Praha 6 nechala odstranit sochu Koněva, ohradili se Zeman i ruské velvyslanectví

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 4. 2020 23:41
Radnice Prahy 6 v pátek nechala z náměstí v Bubenči odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku. Proti postupu radnice ostře protestovali čeští komunisté, Rusko prostřednictvím svého pražského velvyslanectví i prezident Miloš Zeman.
Praha 6 nechala odstranit sochu maršála Koněva. Neměl roušku, napsal starosta Kolář. | Video: ÚMČ Praha 6

Starosta městské části Ondřej Kolář (TOP 09) uvedl, že radnice využila současný nouzový stav, akce se tak podle něj obešla bez "humbuku".

Kolář večer v České televize zmínil demonstrace "prapodivných lidí z pravicové i levicové spodiny", kteří loni v září protestovali proti zakrytí sochy ochrannou plachtou proti vandalům.

Využití nouzového stavu starosta nepovažuje za zbabělé, protože přesun sochy radnice plánovala řadu měsíců a stejně ji směřovala na duben. "Té věci to jedině pomohlo," řekl. Mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek dopoledne uvedl, že šlo o dlouhodobě připravovanou akci, která s opatřeními proti epidemii nesouvisí.

Bronzová socha z roku 1980 byla z piedestalu sejmuta na základě zářijového rozhodnutí radnice Prahy 6, kterou vede koalice TOP 09, KDU-ČSL, ODS a STAN. Socha byla odvezena do depozitáře, objeví se v Muzeu paměti 20. století, jehož vznik chystá hlavní město. Koněvův pomník má na náměstí Interbrigády nahradit památník osvobození Prahy na konci druhé světové války.

Prezident označil odstranění Koněvovy sochy za "pokoutní" a za "morálně neospravedlnitelné zneužití krizového stavu" v době epidemie koronaviru. Podobně jako Zeman protestovalo vedení Českého svazu bojovníků za svobodu, podle jehož názoru jednání starosty Koláře "nese znaky neonacismu".

Vedení KSČM uvedlo, že radnice Prahy 6 i magistrát hlavního města spáchaly "brutální a amorální čin". Komunisté mluvili také o přepisování historie a o "plivnutí do tváře všem, kdo položili své životy za naši dnešní svobodu". Vedení KSČM vyzvalo občany, aby na protest proti odstranění sochy nosili červené roušky. Vládu pak požádalo, aby bezodkladně zařídila návrat Koněva na jeho místo.

Ruské velvyslanectví vyjádřilo "rázný protest proti vandalským činům odvázaných municipálních činitelů". Odstranění sochy označilo za porušení česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích. Stěžovalo si i u českého ministerstva zahraničí. "Demolice pomníku maršála I. S. Koněva nezůstane bez příslušné reakce ruské strany," uvedli ruští diplomaté.

Maršál Koněv (1897 až 1973) se zapsal do dějin především jako jeden z hlavních vojenských vůdců druhé světové války. Bojoval například v bitvě u Moskvy a od května 1944 velel sovětským vojskům, která osvobodila jižní Polsko a účastnila se závěrečného útoku na Berlín. Poté také osvobodila severní, střední a východní Čechy a podílela se na osvobození Prahy.

Po válce se Koněv stal hlavním velitelem spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Řídil krvavé potlačení maďarského povstání sovětskou armádou v roce 1956. Jako velitel sovětských vojsk v Berlíně se o pět let později účastnil řešení druhé berlínské krize, kdy byl Berlín rozdělen zdí.

Podle části historiků měl podíl i na vpádu vojsk členských států Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, což ale ruská strana i někteří historici odmítají s odůvodněním, že Koněv byl už od roku 1963 v důchodu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 58 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy