Praha - Praha nebude mít nejméně příštích deset let téměř žádné peníze na projekty mimo dopravu. Rozpočet paralyzují tři dopravní investice, kvůli kterým hlavní město dluží miliardy korun.
Momentálně každý rok na dopravu padne téměř polovina všech výdajů magistrátu, z investic tradičně nejvíce ukousne dostavba tunelu Blanka.
Ta by se měla doplatit během příštích čtyř let, ani poté ale nebude situace lepší. Značnou část rozpočtů další dekády spolkne koupě tramvají a dostavba linky metra A.
Plánovaná Vysočanská radiála II. a metro D se v příštích letech začnou stavět jen stěží. A ačkoliv to politici před volbami neradi přiznávají, aby udrželi veřejné finance pod kontrolou, budou muset časem znovu omezit MHD a nejspíš ji také zdražit.
Tunel Blanka, dostavba metra A a nákup tramvají 15T patří mezi čtyři největší dopravní investice v Česku. Celkem přijdou na 80 miliard. Z Evropské unie přitom přijde do městské pokladny jen 7 až 8 miliard na metro A, zbytek musí Praha a dopravní podnik najít ve vlastním rozpočtu.
V roce 2012 měl magistrát na investice necelých 12 miliard. Polovina z nich padla na velké dopravní stavby, téměř 5 miliard město zaplatilo za stavbu tunelu Blanka.
Letos už Praze zbývá na investice jen něco málo přes devět miliard a celá polovina jde opět na Blanku. A podobnou situaci bude město řešit ještě několik let. "Když to dobře půjde, měla by se Blanka doplatit do čtyř až pěti let," uvedl předseda finančního výboru pražského magistrátu Jiří Vávra (TOP 09).
Jenže ani poté, co se město zbaví miliardových investic do tunelu, se situace v rozpočtu nezlepší. Praha musí zaplatit také za 250 objednaných tramvají 15T a prodloužení linky metra A. Ty nyní rozpočet neruinují jen proto, že si na ně Praha a dopravní podnik vzaly půjčky, a problém tak odložily.
Dopravní podnik má do roku 2018 odebrat tramvaje za 19 miliard. Konečná částka za tuto investici se ale podle Vávry vyšplhá na 22 miliard, mimo jiné kvůli půjčkám. DPP si nejdřív vypůjčil 4 miliardy, které teď ale musí splatit. Proto plánuje další půjčku ve výši 8 miliard.
Nový úvěr pokryje finanční závazky jen do části roku 2015. Poté už ale bude muset podnik získat peníze jinde a navíc začnou nabíhat splátky za desetiletý úvěr. V roce 2016 tak bude muset DPP zaplatit kolem 2,3 miliardy ročně za tramvaje a dalších 800 milionů za splátky.
Praha proto bude muset dopravnímu podniku na investice přispět, momentálně mu oficiálně dává peníze pouze na provoz, nikoli na obnovu vozového parku.
"Počítáme s tím, že Praha bude muset do roku 2024 na umoření těchto dluhů dát 11,8 miliardy ze svého rozpočtu," vysvětlil Vávra. Další půjčka by podle něj byla "smrtící". I tak ale bude mít dopravní podnik velké problémy tramvaje poplatit.
Praha si již půjčila 6 miliard korun od Evropské investiční banky na dostavbu linky metra A a dalších 5 miliard si má v plánu ještě půjčit. Celková cena projektu je přitom v tuto chvíli vyčíslena na 22,5 miliardy korun, z toho Evropská unie zaplatí maximálně 8 miliard korun.
Tato půjčka se dá nicméně rozložit do více let - maximální doba splatnosti je 30 let od čerpání. Peníze je možné začít splácet až šest let od čerpání, tedy v roce 2019. Právě v tom roce přestane Praha platit za odběr tramvají, zbude jí pouze 800milionový výdaj na splácení úvěru. V rozpočtu se tak uvolní prostředky na splátky pro EIB.
Blankou ale investice do silnic zdaleka nekončí, především je potřeba dokončit městský okruh. "Je nezbytné začít řešit dostavbu městského okruhu, prioritou bude Radlická radiála," vysvětluje Vávra. Do sdělování termínů, kdy se začne s dalšími velkými stavbami, se ale nikdo za stávající rozpočtové situace nehrne.
Provozní náklady vzrostou o půl miliardy
V roce 2014 navíc skokově narostou provozní náklady na dopravu, jen na Blance a metru A o půl miliardy ročně. Provoz Blanky město ročně odhaduje na 250 milionů, u metra A dokonce na 300 milionů. Kromě toho po spuštění metra dopravnímu podniku výrazně stoupnou výkony, které se magistrát nyní snaží změnami jízdních řádů tlačit co nejvíc dolů.
"Na splácení mít budeme. Přestaneme utrácet za Blanku a začneme šetřit," uklidňuje Vávra.
Aby město takové částky zvládlo, bude se muset výrazně šetřit jak ve správě města, tak přímo v dopravním podniku. V nejčernějších scénářích by se totiž v roce 2025 mohly výdaje na DPP vyšplhat až na 25 miliard, což je pro Prahu naprosto neúnosné.
Šetřit se bude muset hlavně na provozních dotacích, a to v situaci, kdy náklady na jeden vozokilometr rok od roku stoupají. Zřejmě bude nutné dále snížit výkony MHD hlavně v okolí metra A a pravděpodobně také zdražit předplacené kupony, které se drží na stejné ceně už několik let.
"Budeme také tlačit dopravní podnik do toho, aby generoval nějaké vlastní zdroje," dodává Vávra. Město se také spoléhá na dividendy nebo na možnou akvizici dalších firem. Jenže i v případě, že se všechny nastíněné kroky podaří, dopravní investice budou stále vysávat velkou část rozpočtu.
Navíc je nutné rozhodnout, co s plánem na metro D. Město zamítlo předraženou variantu se zcela jinými technologiemi a místo toho prosazuje variantu zhruba za 25 miliard. Pokud by se navíc rozhodla udělat na Pankráci místo přestupní stanice pouze odbočku, mohla by část investice - 8 až 10 miliard - odsunout na pozdější období.
Varianta větve by se mohla začít stavět nejdříve v roce 2016. To ale bude ještě doba, kdy bude město splácet tramvaje a před sebou bude mít také splacení celého úvěru za metro A.
Že ohledně rozpočtu přituhuje, dokazuje i fakt, že koalice TOP 09 a ODS je kvůli Blance a investicím dopravního podniku v takzvaném dohodovacím řízení. Jde o poslední stupeň před vypovězením koaliční smlouvy.
