Před rokem přistála americká sonda na povrchu Marsu a dnes si díky ní můžeme poslechnout, jaké zvuky se ozývají z míst pod povrchem planety. Pomocí nich by mohli vědci odhalit, jak se vyvíjely i další planety sluneční soustavy. Poslechněte si níže audiozáznamy, které zveřejnil americký vesmírný úřad NASA.
Kámen o velikosti golfového míčku odvalený při loňském přistání sondy InSight na Marsu americká vesmírná agentura NASA pojmenovala po legendární rockové kapele Rolling Stones, jejíž název v českém překladu zní Valící se kameny. Rozhodnutí oznámil divákům herec Robert Downey Jr. před koncertem skupiny v Kalifornii. Vědci z NASA skalám, kamenům či dalším geologickým útvarům mnohdy dávají neoficiální přezdívky. To jim následně usnadňuje popisování objektů ve vědeckých pracích.
Zemřel třetí člen posádky Apollo 11 Michael Collins, který přistání na měsíčním povrchu zajišťoval z velitelského modulu na oběžné dráze kolem Měsíce. Bylo mu 90 let. Před dvěma lety si Collins připomněl 50. výročí od startu Apolla 11 na odpalovací rampě 39A. Právě odtud v roce 1969 raketa Saturn V s trojicí astronautů odstartovala. "Raději než zpět na Měsíc bych dnes letěl přímo na Mars," řekl.
Soutěž amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku vyhrála newyorská architektonická společnost AI SpaceFactory, jež porotu zaujala svými návrhy budov vytvořených na 3D tiskárně. Tmavé budovy ve tvaru kokonu mají být částečně vyrobeny z materiálu dostupného na Marsu. Stavby by měly sloužit jako přístřešky pro astronauty pobývající na čtvrté planetě sluneční soustavy. Jsou recyklovatelné a sestávají z biopolymerového čedičového kompozitu. Ten by měl být podle testů mnohem odolnější než beton. "Je lehký, ale přitom silný, jako letadlo. To bude pro tyhle typy ubytování velmi důležité," tvrdí Lex Akers, děkan Bradleyovy univerzity. Vývoj budovy trval dva roky.
Seizmograf na sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra Marsu. O takzvaném marsotřesení, obdobě zemětřesení, se dosud jen spekulovalo. Objev v úterý oznámilo francouzské Národní středisko pro výzkum vesmíru, které přístroj SEIS na měření seizmických vln vyrobilo a spravuje. SEIS je součástí sondy InSight, kterou na rudou planetu dopravil americký Národní úřad pro letectví a vesmír.
NASA se rozhodla prodloužit misi své astronautce Christině Kochové na rekordně dlouhou dobu. Chtějí tak získat další údaje o účincích dlouhodobých vesmírných letů na lidskou posádku. Takovýto výzkum je zásadně důležitý pro budoucí výzkumné mise v hlubokém vesmíru na Měsíc a na Mars.
Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd zkoumá sopky na Marsu. Nedávno se na několik týdnů zavřel do vakuové komory, kde zkoumal, jak teče bahno. Potřeboval totiž prokázat, zda jsou na povrchu Marsu bahenní sopky. "Astrobiologové vnímají oblasti bahenního vulkanismu jako místo zajímavé pro vznik života. Takže pokud kdysi dávno na Marsu existoval život, bahenní sopky budou vhodným místem, kde ho hledat," říká Brož.
Vědci poprvé z nezávislého zdroje potvrdili, že na povrchu Marsu se vyskytuje metan, tedy plyn, který je považován za možnou známku existence živých organismů. Podle studie, kterou tým z římského Národního astrofyzikálního ústavu zveřejnil v odborném časopise Nature Geoscience, výskyt metanu dokládají měření z evropské družice Mars Express. Už předtím tento plyn detekovaly přístroje z amerického vozítka Curiosity.
Oddělení kosmické fyziky na Akademii věd ČR ve spolupráci s časopisem Vesmír stojí za výzvou nazvanou Telefonát z Marsu, jež láká všechny pozemšťany, aby nahráli svůj vzkaz, který by měl jako první poselství ze Země zaznít z povrchu Marsu. Český národ recesistů se vydal svou cestou. Místo vzletných frází si pomáhají Pelíšky či E.T. - Mimozemšťanem.
NASA oficiálně odepsala marsovké vozítko Opportunity. Sonda, která na konci ledna oslavila 15 let na povrchu rudé planety, se Zemí kvůli prachové bouři přestala komunikovat až loni v červnu. Odborníci NASA naději na obnovu spojení neztráceli, nyní ale pokusy formálně ukončili.
Dvojice spojovacích minisatelitů Mars Cube One (MarCO) americké vesmírné agentury NASA po úspěšném testu při doprovodu sondy InSight během její cesty k Marsu a zdařilého přistání pokračovaly v letu a už se odmlčely. Informovala o tom Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA, která přístroje vyrobila.
Americká vesmírná agentura NASA pokračuje ve snaze obnovit ztracené spojení s robotickým vozítkem Opportunity na Marsu. Vědci začali vysílat novou sadu povelů, které jsou zaměřené na méně pravděpodobné problémy, jež se mohly na výzkumném zařízení vyskytnout a znemožnit mu tak vysílání, informovala dnes na webu Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA ve floridské Pasadeně.
Robot Opportunity vypátral stopy vody na Marsu. Svou misi protáhl o 15 let, po planetě ujel maraton, zkoumal a fotil. Teď rozdýchává písečnou bouři.
Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Zařízení bude zkoumat strukturu a minerální složení terénu. Na palubě sondy jsou podle dřívějších zpráv i semínka rostlin.
Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Žádná sonda ani průzkumný modul tam dosud nepřistály. Tato oblast na přírodním satelitu Země je hornatá, zvlněná a posetá krátery.
Vodní paprsek, který je svou neobyčejnou silou schopen rozřezat téměř jakýkoliv materiál, jak zastavit rozmnožování škůdců pomocí hormonů i budoucnost automobilového průmyslu. Podívejte se na reportáže o nejzajímavějších objevech české Akademie věd.
Planetární úkol máme před nosem, ne 484 milionů kilometrů daleko.
Americká sonda InSight, která je vůbec prvním strojem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, v pondělí 26. listopadu úspěšně přistála na rudé planetě. Popularizátor kosmonautiky a redaktor webu Kosmonautix Dušan Majer v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem bude mise sondy na rudé planetě jedinečná.
Americká sonda InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, v pondělí po více než půlročním letu úspěšně přistála na rudé planetě. Přistání patřilo k nejnáročnějším částem mise, pracovníci NASA manévr označovali za šest a půl minut hrůzy. Sonda během nich vstoupila do řídké marsovské atmosféry s rychlostí 19 800 kilometrů v hodině a postupně s pomocí tepelného štítu, padáku a přistávacích trysek zpomalila na osm kilometrů v hodině.
Americká sonda InSight po více než půlročním letu přistála na Marsu. Je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu této planety. Přistání patří k nejnáročnějším manévrům mise. NASA v této souvislosti používá termín šest a půl minuty hrůzy. Sonda vstoupí do atmosféry rychlostí 19 800 km/h a během šesti a půl minuty musí zpomalit na osm km/h. Vše se podařilo, InSight by nyní měla měřit tepelný tok v kůře či zaznamenávat případné marsotřesení. Vědci chtějí zjistit podrobnosti o jádru Marsu.
