníval, že jde o vedlejší trať, kde už ten den nemá nic jet. Policisté jej přitom při hovoru jednoznačně upozorňovali, že vůz je "na té hlavní trati".

O patnáct minut později pak do auta narazil rychlík z Prahy do Ústí nad Labem. Výsledkem byli dva lehce zranění – jedním z nich byl strojvedoucí – a škoda 21 milionů korun. Soud posléze poslal Tomka na dva roky podmíněně do vězení.

A ve vězení nakonec na čtyři a půl roku skončil i řidič uvedeného vozu René Kučera. Policie totiž zjistila, že se pokusil o pojistný podvod – aby sám získal pojistné, fingoval nehodu a tvrdil, že mu traverza trčící z přejezdu prorazila dno auta.

Vždyť to byl trestný čin!

Soudy ale začaly řešit také druhou větev, a to kdo Českým drahám uhradí víc než dvacet milionů za zničenou lokomotivu. Řidič auta měl sice zaplacené povinné ručení u České pojišťovny, ta ale odmítla uvedenou sumu zaplatit s argumentem, že šlo o fingovanou nehodu. A na škodě prý měly podíl samotné České dráhy, když jejich zaměstnanec i přes upozornění přijíždějící vlak nezastavil.

Dráhy se proto obrátily na Obvodní soud pro Prahu 1, který nejdříve rozhodl, že pojišťovna musí zaplatit čtvrtinu, druhou čtvrtinu pak společně Kučera s dvěma komplici. V polovině nároku pak žalobu zamítl kvůli podílu výpravčího.

Městský soud v Praze pak verdikt překopal a rozhodl, že platit má pouze Kučera jako iniciátor pojistného podvodu, a to 65 procent, tedy 13 milionů korun. "Nese největší podíl odpovědnosti, protože byl iniciátorem trestného jednání a sám umístil vozidlo v kolejišti," uvedla soudkyně Helena Horáková. Po pěti procentech pak měli zaplatit dva Kučerovi komplicové. A pochybení výpravčího naúčtovala drahám jako 25 procent škody.

Judikát z roku 1935

Případ pak po dovolání Kučery i drah projednával Nejvyšší soud v Brně. A verdikty obou předchozích soudů zcela zrušil. Podle něj je nutné totiž vzít povinné ručení jako součást systému ochrany poškozených.

"Proto je nutné vykládat pojem provozu dopravních prostředků natolik široce, aby se těm, kdo byli provozem poškozeni, dostalo účinné ochrany," uvedl soudce Nejvyššího soudu Robert Waltr.

A pomohl si i judikátem z první republiky, konkrétně roku 1935, který definoval, kdy lze považovat, že je vozidlo v provozu. "V něm dovozené právní závěry jsou použitelné i v dnešní době potud, že i stojící vozidlo je v provozu, dokud z něj není vyřazeno místu, času i okolnostem přiměřeným způsobem," uvedl Waltr.

Podle něj se tedy i na auto schválně zastavené na přejezdu vztahuje zákon o povinném ručení. A je tak podle něj zcela irelevantní, že k nehodě došlo kvůli pojistnému podvodu. A stejně tak není možno krátit vyplacení povinného ručení kvůli pochybení výpravčího.

Radši zaplatíme

Případ proto Waltr vrátil k novému projednání, které nařídil Obvodní soud pro Prahu 1 na tuto středu. To se nakonec neuskutečnilo. Česká pojišťovna totiž došla k tomu, že má jen malou šanci uspět, a zbytečně by tak zvyšovala náklady řízení. S dráhami se dohodla na smíru, který soudkyni oznámila.

"Zaplatíme dvacet milionů korun," potvrdila advokátka České pojišťovny Pavlína Chocová před soudkyní Alenou Novotnou, která jejich smír schválila. České dráhy pak pojišťovně odpustily zbylý milion, a navíc se jim vrátí drtivá většina z milionového soudního poplatku, který musely zaplatit.

Pro samotnou pojišťovnu však případ podle Chocové ještě nekončí. Zváží, zda nebude nakonec po vinících nehody vymáhat část způsobené škody sama.

Akce užovka

Mimochodem, uvedená nehoda pomohla odkrýt gang, který páchal pojišťovací podvody ve velkém. Právě Kučera byl podle policie jedním z jeho členů a ona fingovaná nehoda jí pomohla gang odhalit. V policejní síti nakonec uvízlo přes 200 obviněných včetně policistů či zaměstnanců pojišťoven. Spis měl název Užovka.

A řešilo jej ve více případech několik středočeských soudů. U části obžalovaných již padly pravomocné rozsudky, část stále ještě čeká na definitivní verdikt. "Před naším soudem není případ skončen ještě vůči 17 obžalovaným," potvrdil mluvčí mělnického soudu Pavel Krupička s tím, že jednu z větví řeší i Okresní soud pro Prahu-západ.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy