reklama
 
 

Babiš chce z "Grebeníčkovy" věznice v Hradišti památník zločinů komunismu

9. 5. 2016
Po desítkách let chátrání by se konečně mohlo něco začít dít s unikátním areálem bývalé věznice v Uherském Hradišti, ve které v padesátých letech komunistický režim věznil, mučil a v některých případech také popravil oběti své zvůle. Ministr financí a předseda ANO Andrej Babiš chce, aby z věznice vznikl památník. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán navíc oznámil, že jeho resort už nemá zájem, aby z tohoto objektu vznikl soud, o čemž minulé vlády vážně uvažovaly.
Doporučujeme

Uherské Hradiště - Bývalá věznice v Uherském Hradišti má šanci, že po desítkách let chátrání získá nový smysl. Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš chce, aby v ní vznikl památník zločinů komunismu.

Věznice je přitom unikátním místem: nikde jinde v České republice se nepodařilo zachovat podobný areál v tak syrové podobě jako tady. Dodnes jsou zde například zachované v takřka nezměněné podobě cely, ve kterých komunisté v padesátých letech věznili své odpůrce. Mezi vyšetřovateli byl také nechvalně proslulý Alois Grebeníček, otec předsedy komunistické strany v letech 1993 až 2005 Miroslava Grebeníčka

Přes tuto výjimečnost ale bývalá věznice desítky let chátrá a politici i úředníci dodnes nedokážou jasně říci, co s tímto místem udělají. Dříve se mluvilo o tom, že by zde vznikl soud, Babiš by si však představoval, že by v objektu měl být památník. „Celý objekt by se měl převést na ministerstvo kultury a zachovat jako památník na komunistická zvěrstva, nedovedu si představit, že by z toho bylo něco jiného. Dělat na takovém místě soud je hloupost,“ řekl Babiš, který svým oznámením všechny překvapil - včetně starosty Uherského Hradiště Stanislava Blahy (ODS).

„To, co tvrdí, je pro mě úplně nová věc. Doposud jsem z úst nikoho z vlády nic takového neslyšel, takže o tom raději nebudu spekulovat,“ reagoval Blaha.

Soud určitě z bývalého vězení nevznikne

Babiš přichází se svou iniciativou pár měsíců před krajskými volbami, kdy politici přicházejí s různými návrhy, kterými by si získali voliče v regionu. Šéf ANO ale tvrdí, že jediným důvodem je to, že se na něj obrací mnozí lidé z Uherskohradišťska, kteří jej upozorňují, že bývalá věznice nedaleko centra je ostudou města, řešení kolem ní se neuvěřitelně dlouho vleče a nikdo s ní nic nedělá.

"Slyšel jsem, že to byla jedna z nejhorších komunistických věznic. Chci se tam jet na konci května podívat, chci si mimo jiné prohlédnout také plány na její využití a poslechnout si, kolik peněz by to mohlo stát," avizuje Babiš.

Varianta na vznik památníku není úplně nereálná, takovému řešení je totiž nakloněn i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věci majetkových Kateřina Arajmu. Až dosud tomu tak přitom nebylo, ministerstvo spravedlnosti v minulosti rozlehlou nemovitost koupilo od města za 14,5 milionu korun s argumentem, že vše opraví a vytvoří tady sídlo soudu a státního zastupitelství - po odkoupení ale nic nedělalo.

"Varianta rekonstrukce bývalé věznice je neúměrně nákladná," tvrdí Pelikán, podle kterého jeho resort musí řešit situaci jiných soudů, které jsou na tom podstatně hůř než v Hradišti. "Nechci říci, že jsou v Uherském Hradišti v nějakých dokonalých prostorách, ale rozhodně jsou na žebříčku našich priorit až hodně dole, protože prostě máme jiné okresní, krajské soudy, a dokonce bohužel i Nejvyšší soud, které jsou na tom řádově hůře," podotkl Pelikán.

Ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu říká, že detailní řešení bude známo po květnových jednáních. Nicméně o bývalé věznici má jasno. "Podle našich dosavadních propočtů lze řešit umístění soudu a dalších státních institucí jinak. A s ohledem na pohnutou minulost bývalé věznice se ztotožňujeme s názorem, že by z jedné části mohlo být muzeum," oznámila.

Petici podepsali Halík i Sommerová

Zásadním problémem budou finance; i kdyby bývalá věznice zůstala celá či částečně památníkem, bude její zakonzervování či rekonstrukce stát nemalé peníze. Stejně jako následný provoz. 

Historie věznice

Nový justiční palác s věznicí v Uherském Hradišti byl vybudovaný v letech 1892 až 1897, kdy začal sloužit svému účelu.

Během německého protektorátu byli ve věznici drženi čeští vlastenci a odpůrci nacistického režimu. Po osvobození tady byli mimořádnými lidovými soudy stíhaní nacističtí zločinci, zrádci a jejich pomahači. Desítky z nich skončily na popravišti.

Po komunistickém převratu v roce 1948 tady začali komunisté zavírat, mučit a v některých případech i vraždit mnoho nevinných lidí. Na desce před věznicí jsou uvedena jména šestnácti mužů, kteří byli v Uherském Hradišti odsouzeni a popraveni, dalších jedenácti, kteří byli umučeni a dvou, kteří byli zastřeleni. Nikdo už ale nikdy zřejmě nezjistí, kolika lidem tady komunisté skutečně vzali život nebo zničiil zdraví. Řada dalších se sice vrátila domů, ale komunistický režim je i jejich rodiny dál pronásledoval a perzekvoval.

"Těch nákladů se bojím, určitě nebudou malé. Oobecně platí, že by je měl platit vlastník, například tedy ministerstvo kultury. Nejdůležitější je, aby objekt dál nechátral," míní poslanec ČSSD Antonín Seďa, který je z Uherského Hradiště a několikrát kvůli bývalé věznici interpeloval dřívější i nynější vládní politiky. Podle něj by se na financování provozu mohlo podílet město ve spolupráci s místním Slováckým muzeem.

S tím souhlasí také starosta Stanislav Blaha. "Po celou dobu otálení a nečinnosti ministerstva spravedlnosti činí veřejnost za špatný stav památky zodpovědné hlavně město. Ale je to právě město, které vyvíjí neustálou iniciativu za využití areálu. Proto musí mít zásadní vliv na další osud této památky," prohlašuje starosta.

O vznik památníku či muzea usiluje dlouhodobě město Uherské Hradiště i Občanské sdružení Memoria. To iniciovalo také petici za důstojné využití bývalé věznice, kterou podepsaly mimo jiné významné osobnosti, například kněz a teolog Tomáš Halík, spisovatelé Jiří Stránský i Ivan Klíma, biskup Jan Graubner, režisérka Olga Sommerová, sochař Otmar Oliva a další. 

Letos v únoru podepsala radnice společně s Občanským sdružením Memoria, Slováckým muzeem a Klubem kultury memorandum o vzájemné spolupráci na vzniku muzea totality v uherskohradišťské věznici, které je základem budoucího muzea - stálé expozice totalitních režimů. "Výstava, zřízená z vlastních finančních zdrojů, bude zaměřena především na historii objektu věznice a připomínku zločinů nacistické a komunistické zvůle páchaných na vězních. A expozici otevřeme, ať se ve věznici věci pohnou, nebo ne," upozorňuje starosta.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama