Když jí bylo dvanáct, skládala v nemocniční posteli drobné papírové jeřáby a věřila, že jí pomohou přežít. Sadako Sasakiová patřila k dětem, které přečkaly atomový výbuch v Hirošimě, ale válka si je nakonec našla i po letech. Z příběhu dívky, která toužila po obyčejném životě, návratu domů a budoucnosti, se nakonec stal jeden z nejsilnějších symbolů míru moderní historie.
V letech 1907 až 1923 působil architekt a stavitel Jan Letzel v zemi vycházejícího slunce. Vytvořil zde rozsáhlé dílo, za něž si získal obdiv Japonců. Jeho nejvýznamnější projekt Průmyslového paláce v Hirošimě byl v době svého vzniku (1913-1915) určen pro výstavní účely, a nakonec se stal mírovým symbolem.
V roce 1917 explodovala v kanadském přístavu Halifax loď plná výbušnin a způsobila největší předatomový výbuch v historii. Katastrofa zabila tisíce lidí a zničila část města. Reakce na tragédii přinesla průkopnické postupy v traumatologii, pediatrické a oční chirurgii, zlepšení námořní bezpečnosti a ukázala sílu přeshraniční solidarity.
Nejdřív přežil výbuch, který smetl Hirošimu. O tři dny později v Nagasaki prožil to samé. Tsutomu Jamaguči byl jediným člověkem, kterého oficiálně zasáhly obě atomové bomby druhé světové války. Jeho příběh je nejen fascinujícím svědectvím o neuvěřitelné vůli přežít, ale i děsivou připomínkou ničivé síly jaderné zbraně.
Ohořelé zdi, "koberec" cihel a zkroucené ocelové rámy, které kdysi tvořily majestátní kopuli. Památník míru v japonské Hirošimě je ponurou připomínkou devastující síly jaderných zbraní. Do trosek u říční promenády veřejnost nemůže – výjimkou jsou státníci a zahraniční delegace. Reportérovi Aktuálně.cz se tam podařilo dostat po boku české delegace prezidenta Petra Pavla.
Přesně 80 let od svržení atomové bomby na Hirošimu varuje město před návratem jaderné hrozby. Starosta Kazumi Matsui během pietní ceremonie nabádá světové lídry, aby neopakovali tragické chyby minulosti a místo zbrojení usilovali o mír. Hirošima připomíná, že stín jaderné války není minulostí.
Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje.
Film Christophera Nolana, který šel v Česku do kin před měsícem, postavil do centra pozornosti hlavně amerického fyzika Roberta Oppenheimera jakožto otce atomové bomby. Její vývoj má ale i českou stopu. Jeho součásti byla vědkyně narozená v Ústí nad Labem Lily Hornigová. Po dokončení výzkumu si uvědomovala ničivé následky. "Bojím se, že se najde nějaký válkychtivý blbec," tvrdila.
Americký prezident Joe Biden minulý týden prohlásil, že Rusko je podle něj skutečně schopné použít taktické jaderné zbraně. Ty mohou mít dle bezpečnostního analytika Michala Smetany často stejnou výbušnou sílu jako bomba svržená v roce 1945 na Hirošimu. "Mají o něco kratší dostřel, protože se používají na menším rozsahu. To ale neznamená, že by se jednalo o malý výbuch," uvádí pro Aktuálně.cz.
Národní muzeum má ve své expozici Dějiny 20. století fragment z Atomového dómu v Hirošimě, který přečkal atomový výbuch. Autorem stavby, která byla původně Průmyslovým palácem, byl český architekt Jan Letzel. U příležitosti 77. výročí svržení jaderné bomby v pátek kousek zdiva odhalili ředitel muzea Michal Lukeš a japonský velvyslanec v ČR Hideo Suzuki.
Útok ze srpna 1945 je traumatem hlavně pro Japonce, ale také pro některé Američany, kteří zpochybňují morální základ pro použití jaderných bomb. Na stole tehdy byla řada jiných variant, upozorňuje Michal Smetana z FSV UK. Snižování množství jaderného arzenálu probíhá, ale pomalu. Je to nákladný proces. Spojené státy i Rusko by se navzájem mohly zničit několikrát, kdyby zbraně použily, dodává.
Svět si připomíná 77 let od svržení atomové bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki. Šlo o první použití jaderné pumy ve válce, celkově zemřely stovky tisíc lidí. Podívejte se na fotografie, které události a jejich dopady zachycují.
Reverend viděl obrovský záblesk, „jako by se utrhl kus slunce“. Chirurg byl zrovna na chodbě, kterou rozzářil jas připomínající „gigantický fotoblesk“. A vdova po krejčím vzpomíná, jak „všechno najednou zbělelo, že nic tak bílého v životě neviděla“. Skoro nikdo si ale nevybavuje, že by explozi slyšel.
Dvakrát do roka je pro veřejnost otevřeno místo, které podle mnohých navždy změnilo svět. V opuštěné oblasti v Novém Mexiku před 75 lety Američané otestovali atomovou bombu, první svého druhu na světě. Jen o pár týdnů později podobnou bombu shodili na Japonsko.
Spojené státy se zavázaly, že přemění 34 tun plutonia na palivo do jaderných elektráren. Celý projekt se ale extrémně prodražil a zřejmě se nestihne ani termín dokončení - rok 2048.
"Bezhlavá honba KLDR za jadernými zbraněmi a balistickými střelami ohrožuje celý svět. Pokud se budou Spojené státy cítit v ohrožení, nebudeme mít jinou možnost než Severní Koreu úplně zničit," prohlásil v úterý americký prezident Donald Trump při svém vůbec prvním projevu na Valném shromáždění OSN. Jak vážně myslí USA tuto výhrůžku? Jak úspěšné jsou pokusy Severní Koreje získat jadernou zbraň? A proč na ni nefungují mezinárodní sankce? Projděte si hlavní otázky a odpovědi.
Šinzó Abe se sice v havajském přístavu Pearl Harbor za napadení před 75 lety neomluvil, jako první premiér země vycházejícího slunce ale vzdal úctu Američanům, kteří tam při japonském napadení v prosinci 1941 zahynuli. Nadstandardní vztahy měl Abe s prezidentem USA Barackem Obamou a chce je mít i s jeho nástupcem Donaldem Trumpem. Japonsko Spojené státy potřebuje, mimo jiné i kvůli Číně. Tu Trump vehementně kritizuje, hlavně kvůli obchodu. A i on bude potřebovat ve východní Asii spojence.
Dostat populární, ale pro leckoho protivné příšerky z hirošimského památníku obětem jaderného náletu se podařilo až pár hodin před výročním pietním aktem. Pokémonů se zbavil i památník obětem holocaustu ve Washingtonu. O totéž se nyní snaží i některé hřbitovy. Lidé se bouří proti davům lovců obludek na pietních místech.
Vedení města Hirošima žádá o vyjmutí památníku obětem druhé světové války z herní aplikace Pokémon Go. Lidé s mobilními telefony v rukách podle nich narušují pietu místa. Na oficiální vyjádření společnosti Niantic teprve čekají.
Lodního inženýra japonská vláda v roce 2009 jako jediného člověka oficiálně uznala za přeživšího obou jaderných výbuchů. První atomový hřib Jamagučiho zastihl 6. srpna 1945, když byl na pracovní cestě v Hirošimě. Druhý o tři dny později, když byl zpátky doma - v Nagasaki. Celý život trpěl bolestmi a částečnou hluchotou. Jeho nejstarší syn i manželka zemřeli na rakovinu, které sám Jamagoči o několik let později podlehl také. V roce 2010. V Nagasaki.
