Horní Jiřetín (Mostecko) - V Horním Jiřetíně na Mostecku se v pondělí ráno propadla zem nad starou důlní chodbou.

Vznikl kráter o průměru šest metrů a hloubce asi osm metrů, který zasáhl dva pozemky. Domy jsou v pořádku, nikdo se nezranil.

Horní Jiřetín stojí nad několika starými hlubinnými doly a v téže lokalitě byly zaznamenány menší poklesy půdy, ale nikdy takový propad. Domy v centru městečka jsou ale na stabilním podloží, řekl místostarosta Vladimír Buřt (Strana zelených).

Podle Státní báňské správy se podobných propadů v Česku děje zpravidla do pěti ročně.

Podle místních se zem začala propadat zhruba ve 3:00. "Tak nám to popisovala sousedka, která to má hned u baráku," řekl jeden z místních, kterého majitelka pozemku vzápětí vzbudila.

"Urgovali jsme hasiče, ale prý s tím nic dělat nemohou, takže se to jen opáskovalo. Pak sem přijel starosta a lidé zřejmě od Czech Coal," dodal. Czech Coal provozuje nedaleký povrchový důl a poslední zbývající hlubinný důl v okolí, spojitost se současným dolováním ale nikdo ze zúčastněných nehledá.

Rozšiřuje se, jak opadávají okraje

Kráter se podle svědka už nepropadá, i když se rozšiřuje, jak opadávají okraje. Obsah kráteru se odhaduje na zhruba 150 metrů krychlových a až se stabilizuje, bude potřeba ho zavézt kamením.

Podle Státní báňské správy se v Česku stává maximálně pět srovnatelných propadů ročně. Vloni v létě se například propadla část ulice v Kutné hoře, průměr kráteru byl tehdy stejný, hloubka poloviční. "Příčina těch propadů je vždy skoro stejná. Povolí většinou dřevěná výztuž důlního díla, nadloží se začne namáhat a může dojít k propadu," řekl mluvčí báňské správy Bohuslav Machek.

Zem se podle starosty Branka Glavici propadla do jedné z chodeb dolu Glück Auf (Zdař Bůh). Důl byl založen v roce 1871. "Ta chodba se jmenovala Saxonia. Zřejmě to pochází z první republiky," řekl.

Událost ho překvapila. Podobné lokální propady se děly v minulosti častěji v okolí Ostravy, na severozápadě Čech ale dochází spíš jen k menším poklesům. "Nevím o ničem podobném. Je to první případ minimálně za těch deset let, co jsem ve funkci," dodal Glavica.

Katastrofa z roku 1895

Známá je ale katastrofa z roku 1895, kdy se po vydatných deštích ve starém Mostě hnula půda pod domy a desítky z nich byly zničeny nebo poškozeny. Bez střechy nad hlavou tehdy bylo asi 2500 lidí.

"V Jiřetíně se nic takového nestalo, co žiju a pamatuju," řekl místostarosta Buřt. Není to prý ale úplně nečekané. "V téhle části byla historicky nedoporučena výstavba domů. Většinou se to dodržovalo, v posledních letech se tam ale nějaké stejně postavily. Jinde v Jiřetíně jsou domy stabilní a nepoddolované," řekl Buřt, vzděláním stavební inženýr.

Další sesuv v poddolované lokalitě je podle něj možný. "Určitě není vyloučené, že by se to mohlo ještě opakovat. Celá tahle oblast je de facto na podhorských sutích a teď šlo z hor opravdu hodně vody," dodal.

Městečko má kolem 2100 obyvatel a známé je hlavně kvůli sporům o pokračování povrchové těžby uhlí z nedalekého dolu ČSA, který provozuje Czech Coal.

Obec chrání před další těžbou hlavně územní limity z roku 1991, těžaři a část politiků ale stále usilují o jejich zrušení.