Senát chce větší kontrolu při výběru stavitele Dukovan, Havlíček souhlasí

ČTK ČTK
21. 7. 2021 19:41
Senát chce posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Doporučil také uzákonit možnost parlamentního souhlasu se smlouvou o výkupu elektřiny z jaderné elektrárny. Úpravy vyplývají z červnových dohod mezi vládou a opozicí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s nimi souhlasil. Změny bude muset znovu posoudit sněmovna.
Jaderná elektrárna Dukovany.
Jaderná elektrárna Dukovany. | Foto: Jakub Plíhal

Takzvaný nízkouhlíkový zákon počítá ve sněmovní verzi s tím, že stát pro přístavbu dukovanské elektrárny nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. Pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Podle senátní úpravy by nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nesměly být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Zákon má také zabránit ministerstvu průmyslu uzavřít smlouvu o výkupu elektřiny, pokud by to ohrožovalo bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem ČR. Podle senátorské úpravy by si k tomu ministerstvo muselo, nejen mohlo, vyžádat stanoviska ministerstev vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pokud by některá z těchto institucí se smlouvou nesouhlasila, vláda by ji musela předložit Poslanecké sněmovně i Senátu k vyslovení souhlasu.

Díky dohodě o uzákonění dalších bezpečnostních záruk opozice ve sněmovně umožnila schválení odkládané normy, která má mimo jiné umožnit ministerstvu průmyslu návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Vládou navrhovaný zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele. Během více než čtyřhodinové senátní debaty se mluvilo o cenách ve výši 50 až 70 eur za megawatthodinu.

Zastropení cen elektřiny neprošlo

Skupina senátorů kolem Lukáše Wagenknechta (za Piráty) se do zákona pokusila vsunout zastropování ceny elektřiny z jádra. Wagenknecht to zdůvodnil tím, že v případě dalších obnovitelných zdrojů takový strop stanoven je. "Zavést strop znamená, že ten projekt bude rentabilní pro stát i pro společnost," uvedl senátor. Havlíček ale tento návrh označil za "megasocialismus", který by celý projekt zabil. Podle ministra nelze nyní stanovit cenu pro rok 2036, kdy by měl být nový reaktor spuštěn. Senátorův návrh počítal také s tím, že by zákon bylo možné použít pro malé modulární reaktory, o což se neúspěšně snažili už Piráti ve sněmovně.

Wagenknecht rovněž upozornil na to, že na přípravě projektu se podílela firma ÚJV Řež, tedy dceřiná společnost ČEZ, přičemž tuto firmu z menší části vlastní společnost Škoda JS, jejímž skutečným vlastníkem je ruský Gazprombank. Zákonem zaváděné bezpečnostní záruky jsou proto podle senátora pouze "šidítkem". Pro zamítnutí zákona, které požadoval senátor STAN Mikuláš Bek, hlasovalo jen deset členů horní komory. Proti zákonu se postavily ekologické organizace Hnutí Duha a Calla, podle nichž "norma jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům".

Senát na podnět třebíčské senátorky Hany Žákové (STAN), do jejíhož obvodu Dukovany patří, doporučil vládě, aby pro dostavbu dalšího jaderného bloku v ČR vypsala "mezinárodní výběrové řízení tak, aby zajistilo co nejefektivnější, bezpečnou, ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu s ohledem na národní bezpečnost ČR, která bude dbát na co možná nejvyšší zapojení českých subdodavatelů a v konečném výsledku stabilní a udržitelnou nízkou cenu energie pro odběratele i národní hospodářství".

Vláda už v polovině dubna oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom. Ministři schválili usnesení, že tzv. bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse. Už dříve byla vyřazena čínská firma CGN. Cenu zakázky bude podle Havlíčka možné stanovit až na základě nabídek. Mluví se o 162 až 400 miliardách korun.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Tuniský prezident po středečním incidentu odvolal šéfa státní televize

Tuniský prezident Kaís Saíd ve středu odvolal z funkce ředitele státní televize a na jeho místo jmenoval dočasného zástupce, uvedla s odvoláním na prohlášení prezidentské kanceláře agentura Reuters. Odvolání ve středu odpoledne předcházel incident, kdy byl zástupkyni syndikátu novinářů SNTJ a lidskoprávnímu aktivistovi odepřen vstup do budovy televize, přestože byli pozvání jako hosté televizního pořadu. Do vysílání se nakonec později dostali.

Tunisko čelí nejhorší politické krizi za posledních deset let poté, co prezident Kaís Saíd v neděli odvolal premiéra Hišáma Mašíšího a pozastavil na 30 dní fungování parlamentu. V pondělí hlava státu odvolala další členy kabinetu a vyhlásila striktní nová opatření. Podle části tuniských stran, včetně největší An-Nahdy, je Saídovo počínání v rozporu s ústavou. V pondělí úřady bez vysvětlení a bez opory v zákonech uzavřely tuniskou pobočku katarské televize Al-Džazíra.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

USA uvalily sankce na osm syrských věznic a jejich představitele

Americké ministerstvo financí dnes oznámilo, že uvalilo sankce na osm syrských věznic, které provozuje tajná služba syrského prezidenta Bašára Asada. Na sankčním seznamu se ocitlo také pět činitelů v jejich vedení. V zařízeních se podle ministerstva porušují lidská práva, informovala agentura Reuters.

Ministerstvo dále uvedlo, že uvalilo sankce na syrskou ozbrojenou skupinu Ahrar al-Šarkíja a dva její lídry. Organizace působí na severu země a podle Washingtonu je zodpovědná za útlak civilního obyvatelstva, zejména syrských Kurdů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy