Rusko v posledních letech výrazně modernizovalo a rozšířilo tajný velitelský komplex ukrytý na Uralu již od dob Sovětského svazu. Zařízení přezdívané „bunkr soudného dne“ má Rusku umožnit jaderný úder, i kdyby vše ostatní shořelo, uvádí nová investigativa. Ta díky dokumentům a satelitním snímkům popisuje rozsah prací i význam vojenského komplexu.
Epos hodný Miltona. I těmito slovy byla před 40 lety oslavována kniha Zrození atomové bomby od Richarda Rhodese, který za ni získal Pulitzerovu cenu. Nyní vychází poprvé česky. Obšírně líčí, jak vypadal vědecko-technický vývoj této zbraně, jeho politické pozadí i důsledky pro obyvatele Hirošimy a Nagasaki, kam dopadla. A klade otázky o společenské odpovědnosti vědců, jež jsou stále palčivější.
Kočky napěchované elektronikou jako špioni. Netopýři s miniaturními bombami. Umělý prstenec kolem Země z milionů kovových jehliček. Nebo také slon, kterému vědci podali smrtící dávku LSD. Ne, to není sci-fi — to je skutečná historie okamžiků, kdy se věda spojila s armádou a hranice rozumu se nebezpečně rozostřily.
Ministerstvo obrany v Moskvě v úterý oznámilo, že v Bělorusku zařadilo do bojové služby ruský raketový systém Orešnik. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické.
Nejdřív přežil výbuch, který smetl Hirošimu. O tři dny později v Nagasaki prožil to samé. Tsutomu Jamaguči byl jediným člověkem, kterého oficiálně zasáhly obě atomové bomby druhé světové války. Jeho příběh je nejen fascinujícím svědectvím o neuvěřitelné vůli přežít, ale i děsivou připomínkou ničivé síly jaderné zbraně.
Ohořelé zdi, "koberec" cihel a zkroucené ocelové rámy, které kdysi tvořily majestátní kopuli. Památník míru v japonské Hirošimě je ponurou připomínkou devastující síly jaderných zbraní. Do trosek u říční promenády veřejnost nemůže – výjimkou jsou státníci a zahraniční delegace. Reportérovi Aktuálně.cz se tam podařilo dostat po boku české delegace prezidenta Petra Pavla.
Byla to jedna z klíčových základen sovětských jaderných raket - Pervomajsk v Mikolajivské oblasti na jižní Ukrajině. Kdysi tu byly desítky odpalovacích sil pro mezikontinentální střely. Dnes tu je muzeum, kterým provázejí exdůstojníci. Ukazují zbytky toho, co bylo několik let i ukrajinským jaderným arzenálem, kterého se Kyjev vzdal výměnou za bezpečnostní záruky, jež Rusko nakonec stejně porušilo.
Meteority, výbuchy sopek nebo exploze jaderných zbraní. V průběhu historie se lidstvo setkalo s mnoha přírodními a umělými katastrofami, které nejen změnily krajinu, ale také ovlivnily klima, ekosystémy a osudy celých národů. Nejsilnější člověkem vytvořenou zbraní v historii byla bomba Car, jejíž síla by dokázala vymazat nejen Manhattan, ale i značnou část okolí New Yorku. Jak by dopadla Praha?
“Ukrajinská infrastruktura, speciálně ta energetická, je aktuálně ve velmi špatném stavu,” říká k neustávajícím útokům ze strany Kremlu analytik Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana. Dodává, že za pomoci západních států buduje Ukrajina systém protivzdušné obrany, Rusko má ale stále muniční převahu. “Letošní zima bude pro Ukrajinu velmi, velmi tvrdá a bolestivá," dodává expert.
Po ukrajinském vpádu do Kurské oblasti z Moskvy zní opět výhrůžky. Zatím poslední adresoval do Kyjeva ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, když tvrdil, že kvůli útoku hrozí třetí světová válka. A pokud propukne, neomezí se prý jen na Evropu. Ruské zastrašování se ale během invaze vyčerpalo. Západ i Ukrajina překročily hned několik červených linií vytyčených Kremlem - a prakticky nic se nestalo.
S téměř třičtvrtěročním zpožděním oproti zbytku světa začala film Oppenheimer tento pátek promítat kina v Japonsku, zemi, kde dvě města před 79 lety vyhladila právě atomová bomba vynalezená americkým vědcem, o němž oscarový snímek vypráví. Reakce místních jsou podle agentury AP plné emocí, převažují ale ty kladné.
Japonského rybáře Matašiči Oišiho zasáhl 1. března 1954 radioaktivní spad z nejsilnějšího výbuchu americké vodíkové bomby. Se silou 15 megatun trinitrotoluenu (TNT) byla nálož Bravo, kterou odpálili na atolu Bikini na Marshallových ostrovech, asi tisíckrát silnější než atomová bomba shozená na Hirošimu.
Přesně před 70 lety se na Marshallových ostrovech uskutečnil pokusný americký výbuch vodíkové bomby se silou 15 megatun. Sovětský svaz vyzkoušel svoji bombu - ještě silnější - o sedm let později. Tím ale pokusy s touto ničivou zbraní skončily.
Na konci července vstoupil do kin dlouho očekávaný film Oppenheimer o americkém fyzikovi známém jako otec atomové bomby. Ve tříhodinovém snímku však není celý příběh první detonované jaderné zbraně Trinity. V okolí údajně neobydlené pouště žily tisíce lidí a i jejich potomci se dodnes potýkají s následky radiace. Více o takzvaném Trinity testu a jeho následcích se dozvíte v galerii.
Film Christophera Nolana, který šel v Česku do kin před měsícem, postavil do centra pozornosti hlavně amerického fyzika Roberta Oppenheimera jakožto otce atomové bomby. Její vývoj má ale i českou stopu. Jeho součásti byla vědkyně narozená v Ústí nad Labem Lily Hornigová. Po dokončení výzkumu si uvědomovala ničivé následky. "Bojím se, že se najde nějaký válkychtivý blbec," tvrdila.
Jak moc se dá zneužít vědy a jak snadno lze zničit člověka? Nový film režiséra Christophera Nolana Oppenheimer ukazuje, co všechno dokáže atomová energie, a vypráví příběh muže, který vymyslel tu nejcennější zbraň. Nakolik hollywoodský snímek s Cillianem Murphym v hlavní roli odpovídá skutečnosti, hodnotí v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
Do konce služby na projektu Manhattan pod vedením Roberta Oppenheimera zbývalo odborníkovi na konstrukci bomb Louisu Slotinovi jen pár týdnů. Nehoda v laboratoři ale vše změnila. Slotin byl vystaven silné radiaci a po několika dnech zemřel.
Naučil se sanskrt a četl hinduistické knihy. Miloval poezii z dob anglické královny Alžběty I., jezdil na koni a rád míchal martini. Podle svých životopisců působil otec jaderné bomby J. Robert Oppenheimer jako "karikatura excentrického profesora". Tento týden by se americký fyzik Oppenheimer, o kterém režisér Christopher Nolan loni uvedl do kin oceňovaný film, dožil 120 let.
Když mu režisér Christopher Nolan zavolal a nabídl angažmá ve svém novém filmu Oppenheimer, irský herec Cillian Murphy se musel štípnout, že se mu to nezdá. Přestože s Nolanem spolupracuje dvě dekády, vždy od něj dostával menší úlohy. Teď si ho filmař vybral jako představitele hlavní role: strůjce atomové bomby Roberta Oppenheimera.
Neznám žádný příběh, který by byl napínavější a obsahoval více zvratů, paradoxů nebo etických dilemat, zvolal režisér Christopher Nolan, když na lasvegaském festivalu CinemaCon představil nové záběry ze svého filmu o strůjci atomové bomby Robertu Oppenheimerovi. Jeden z nejočekávanějších snímků roku začnou česká kina promítat 20. července.
Už je to více než půl roku, co ruské ministerstvo vnitra zařadilo na seznam hledaných osob populárního spisovatele Dmitrije Gluchovského. Protože se postavil proti válce na Ukrajině, musel odjet do zahraničí. Zatímco doma má obstavený majetek, v ruských knihkupectvích znovu raketově stouply prodeje jeho knih líčících život v moskevském metru po apokalypse.
