Duchcov - Na člověka, který si zvykl, že velká část domů ve městech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je již opravená, působí centrum severočeského Duchcova dosti depresivně. Zvláště v sychravém podzimním dni. Mnoho domů je oprýskaných, v jejich přízemí je příliš mnoho prázdných obchodů se zaprášenými skly prázdných výkladních skříní.
Duchcov poté, co zde byl v květnu napaden manželský pár, prožil horké léto. Při největším shromáždění svolaném Dělnickou stranou sociální spravedlnosti demonstrovalo několik stovek lidí. Musela zasáhnout policie.
"Teď ale nic nečekáme," ujišťoval několik hodin před začátkem voleb místostarosta Duchcova Zdeněk Šimbera.
Přesto jsme se rozhodli přesvědčit na vlastní oči. Na parkovišti před jedním ze zdejších diskontních obchodů potkáváme muže a ženu, kteří na sobě mají žluté reflexní vesty. Na zádech je výrazný nápis Asistent prevence kriminality MP Duchcov.
Muž je Rom, žena k romské národnosti nepatří. Je to jedna ze dvou dvojic smíšených asistenčních hlídek, které se střídají od rána do pozdního večera a procházejí křížem krážem celý Duchcov.
"Nachodíme za jednu směnu určitě přes deset kilometrů, shodují se Eva Bosmanová s Miroslavem Kimou. Oba byli před nástupem do tohoto zaměstnaní bez práce a své práce si velmi považují. Jsou na ni dokonce velmi hrdi.
Využíváme jejich nabídku a jdeme se s nimi projít centrem města. Těžko bychom našli povolanější průvodce. Obyčejně během služby domlouvají dětem, aby v parcích nelámaly větve, občas asistují například při vystěhovávání problematických nájemníků, většinou ale sbírají informace. "Lidé nám důvěřují, už vědí, že je nebudeme udávat a většina je ráda, že jsme pořád na ulici a k dispozici," říká Eva Bosmanová.
Zajímá nás, zda se v souvislosti s volební agitací politických stran ve městě udály nějaké střety. "Ne, ale sami jsme potkávali ještě včera lidi z DSSS oblečené v podobných vestách, jako máme my. Také proto se máme zastavit pro nové bundy s nápisem, abychom byli jasně odlišení," říká Miroslav Kima.
Také Eva Bosmanová ví, že soužití většinové populace ve městě není v současné době zdaleka ideální. V jednu dobu byly ve města nemovitosti velmi levné. V problematické "dolní" části města se dal koupit dům za tři sta tisíc korun. Takže se na něj několik romských rodin složilo a nastěhovalo se do něho. Jenže postupně k nim začaly přibývat další a další příbuzní a příliš velká koncentrace na jednom místě určitě není dobrá," soudí.
Překvapuje nás, že ve městě nejsou prakticky žádné billboardy, které by přesvědčovaly voliče k odevzdání hlasu právě pro tu či kterou stranu. Jsou tu na několika místech plakáty, mimo jiné i se zdejším kandidátem Dělnické strany sociální spravedlnosti Jindřichem Svobodou. Vedle portrétu kandidáta je vytištěné velmi razantní prohlášení: "Nemíníme tolerovat cikánský rasismus" a pod ním ještě dovětek: "Volte radikální změnu".
"Prý už někdo na tento text podal trestní oznámení," říká Eva Bosmanová, podle níž však tato radikální strana přímo v Duchcově má jen několik desítek příznivců. Upozorňuje nás i na jednu nástěnku DSSS, které bychom si normálně na plotě na málo frekventovaném místě ani nevšimli. Je tu na portrétu šéf strany Tomáš Vandas a vedle něj jasně polarizující hesla: "Černý, kéž byste byli jiný, Bílí, vždy jsme tady žili,"stojí tam doslova.
Na další plakátovací ploše kdosi místnímu kandidátovi DSSS propiskou přidělal pod nos knírek. Žádný vzkaz k tomu nepřidal.
Asistenty opouštíme na služebně městské policie, kam si přicházejí pro zmíněné bundy. Míříme do volební místnosti zdejšího okrsku číslo 1. Nachází se v budově knihovny.
"Zatím tu bylo zhruba 40 voličů," říká v pátek krátce po třetí hodině odpoledne předseda okrskové komise Stanislav Vosátka.
Takže žádná fronta se tu nekoná. Lidé, jak jsme se mohli sami přesvědčit, přicházeli zpravidla sami, výjimečně ve dvojicích. Všechno to byli zástupci většinové populace. "Romové moc k volbám nechodí, přijdou obvykle jen ti, kteří žijí obdobným způsobem života jako ostatní lidé," dodává Vosátka s tím, že poměr takzvaně bílých obyvatel a Romů je v tomto obvodu zhruba půl na půl.
"Lidé tady ale volí levici, dříve většinou vyhrávali komunisté, teď už většinou mívají trochu navrch sociální demokraté," říká ještě Vosátka. Dělnická strana ani tady podle jeho odhadu příliš hlasů nezíská.
Levicovým voličem je i mladý muž, se kterým mluvíme v předsálí. Nyní žije v Praze, ale protože v Duchcově má nadále trvalý pobyt, přijel volit sem. Jméno sice neprozradil, ale soudí, že problémy v Duchcově se odvíjí od toho, že k místním romským starousedlíkům v posledních letech přibyla řada dalších Romů zejména ze Slovenska. "Myslím si, že řešením by bylo tyto cizince odvézt zpět do jejich vlasti, jako se to děje i jinde ve světě," soudí.
To, že je v této části města romských občanů čím dál více, přiznává na stejném místě další volička - důchodkyně Libuše Kocourková. "Víte, já už třicet let žiju u viaduktu, tedy v oblasti, která bývá považována za jednu z nejhorších a s Romy problémy nemám. Nic mně neudělali, já nic nedělám jim. Nevadí mi ani, že jsou hlučnější. "Jsou to lidi, chtějí se bavit," říká s porozuměním. Pravdou ale je, že s těmi nově příchozími je už společný život obtížnější," dodává bez dalších podrobností.
Pozdě odpoledne Duchcov opouštíme. Samotné volby zde nejspíše žádným zásadním mezníkem nebudou. Hodně hran pomáhají obrousit i zmínění asistenti. Nicméně, představitelům zdejší radnice není co závidět. Je před nimi moc a moc práce.
