reklama
 
 

Praha po Blance: Plány za 123 miliard, ale skoro všechny peníze spolkne metro D

19. 9. 2015 7:20
Hlavní město již před třemi lety vypočetlo nejdůležitější dopravní stavby, které potřebuje. Přesto ale zatím nemá přesný plán, co stavět po Blance. Jediná jasná priorita je metro D. I to ale stačí – podobně jako Blanka mu odčerpá většinu peněz, a tak Praha stejně nebude mít za co stavět další dopravní stavby.

Praha - Po takřka čtyřletém zpoždění se dnes otevírá tunel Blanka. Město tak po dlouhých letech, kdy takřka veškeré peníze na dopravní investice spolkla právě Blanka, může začít s dalšími strategickými dopravními stavbami.

Jenže i když si před třemi lety nechalo vypracovat dopravní strategii i s harmonogramy jednotlivých staveb, překvapivě nemá jasno, které stavby nyní přijdou na řadu.

"Bude nyní probíhat diskuse, která stanoví investiční priority," říká náměstek pražské primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Prakticky všechny stavby jsou podle něj důležité, ale záleží na penězích, které budou k dispozici. "Nebudeme dělat nic jiného, budeme jen dopravní strategii aktualizovat podle finančních možností Prahy," vysvětluje. Aktualizované návrhy nyní připravuje magistrátní Odbor strategických investic, ten ale na dotazy přes několikanásobnou urgenci neodpověděl.

Městský okruh a radiály

Dopravní strategie hlavního města Prahy z léta 2012 vypočetla prioritní stavby za 123 miliard korun (suma je bez Blanky a je pravděpodobné, že nyní po třech letech je to výrazně víc), které město potřebuje. Kromě dokončení stavby Městského okruhu, jehož je Blanka součástí, mezi ně patří městské radiály, tedy spojnice vnitřního Městského a vnějšího Pražského okruhu. Nebo také oprava Libeňského a Hlávkova mostu, tři velká P+R parkoviště, metro D či devět tramvajových tratí.

Z logiky věci vyplývá, že jako první se nabízí dokončení Městského okruhu. A to i proto, že Blanka vychrlí do již dnes přetížených Holešoviček desetitisíce dalších aut. Problém dokončení okruhu je, že původně naplánovaná trasa tunelem pod Bulovkou je příliš drahá, a navíc by trvalo dlouho sehnat všechna povolení. Město tak nyní hledá náhradní variantu.

Pochyby zatím nejsou o jediné stavbě: metru D z Pankráce do Písnice, kterou by město chtělo začít stavět do tří let.

Podpoříme jen koleje

Jenže i když se vyřeší otázka, co bude nyní Praha chtít prioritně stavět, naskýtá se vzápětí další: za co? Město totiž ještě donedávna doufalo, že mu s financováním pomůžou fondy EU. Jenže Unie se rozhodla, že bude ve městech podporovat pouze ekologičtější, kolejový druh dopravy.

"Pokud Evropa dává peníze do silniční dopravy, tak pouze do sítě mezinárodních silnic TEN-T," říká vedoucí odboru financování dopravy pražského magistrátu Tomáš Kaas. Šanci získat bruselské peníze tak má pouze metro a nové tramvajové tratě. Pokud bude město chtít pokračovat ve stavbě městského okruhu a jeho radiál, bude ho muset financovat pouze ze svého. Otázka je ovšem, kolik si vlastně bude moci dovolit do těchto staveb dát peněz.

V minulých letech měla Praha na investice v dopravě okolo sedmi až devíti miliard korun ročně. A drtivou většinu spolkla právě Blanka. Kolik plánuje dát v příštích letech, sice náměstek Dolínek nechce říct, nicméně je jisté, že to bude méně. "Ministr Babiš nehodlá přispět, přestože nám za výkon státní správy dluží 650 milionů a přestože pan Kalousek okradl Prahu o 600 milionů," naráží Dolínek na změnu rozpočtového určení daní, která ubrala velkým městům a přidala těm malým.

Z koláče peněz, které by se daly použít, navíc od letoška bude chybět zhruba miliarda korun, kterou spolkne provoz dvou letos otevřených staveb. Chod technologií v Blance a její údržba totiž stojí tři sta milionů ročně. A více než dvojnásobek této částky pak bude muset město ročně přidat dopravnímu podniku na provoz nového úseku metra A z Dejvické do Motola, který zahájil provoz letos na jaře.

Skoro vše na metro

A drtivou většinu zbytku pak zřejmě spolkne stavba metra D a na další větší investice už nebudou peníze – podobně jako v uplynulých letech, kdy prakticky všechny peníze na investice tekly do Blanky. "Pokud bude metro D, tak je otázka, jestli si bude moci město dovolit i jiné stavby," připouští Kaas.

Metro D totiž má stát i s výkupy pozemků okolo padesáti miliard korun. Z unijních fondů však může Praha dostat jen zlomek, byť si do nového programového období sice vybojovala vlastní operační program Praha pól růstu, ze kterého může dostat na metro pět miliard. Dalších více než devět miliard korun na kolejovou dopravu je pak připraveno k rozdělení v operačním programu Doprava.

"Těch 5 miliard je jistých, ale v tom druhém programu už bude konkurence," poukazuje Kaas. O peníze z druhého balíku totiž budou žádat i jiná města v republice. Konkurovat si zde paradoxně bude Praha sama se sebou: hodlá totiž podat žádosti o financování tramvajových tratí za 11 miliard.

Praha doufá, že jí na stavbu metra přispěje i státní rozpočet, jak již před rokem přislíbil premiér Bohuslav Sobotka. Žádná suma ale zatím nepadla.

Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

autor: Marek Pokorný | 19. 9. 2015 7:20

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama

    Praha

    reklama
    reklama
    reklama