Raketa Atlas V ve čtvrtek vynese robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které má příští rok v únoru přistát na Marsu. Bude tu hledat známky možného minulého života i zkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské průzkumné výpravy na tuto planetu. V galerii si můžete prohlédnout fascinující krajiny rudé planety, které se podařilo nafotografovat předchozím expedicím.
Od té doby, co robot Curiosity přistál na Marsu, aby tam pátral po stopách života, uběhlo přes pět let. V marťanském pojetí času to ale ve čtvrtek bylo kulatých 2000 tamních dní (solů). Za tu dobu stihl pořídit mnoho jedinečných záběrů z povrchu rudé planety a dojít k několika objevům. Vědecký tým NASA, který misi vede, u příležitosti výročí vybral ty nejzásadnější z nich.
Projekt D-Mars je z poloviny o výzkumu, ta druhá polovina je o publicitě, říkají vědci. Chtějí přilákat zájem veřejnosti.
Tým studentů z americké univerzity přišel na to, že na rozdíl od jiných rostlin by se chmelu dařilo na Marsu dobře.
Podmínky života na Marsu se nejlépe simulují v nehostinných pouštích. Izraelští vědci proto v únoru 2018 trénovali v poušti Negev, Američané zase o pět let dříve v Utahu.
Hned několik zajímavých úkazů nabídne zájemcům v roce 2018 noční obloha. Podívejte se na přehled poskytnutý mluvčím Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavlem Suchanem.
Americký prezident Donald Trump vydal nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a později i na Mars. Pokyn vesmírné agentuře NASA podepsal Trump na ceremoniálu v Bílém domě. Direktiva má vést k zahájení "inovativního programu průzkumu vesmíru". "Tentokrát to nebude jen o vztyčení vlajky a o lidské stopě na měsíčním povrchu," komentoval Trump projekty. "Vytvoříme (na Měsíci) základnu pro mise na Mars a jednou možná i dál," předpověděl prezident. Podle Bílého domu plánovaný projekt "změní americký program pilotovaných vesmírných letů tak, aby se Amerika stala hybnou silou kosmického průmyslu, získala nové znalosti o vesmíru a podnítila vývoj neuvěřitelných technologií."
Americký prezident Donald Trump v pondělí na doporučení odborníků vydá nařízení o nové americké pilotované misi na Měsíc a později i na Mars. Oznámil to mluvčí Bílého domu Hogan Gidley. Direktiva má podle něj uložit vesmírné agentuře NASA, aby zahájila "inovativní program průzkumu vesmíru". Podle mluvčího projekt "změní americký program pilotovaných vesmírných letů tak, aby se Amerika stala hybnou silou kosmického průmyslu, získala nové znalosti o vesmíru a podnítila vývoj neuvěřitelných technologií". Spojené státy jako zatím jediná země vyslaly astronauty na Měsíc v letech 1969 až 1972. Na měsíčním povrchu stanulo tehdy postupně 12 Američanů.
Janu Lukačevičovi je 26 let, nedávno odpromoval na ČVUT, nyní pracuje v Oddělení kosmické fyziky na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Již několik let spolupracuje s NASA, s níž vyvíjí nový typ 3D tisku. Díky němu si astronauti letící na Mars budou moci vytisknout náhradní díly či nářadí. Pracuje také pro Evropskou vesmírnou agenturu, u ní vyvíjí anténu na detekci blesků pro marsovský modul.
Americká firma SpaceX chce podle svého šéfa Elona Muska vyslat k Marsu svou první vesmírnou loď s nákladem za pět let a už v roce 2024 i raketu s lidskou posádkou. Jenže podle českého publicisty a propagátora kosmonautiky Pavla Toufara je takovýto termín nereálný. Nejenže je přistání na Marsu velice složité, ale navíc ještě stále neumíme ochránit člověka od nebezpečného záření, jemuž by byl vystaven při letu na rudou planetu a při pobytu na ní. "K čemu by byl u Marsu nebo na jeho povrchu osleplý kosmonaut s prudce rozvinutým nádorovým onemocněním, s výrazně sníženou imunitou a z toho vzešlými akutními zdravotními problémy?" říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Toufar.
Společnost SpaceX, za kterou stojí americký podnikatel a vizionář Elon Musk, představila futuristický způsob cestování. K dopravě po celé zeměkouli chce využít raketu BFR (Big Falcon Rocket, ale říká se jí také Big Fucking Rocket), která bude primárně určená pro cesty na Mars. To by výrazně snížilo dobu cestování. Společnost slibuje, že kamkoliv na Zemi by se člověk mohl dostat do jedné hodiny. Například trasu z Los Angeles do Toronta by raketa měla zvládnout za 24 minut. Cena letenky podle Muska bude odpovídat ceně cesty v ekonomické třídě letadla.
Americká soukromá společnost SpaceX chce k Marsu vyslat svou první vesmírnou loď s nákladem za pět let a už v roce 2024 i raketu s lidskou posádkou. Podle agentury Reuters to v pátek na konferenci v australském Adelaide řekl šéf firmy Elon Musk. Společnost v zájmu ušetření nákladů také zmenší původně zamýšlenou velikost svého kosmického plavidla vyvíjeného pro lety k rudé planetě. Stavba této lodi by podle Muska měla začít už v první polovině příštího roku. Očekává se, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle k Marsu svou první lidskou výpravu až o zhruba deset let později, někdy ve třicátých letech.
Scenárista Petr Kolečko a režisér David Drábek chtěli pro Divadlo Kalich napsat divadelní hru z golfového prostředí. Vznikl pokus o soudobou společenskou satiru, který si ale až příliš pomáhá humorem a reáliemi z přelomu tisíciletí.
Vědci přemýšleli, jak vybavit astronauty na několikaroční let, aby hmotnost všeho vybavení nebyla neúnosně velká. Dospěli k závěru, že tak lze učinit jen důkladnou recyklací všeho, co si na palubu přinesou či co zde vyprodukují. I kdyby mělo jít o vlastní moč, stolici nebo dech.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vystavil koncept vozítka pro lidi na Marsu. Má hranaté tělo z hliníku a uhlíkových vláken, které váží asi 2,5 tuny. Povrch Marsu bude překonávat rychlostí 6 km/h. "Mohlo by se trochu změnit na základě zpětné vazby od astronautů," popsal vozítko Therrin Protze z Kennedyho vesmírného centra.
Vědec Jan Lukačevič z Akademie věd ČR o tom, jak se bude podílet na vesmírné misi ExoMars 2020; několikanásobný mistr světa i ČR v jízdě na vysokém kole Josef Zimovčák.
S týmem českých vědců navrhujeme anténu, která změří blesky na Marsu, zachraňuji tím budoucí astronauty, říká šestadvacetiletý Jan Lukačevič z Akademie věd ČR o tom, jak se bude podílet na vesmírné misi ExoMars 2020. Je přesvědčen, že lidstvo bude po Marsu chodit už v blízké budoucnosti, prvně bychom ale měli přestat ničit Zemi, než začneme kolonizovat jinou planetu. Vesmírný výzkum ho baví, protože posouvá lidské možnosti a objevuje nové světy, riziko k němu prý patří.
Urbánní antropolog Michal Lehečka o dostupnosti bydlení v Praze; bezpečnostní expert a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar k porážce Islámského státu a budoucnosti terorismu v Evropě.
Experimentální modul Schiaparelli, který k Marsu vyslala v rámci nezdařené společné mise Evropská kosmická agentura (ESA) a ruský Roskosmos, se loni v říjnu o povrch rudé planety roztříštil kvůli špatné technické a programové přípravě. Ve zprávě o vyšetřování příčin nehody to oznámila ESA, která za zkázu sondy přijala plnou odpovědnost. Z dokumentu vyplývá, že Schiaparelli měl úspěšné přistání na dosah, ale nezdar ve zlomku vteřiny vzešel z přetížení palubních senzorů. Modul sice podle plánu zahájil přistávací manévr a správně rozevřel padáky, software aparátu ale špatně vyhodnotil atmosférické síly působící v nadzvukové rychlosti.
Těžko byste v Česku hledali většího odborníka na kosmonautiku, než jakým je Karel Pacner. Na jeho knihách o dobývání vesmíru vyrostlo již několik generací nadšených čtenářů. Ani ve svých 81 letech neustává ve své publikační činnosti, každý rok mu vychází několik knih, a to i z oblasti historie, vědy a techniky. Nyní vydává značně přepracovanou verzi svého populárního titulu Tajný závod o Měsíc.
