Drama kolem BIS. Kromě pokračování Koudelky se hraje i o dohled nad tajnými službami

Jan Horák Lukáš Valášek Jan Horák, Lukáš Valášek
15. 7. 2021 6:25
Měsíc před koncem funkčního období šéfa BIS není jasné, zda kontrarozvědku dál povede Michal Koudelka. ANO, KSČM, SPD a ČSSD zablokovali svolání bezpečnostního výboru, který by po Andreji Babišovi požadoval řešení. Vláda se zároveň pokouší dosadit do orgánu s přístupem do živých operací také šéfúředníka prezidenta Zemana. To zatím zablokovala opozice. Dle expertů situace oslabuje bezpečnost Česka.
Michal Koudelka.
Michal Koudelka. | Foto: Jakub Plíhal

Čtvrt roku před sněmovními volbami vrcholí zápolení o to, jak bude vypadat budoucnost Bezpečnostní informační služby. Kontrarozvědka hrála důležitou roli při rozkrytí útoku ruských agentů na muniční sklady ve Vrběticích a dlouhodobě také varuje před přizváním Ruska a Číny do připravovaného stamiliardového tendru na dostavbu Dukovan.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ovšem ani měsíc před koncem mandátu současného ředitele BIS neřekl, zda Michal Koudelka, mimo jiné vyznamenaný za vynikající spolupráci administrativou USA, bude ve své práci pokračovat. "Pana Koudelku vyřešíme v srpnu," řekl premiér Babiš na dotaz Deníku N. Koudelkovi končí mandát 14. srpna.

Babišova vláda se zároveň s opozicí pře o podobu nového kontrolního orgánu, jenž má dohlížet na zákonnost práce všech tří zdejších zpravodajských služeb. Komise má pravomoc nahlížet i do živých operací. Kabinet těsně před volbami prosazuje, aby se jejími členy stali vysocí úředníci blízcí ministrům a také Václav Pelikán, šéf legislativního odboru prezidenta Miloše Zemana.

Zablokovaná schůze výboru pro bezpečnost

Po zbavení Koudelky funkce přitom Zeman dlouhodobě volá. Službu dříve hanlivě označil za "čučkaře". Hrad také najal někdejšího Koudelkova konkurenta v klání o křeslo šéfa služby a donedávna jejího vedoucího analytika Jiřího Roma. Následně prezident premiéru Babišovi předložil Romův materiál zdůvodňující, proč by Koudelka neměl ve funkci pokračovat

Zeman je zároveň tím, od koho premiér Babiš bude případně po volbách potřebovat pověření k sestavení další vlády. Ministerský předseda se ovšem stále vyhýbá tomu, aby vláda o řediteli BIS pro další období rozhodla. Někteří experti na bezpečnostní problematiku v této souvislosti kritizují chaos, který oslabuje tajnou službu a tím i bezpečnost Česka. A to na domácí půdě i vůči spojencům.

ANO, komunisté, SPD a ČSSD tento týden zablokovali pokus části opozice o mimořádné svolání bezpečnostního výboru sněmovny, na kterém chtěli poslanci vyzvat premiéra k vyřešení budoucnosti vedení BIS. Jan Bartošek (KDU-ČSL) na to nesehnal dostatek podpisů.

Příští týden začínají sněmovní prázdniny. Řádně se poslanci z bezpečnostního výboru sejdou až v září, tedy po skončení Koudelkova mandátu. "Můžu se pouze domnívat, zda hra na schovávanou Andreje Babiše souvisí s tlakem Hradu a zda nejde o jednu z podmínek Miloše Zemana týkajících se pověření Andreje Babiše sestavením další vlády," uvedl Bartošek.

Nejistota v BIS i u zahraničních partnerů

Šéf bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) na dotazy, proč výbor nesvolal, což je v jeho pravomoci, odpověděl, že jen ctí zákon. Vláda podle legislativy kandidáta navrhne a výbor k tomu zaujme formální stanovisko. "Pokud nemáme návrh vlády na ředitele BIS, není co projednat," uvedl Koten. Obdobně argumentuje i poslanec Jan Birke z ČSSD, jehož podpis ke svolání výboru také chyběl.

Sám Andrej Babiš na dotaz Aktuálně.cz, proč termín rozhodnutí posouvá a zda má ohledně Koudelky dohodu se Zemanem, nereagoval. Babišova vláda na jaře prezidentovi navrhla Koudelku na generálské povýšení s tím, že má "vysoké profesní a lidské kvality". Zeman to už pošesté odmítl. Babiš už dříve naznačoval, že by mohl Koudelku vedením služby jen pověřit a finálně by rozhodla až příští vláda. Něco takového ale zákon nezná, takové řešení má navíc řadu úskalí.

Podle zdrojů Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity už však nejasná situace začíná komplikovat kontrarozvědce práci. Ochota sdílet s BIS informace může být u zahraničních spojenců menší. Partnerští zpravodajci jsou opatrní, jelikož s jejich poznatky následně může pracovat někdo jiný než jimi respektovaný Koudelka. Obdobná nejistota už se projevuje i v samotné službě především v oblasti rozhodnutí na nižších řídicích pozicích. 

Zpravodajec ze stavební fakulty

  • Plukovník Michal Koudelka (* 1965) vstoupil do služeb kontrarozvědky v roce 1992, tehdy se jmenovala Federální bezpečnostní informační služba. První dva roky strávil v odboru boje proti terorismu, poté požádal o přeložení na odbor kontrašpionáže, kde zůstal až do svého jmenování ředitelem BIS v srpnu 2016.
  • Posledních deset let zmíněný odbor kontrašpionáže vedl. Do funkce ředitele BIS ho jmenovala vláda na návrh tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky. Ředitel BIS má prověrku na stupeň přísně tajné, v minulosti absolvoval zpravodajský výcvik u britské rozvědky MI6. Původně vystudoval stavební fakultu Českého vysokého učení technického.
  • V roce 2019 Koudela převzal od CIA v USA cenu George Teneta, nejvyšší ocenění za zahraniční spolupráci.
  • V květnu 2018 ho první vláda Andreje Babiše poprvé navrhla povýšit do hodnosti generála, prezident Miloš Zeman to však odmítl. Později nevyhověl dalším pěti návrhům na Koudelkovo povýšení, naposledy tak učinil v květnu 2021. 

"Co se týče zahraničních partnerů, je přirozené, že zpravodajská komunita bedlivě sleduje, v jaké politické konstelaci se rozhoduje o řídicí pozici ve službě partnerské země. A nebudou-li přesvědčeni, že se udrží kontinuita, tak to může mít dopad na kvalitu spolupráce," komentuje to například Jiří Růžek, který BIS řídil v letech 1999 až 2003. Jeho jmenování bylo jasné tři měsíce předem.

Kdo bude mít přístup do živých kauz tajných služeb? Vláda prosazuje i úředníka Miloše Zemana

Zatímco s navržením nového ředitele BIS premiér nespěchá, vláda se naopak na poslední chvíli před volbami pokouší prosadit členy orgánu s pravomocí nahlížet do živých operací všech tuzemských tajných služeb. Jakmile je jednou na návrh vlády zvolí Sněmovna, ze zákona budou pět let neodvolatelní. O funkci mohou přijít jen ve chvíli, kdy ztratí prověrku, budou pravomocně odsouzení nebo se jejich případné trestní stíhání podmíněně zastaví. 

Sněmovna zřízení dohledového orgánu schválila už v roce 2018, dosud ale neměl žádné členy. Ty musí nominovat vláda. Dle dřívějšího zjištění Aktuálně.cz a Respektu je na nynějším seznamu šestice kandidátů. Například i exministr zahraničí Cyril Svoboda, který slavil výročí propagandistické televize s Vladimírem Putinem. Mezi nominandy patří také Václav Pelikán, šéf odboru legislativy prezidentské kanceláře.  

Bezpečnostní experti vládní představy kritizují. Dle nich je problém zejména v sepětí kandidátů se státní mocí - Cyril Svoboda zastává post poradce premiéra Andreje Babiše. Vedle Václava Pelikána, který je podřízený hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi, získali nominaci tři úředníci podřízení ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi a ministrovi zahraničí Jakubu Kulhánkovi. U Hamáčka jde o jeho dlouhodobé blízké spolupracovníky. Nezávislý je jen ústavní právník Jan Kudrna.

Bývalý šéf BIS: Taková komise nedává smysl

"Základní účel takové komise je, že má přezkoumat, zda státní moc prostřednictvím zpravodajských služeb nezasahuje do práv a svobod občanů. Proto by měl být tento orgán složen z lidí, kteří mají vysoký společenský status a všeobecnou důvěru. Ale pokud to vláda obsadí někým s politickou či exekutivní pravomocí, tak to nedává smysl," uvedl někdejší šéf BIS Růžek. 

"Měli by to být starší zralí lidé, kteří již svou dosavadní činností či odborností prospěli České republice. Měli by požívat obecné vážnosti a v současné době by neměli být svázáni s exekutivní mocí ani s parlamentem," doplnil bývalý ředitel civilní rozvědky Petr Zeman.

Kdo může kontrolovat tajné služby?

Vláda má ze zákona Sněmovně předložit 10 kandidátů. Aktuálně.cz zná jména 6 z nich. 

  • bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda
  • vedoucí odboru legislativy a práva KPR Václav Pelikán
  • vedoucí bezpečnostního odboru MZV Hynek Pejcha
  • náměstek pro vnitřní bezpečnost a vzdělávání MV Jiří Nováček
  • ředitel bezpečnostního odboru MV Josef Veselý
  • ústavní právník Jan Kudrna

Poslanci z nich vyberou 5 finálních členů orgánu. Ti mají pětileté funkční období a jsou takřka neodvolatelní. Za svou činnost pobírají ze zákona čtvrtinu platu soudce - tedy asi 25 tisíc korun.

Požadavky pro jejich výběr jsou poměrně úzce vymezené - člen musí mít vysokoškolské právní vzdělání, bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné a poslední tři roky nepůsobit v žádné bezpečnostní složce.

Výběr možných kandidátů byl zúžený i proto, že zákon vyžaduje od zájemců bezpečnostní prověrku nejvyššího stupně, která předepisuje měsíce zkoumání nejniternějšího soukromí žadatelů tajnými službami. Zákon také dosud vymezoval právní vzdělání. Novela účinná od 1. července tuto nutnost vypustila. Odměna ve výši zhruba 25 tisíc měsíčně zůstává.

"První zákon před jeho novelizaci byl nenaplnitelný, protože takoví odborníci se nenašli. Aby za to dostávali takové peníze, které je přitom limitují v tom, že mohou dělat něco dalšího, měli prověrku na přísně tajné a zároveň vystudovaná práva, tak kdo by to dělal," uvedl někdejší diplomat a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar.

Opozice sněmovní volbu zablokovala

Piráti, STAN, ODS, lidovci a TOP 09 tento týden mimořádné zařazení volby z vládou navržených kandidátů na program sněmovny zablokovali. Opozice rovněž kritizuje skutečnost, že Babišovi ministři schválili jako kandidáty lidi, kteří podle ní odporují původnímu záměru zákona - místo nezávislých expertů s vysokým kreditem jde z velké části o kariérní úředníky v institucích, které řídí politici. 

"Vládní nominace do orgánu nezávislé kontroly tajných služeb vzbuzují pochybnosti o tom, jestli orgán v takové sestavě bude skutečně nezávislý. Je přece absurdní, aby tajnou službu kontrolovali bezpečnostní ředitelé či dokonce náměstek, pod kterého jedna z tajných služeb náleží v rámci výkonu jeho práce. I proto jsme se rozhodli urychlené vložení bodu na jednání pléna zavetovat jménem všech pěti demokratických klubů," uvedl místopředseda výboru pro obranu a také zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti).

Vláda bude mít po sněmovní pauze poslední šanci svou vizi dohledového orgánu prosadit v září těsně před volbami. V takovém případě by s tím dle zákona vláda vzešlá z podzimních voleb nic neudělala. Kontroloři tajných služeb mají pětiletý mandát.

 

Právě se děje

Další zprávy