Rostoucí inflace a zadlužování státu, to jsou podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a bývalého premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) největší nepřátelé Česka. “Vláda musí razantně snižovat výdaje,” vyzývá Kalousek. Podle Špidly se stát rozhodně neobejde bez zvyšování některých daní. Kde by měla vláda škrtat a proč je progresivní daň dobrý nápad? A je správné přidávat důchodcům a matkám?
Bez nepopulárních opatření se penzijní systém nepodaří udržet. Zachránit nás mohou děti, které se ale musí začít rodit takzvaně ve velkém, tvrdí Filip Pertold, ekonom a poradce ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. "Demografická změna začne za 12 až 15 let ukousávat zdroje. Do důchodu přijdou silné ročníky a slabé zůstanou na trhu práce," varuje. Co s tím?
Hlavním makroekonomickým problémem Česka je prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem povinných výdajů a také nárůst zadlužování. Inflace, která je pátou nejvyšší v EU, výrazně snižuje životní úroveň Čechů. Valorizace důchodů je v době dvouciferné inflace časovanou bombou. Bez reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému je stabilizace veřejných financí nemožná.
Organizace, které poskytují pomoc potřebným po celé republice či ve více regionech, si stěžují na zpoždění dotačního řízení pro letošní rok. Obávají se, že peníze nedostanou v termínu a budou muset poradenství, krizové linky a další péči omezit. Žádají zachování loňských pravidel pro přidělování peněz a vyplacení tří pětin přidělené sumy do konce března.
Chystaný velkofilm Avatar: The Way of Water se jako jeden z mála hollywoodských snímků za poslední měsíce dostane i do čínských kin. Pomůže mu to zvýšit tržby, což tvůrci potřebují. Dle hollywoodského webu Variety.com bylo akční sci-fi tak drahé, že musí utržit až dvě miliardy dolarů, v přepočtu 47 miliard korun, aby se zaplatilo.
Státy Evropské unie se v pondělí večer shodly s Evropským parlamentem na rozpočtu unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu Kč). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země.
Evropská komise nahlásila, že z rozpočtu Evropské unie na roky 2014 až 2020 putovalo na podporu ekologických cílů 276 miliard eur (6,7 bilionu korun), ve skutečnosti ale byly klimatické výdaje spíše okolo 200 miliard. S takovýmto závěrem přišel Evropský účetní dvůr (ECA), který zkritizoval způsob, jakým unijní exekutiva evidovala výdaje na boj proti změně klimatu.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové. Podle ní je za vetem Zemanova nespokojenost se škrty v rozpočtu Lán kvůli manipulaci zakázek. Sněmovna podle ní Zemanovo veto přehlasuje.
"Není to tak, že máme jako stát nějaký dluh a ten nic nestojí. V roce 2025 nás bude stát 100 miliard. Za to by mohli mít všichni lidé ve školství dvojnásobné platy," říká Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády, která připravila plán, jak zastavit zadlužování státu. Kabinetu navrhuje pomalejší růst důchodů či zvýšení daní.
Rozpočet na rok 2023 zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je však výsledkem "krizového managementu". Před poslanci to řekl premiér Petr Fiala (ODS), když představoval návrh rozpočtu na příští rok. Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale v úterý schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun.
Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu.
Za elektřinu, plyn a pohonné hmoty zaplatí průměrná česká domácnost skoro o polovinu více než loni. Nejvýrazněji se takzvaná energetická inflace dotkla osob samostatně výdělečně činných a také neúplných rodin. Ukazuje to analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, kterou má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici. Ta zároveň vyčíslila, nakolik růst cen energií ukrajuje Čechům z jejich příjmů.
