Ústí nad Labem - V ústeckém muzeu bude výstava, která má přinést zlom. Po letech čekání na peníze tu začali budovat expozici, která ukáže, jak k sobě mají Češi i Němci stovky let blízko, ačkoli zejména v minulém století utrpěly vzájemné vztahy vážné rány. Druhá světová válka a vyhnání sudetských Němců doteď vzbuzují silnou kontroverzi. Zhruba 50 milionů korun se tak na výstavu Naši Němci podařilo sehnat až pátému ministru kultury.
"Už je ale načase něco takového tu mít," myslí si Blanka Mouralová, která stojí v čele společnosti Collegium Bohemicum. Její tým od roku 2008 připravuje expozici, jejímž vznikem bylo podmíněno, že muzeum v Ústí nad Labem získá z Evropské unie dotaci na rekonstrukci ve výši zhruba 400 milionů.
Nyní se začne stavět to, co dosud bylo jen na papíře nebo 3D modelech. Ty ovšem mimo jiné pomohly k tomu, že nakonec peníze získali. "Nebyla to žádná vize. Bylo zcela jasné, jak bude výstava vypadat a ti klíčoví lidé celý model znali," uvedla Mouralová.
Obraz Masaryka za 120 tisíc
Unikátní výstava bude ve dvou patrech ústeckého muzea a ve zhruba dvaceti místnostech o velikosti školní třídy. Expozice získala název Naši Němci. Toto spojení používal již první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. "Má ukázat na samozřejmost, že dlouhou část historie německé obyvatelstvo bylo součástí českých zemí a zanechalo tu výraznou hospodářskou a kulturní stopu. To 'naši' znamená: nevnímejme Němce jako ty, co byli vždycky za hranicí," prohlásila Mouralová.
Když návštěvník na výstavu přijde, uvidí v první místnosti to, co si může s českými Němci spojit. Půjde o různé obrazy, sklo a na plátně se bude promítat uvítací film. Na jedné straně bude pro české publikum, na druhé pro německé. V dalších částech budou obrazy krajiny, které mají mít půjčené z Národní galerie, a půjde se do historie. Klíčové je datum 1848. "Tehdy nastal zlom v česko-německých vztazích. Nejdříve se šlo na barikády s nějakými cíli a potom se to nějak rozdělilo," podotkla Mouralová.
Součástí výstavy bude i exponát zobrazující přímo Masaryka. Jde o nedokončený obraz malovaný německy mluvícím umělcem Emilem Orlikem, který se podařilo podle Mouralové zakoupit za 120 tisíc korun a dosud nebyl veřejně k vidění. Obraz ukazuje na blízký vztah mezi Orlikem a Masarykem. Prezident malíři seděl, oproti tomu většina jiných děl, na kterých Masaryk byl, se tehdy většinou malovala podle fotografie.
Soužití, které skončilo lidskou tragédií
V pěti místnostech se pak budou odehrávat dějiny pěti měst: Prahy, Brna, Opavy, Lokte a Liberce. Součástí výstavy má být také velký interaktivní stůl. "Podle toho, jaké znalosti návštěvník bude mít, si v něm bude moct hledat různé dokumenty a informace," vysvětlila Mouralová.
Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) byl o peníze na výstavu navýšen státní rozpočet již pro loňský rok. Mouralová ale uvedla, že ministerstvo kultury investici uvolnilo pro Collegium Bohemicum teprve před několika týdny. Nyní se již připravuje největší zakázka: začne se hledat firma, která výstavu vybuduje. Veřejnosti se otevře podle plánu na jaře 2018.
"Cílem zřízení trvalé expozice je vytvoření komplexního muzejně pedagogického celku, který bude trvale připomínat významnou kapitolu českých dějin, a sice inspirativní více jak tisícileté soužití Čechů a Němců, které skončilo lidskou tragédií celoevropských rozměrů," vysvětluje ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
Připomněl, že výstava skončí obdobím po druhé světové válce. Nejstarší exponáty budou ze 13. století. "Současně s výstavbou expozice vznikne učební pomůcka pro základní a střední školy, které budou moci žákům a studentům do hloubky ukázat historický materiál v souvislostech, na které není v normální výuce čas či se jim učebnice dostatečně nevěnují," podotkl Herman.
Podle Mouralové je pro Němce důležité, že se na památku jejich předků nezapomene. Zároveň dodala, že už neočekává, že by někdo měl ještě s výstavou problém. Od doby, kdy začali na expozici pracovat, již udělali stovky prezentací, na kterých vysvětlovali, co všechno bude její součástí.
