České písňové texty žánrů punk a hardcore z let 1979 až 1989 zkoumá nová kniha novináře Radima Kopáče nazvaná Všechno je špatně, zpátky na stromy. Tento čtvrtek 5. ledna ji autor představí v pražské Havlově knihovně. Diskutovat s ním budou pamětníci Pavla Jonssonová z kapely Dybbuk, aktivista Petr Bergmann a fotograf Štěpán Stejskal. Ten publikaci doprovodil stovkou dobových snímků.
Stál jsem na ulici, byla svoboda a já mohl udělat tohle a támhleto, anebo klidně něco jinýho, napsal Jáchym Topol. Jeho nejslavnější román Sestra pojmenovává podstatu 90. let minulého století.
Do sebe uzavřený režim, přesvědčený o vlastní výjimečnosti. Budoucnost vidí v soběstačnosti a masivním zbrojení, tvrdě stíhá každého, kdo nesouhlasí s oficiální linií. Ne, nemluvíme o současném Putinově Rusku, nýbrž Albánii za časů Envera Hodži. Zdejší snad až středověký komunismus připomíná polská reportérka Malgorzata Rejmerová v knize nazvané Bláto sladší než med.
Anna Freimanová, původním povoláním knihovnice, bývalá Havlova tajemnice a současná editorka v Knihovně Václava Havla, v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na dny, které spolu s manželem strávila po boku Václava Havla a jeho ženy Olgy. “V době revoluce jsem k Havlovým chodila s tlukoucím srdcem, ve vzduchu byla ohromná atmosféra. Vašek byl velký bojovník, odvážný a nebál se,” říká.
Podle ředitele Knihovny Václava Havla, bývalého diplomata a Havlova spolupracovníka Michaela Žantovského je v Česku i v zahraničí vzpomínka na prvního porevolučního prezidenta rok od roku silnější. Před tím, aby si budoucí vláda dala Havla do štítu, ale varuje. "Mohlo by to vyvolat příliš velká očekávání," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. V sobotu 18. prosince uplyne od Havlova úmrtí deset let.
Se spisovatelem Jáchymem Topolem o posmrtně vydaných textech jeho bratra, kníru napoleonského generála Marbota a pádu do propasti, který nešlo zastavit.
S Michaelem Žantovským o životě Madeleine Albrightové, kterou manželský nezdar a touha být dobrou dcerou katapultovaly do křesla ministryně zahraničí USA.
Když kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová přijela do Prahy pro Cenu Franze Kafky, vzkázala mladé generaci: nenechte se politiky odradit od studia humanitních oborů. Právě humanitní vzdělání člověka učí kriticky myslet, analyzovat příběhy. A zvlášť v éře falešných zpráv potřebujete poznat, které jsou pravé.
Přestože v Česku se druhým týdnem opět prodávají knihy, jen zdánlivě je vše jako při starém. Téměř dvouměsíční uzavření knihkupectví v souvislosti s pandemií koronaviru způsobilo velkým firmám ztráty desítek milionů korun a tržby jsou teď zhruba o třetinu nižší. Bez pomoci státu mohou knihkupci zejména v malých městech do konce roku zkrachovat.
V Česku se ruší stovky kulturních událostí. Ve čtvrtek v poledne vláda zakázala divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, od pátku bude zakázána přítomnost veřejnosti v galeriích, knihovnách nebo hudebních a společenských klubech. Článek průběžně aktualizujeme.
První signatáři začali podepisovat Občanské provolání k 17. listopadu. Autoři, kterými jsou lidé z Kruhu přátel Knihovny Václava Havla, v dokumentu kritizují zpochybňování hodnot demokracie a lidských práv, pokusy o obrat k autoritářským režimům, korupci, útoky proti právnímu státu nebo nátlak na média.
Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy společně s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77, získal čínský obhájce menšinových Ujgurů Ilham Tohti a Mládežnická iniciativa za lidská práva, která působí na Balkáně. Oznámilo to v pondělí Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) ve Štrasburku.
Šest spisovatelů, mezi nimiž jsou tři ženy a tři autoři vydaní nakladatelstvím Argo, získalo nominaci za prózu na nejznámějších českých knižních cenách Magnesia Litera.
Bakala je majitelem domu. Koupil jej s deklarovaným úmyslem vybudovat sídlo Havlovy knihovny, projekt ale nabral značné zpoždění.
Prezident Emmanuel Macron chce z francouzštiny udělat druhý nejčastěji užívaný dorozumívací jazyk po angličtině. Plán, jak toho dosáhnout, představí 20. března. Na iniciativě pracuje s mladou spisovatelkou Leilou Slimani.
Chystaná druhá řada dystopického televizního seriálu Příběh služebnice se odpoutá od knižní předlohy. Její autorka Margaret Atwoodová však u projektu zůstává jako konzultantka. V neděli to oznámila americká televizní společnost Hulu, když vydala první trailer z druhé řady.
Je libo zábavný a hezky graficky upravený dárek? Takové se dají sehnat 9. a 10. prosince v pražském Studiu Alta, kde se bude konat pátá zimní přehlídka malých nakladatelů Knihex. Své stánky s neotřelými knížkami a časopisy tu budou mít například Baobab, Běžíliška, Meander, Revolver Revue, Labyrint a desítky dalších značek. V plánu jsou i autorská čtená, autogramiády a výtvarné dílny pro děti. Knihex bude otevřený vždy od 10 do 20 hodin.
Prezident Miloš Zeman se před týdnem prohlásil za autora předvolebního programu Občanského fóra. Klíčové osobnosti událostí 17. listopadu 1989 to ale odmítají, Zeman podle nich měl psát jen předmluvu a do programu nic nedodal.
Kanadská spisovatelka a autorka populární dystopické knihy Příběh služebnice převzala v Praze Cenu Franze Kafky. Při té příležitosti s novináři včera mluvila i o své nejnovější knize Kus temnoty, což je adaptace Shakespearovy Bouře, a také o internetové generaci, již svými úvahami o aktuálním dění oslovuje.
Letošním laureátem Ceny Václava Havla za lidská práva je turecký právník Murat Arslan. V pondělí to oznámil předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Roger Gale. Třiačtyřicetiletý Arslan je nyní ve vazbě a ocenění mu shromáždění zahrnující zástupce parlamentů 47 členských států Rady Evropy udělilo v nepřítomnosti. Byl zatčen loni kvůli údajným vazbám na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara viní ze zosnování loňského nezdařeného pokusu o převrat. Arslan je považován za významného zastánce lidských práv, zejména práva na svobodu a osobní bezpečnost a na spravedlivý proces. Cenu uděluje Knihovna Václava Havla spolu s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77.
