Praha po Blance: Plány za 123 miliard, ale skoro všechny peníze spolkne metro D

Marek Pokorný Marek Pokorný
19. 9. 2015 7:20
Hlavní město již před třemi lety vypočetlo nejdůležitější dopravní stavby, které potřebuje. Přesto ale zatím nemá přesný plán, co stavět po Blance. Jediná jasná priorita je metro D. I to ale stačí – podobně jako Blanka mu odčerpá většinu peněz, a tak Praha stejně nebude mít za co stavět další dopravní stavby.
Vizualizace jedné z plánovaných pražských staveb  - Radlické radiály
Vizualizace jedné z plánovaných pražských staveb - Radlické radiály | Foto: mestskyokruh.info

Praha - Po takřka čtyřletém zpoždění se dnes otevírá tunel Blanka. Město tak po dlouhých letech, kdy takřka veškeré peníze na dopravní investice spolkla právě Blanka, může začít s dalšími strategickými dopravními stavbami.

Jenže i když si před třemi lety nechalo vypracovat dopravní strategii i s harmonogramy jednotlivých staveb, překvapivě nemá jasno, které stavby nyní přijdou na řadu.

"Bude nyní probíhat diskuse, která stanoví investiční priority," říká náměstek pražské primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Prakticky všechny stavby jsou podle něj důležité, ale záleží na penězích, které budou k dispozici. "Nebudeme dělat nic jiného, budeme jen dopravní strategii aktualizovat podle finančních možností Prahy," vysvětluje. Aktualizované návrhy nyní připravuje magistrátní Odbor strategických investic, ten ale na dotazy přes několikanásobnou urgenci neodpověděl.

Městský okruh a radiály

Dopravní strategie hlavního města Prahy z léta 2012 vypočetla prioritní stavby za 123 miliard korun (suma je bez Blanky a je pravděpodobné, že nyní po třech letech je to výrazně víc), které město potřebuje. Kromě dokončení stavby Městského okruhu, jehož je Blanka součástí, mezi ně patří městské radiály, tedy spojnice vnitřního Městského a vnějšího Pražského okruhu. Nebo také oprava Libeňského a Hlávkova mostu, tři velká P+R parkoviště, metro D či devět tramvajových tratí.

Z logiky věci vyplývá, že jako první se nabízí dokončení Městského okruhu. A to i proto, že Blanka vychrlí do již dnes přetížených Holešoviček desetitisíce dalších aut. Problém dokončení okruhu je, že původně naplánovaná trasa tunelem pod Bulovkou je příliš drahá, a navíc by trvalo dlouho sehnat všechna povolení. Město tak nyní hledá náhradní variantu.

Pochyby zatím nejsou o jediné stavbě: metru D z Pankráce do Písnice, kterou by město chtělo začít stavět do tří let.

Podpoříme jen koleje

Jenže i když se vyřeší otázka, co bude nyní Praha chtít prioritně stavět, naskýtá se vzápětí další: za co? Město totiž ještě donedávna doufalo, že mu s financováním pomůžou fondy EU. Jenže Unie se rozhodla, že bude ve městech podporovat pouze ekologičtější, kolejový druh dopravy.

"Pokud Evropa dává peníze do silniční dopravy, tak pouze do sítě mezinárodních silnic TEN-T," říká vedoucí odboru financování dopravy pražského magistrátu Tomáš Kaas. Šanci získat bruselské peníze tak má pouze metro a nové tramvajové tratě. Pokud bude město chtít pokračovat ve stavbě městského okruhu a jeho radiál, bude ho muset financovat pouze ze svého. Otázka je ovšem, kolik si vlastně bude moci dovolit do těchto staveb dát peněz.

V minulých letech měla Praha na investice v dopravě okolo sedmi až devíti miliard korun ročně. A drtivou většinu spolkla právě Blanka. Kolik plánuje dát v příštích letech, sice náměstek Dolínek nechce říct, nicméně je jisté, že to bude méně. "Ministr Babiš nehodlá přispět, přestože nám za výkon státní správy dluží 650 milionů a přestože pan Kalousek okradl Prahu o 600 milionů," naráží Dolínek na změnu rozpočtového určení daní, která ubrala velkým městům a přidala těm malým.

Z koláče peněz, které by se daly použít, navíc od letoška bude chybět zhruba miliarda korun, kterou spolkne provoz dvou letos otevřených staveb. Chod technologií v Blance a její údržba totiž stojí tři sta milionů ročně. A více než dvojnásobek této částky pak bude muset město ročně přidat dopravnímu podniku na provoz nového úseku metra A z Dejvické do Motola, který zahájil provoz letos na jaře.

Skoro vše na metro

A drtivou většinu zbytku pak zřejmě spolkne stavba metra D a na další větší investice už nebudou peníze – podobně jako v uplynulých letech, kdy prakticky všechny peníze na investice tekly do Blanky. "Pokud bude metro D, tak je otázka, jestli si bude moci město dovolit i jiné stavby," připouští Kaas.

Metro D totiž má stát i s výkupy pozemků okolo padesáti miliard korun. Z unijních fondů však může Praha dostat jen zlomek, byť si do nového programového období sice vybojovala vlastní operační program Praha pól růstu, ze kterého může dostat na metro pět miliard. Dalších více než devět miliard korun na kolejovou dopravu je pak připraveno k rozdělení v operačním programu Doprava.

"Těch 5 miliard je jistých, ale v tom druhém programu už bude konkurence," poukazuje Kaas. O peníze z druhého balíku totiž budou žádat i jiná města v republice. Konkurovat si zde paradoxně bude Praha sama se sebou: hodlá totiž podat žádosti o financování tramvajových tratí za 11 miliard.

Praha doufá, že jí na stavbu metra přispěje i státní rozpočet, jak již před rokem přislíbil premiér Bohuslav Sobotka. Žádná suma ale zatím nepadla.

Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Návrh na zdanění bank je neefektivní a nesystémový, tvrdí banky

Návrh ministerstva financí (MF) na zdanění mimořádných zisků šesti největších bank je mimořádně neefektivní a nesystémové řešení. Uvedla to ve čtvrtek sdělila Česká bankovní asociace (ČBA), jejíž zástupci se ve středu zúčastnili jednání s ministerstvem financí o této dani. K dohodě o parametrech daně z mimořádných zisků na něm ale nedošlo, řekla výkonná ředitelka asociace Monika Zahálková.

"Vládě jsme nabídli efektivní řešení, které jsme zveřejnili už dříve," uvedla. ČBA před několika týdny nabídla podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a podle asociace by státu přinesla až 50 miliard korun. Návrhy zahrnovaly podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou.

Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhlo MF, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Finální návrh daně představí resort financí na tiskové konferenci dnes odpoledne.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Žalobkyně po razii v Brně žádá vazbu pro dva lidi, šest obviněných policie propustila

Žalobkyně po úterní razii v Brně žádá vazbu pro dva z osmi obviněných, ostatní byli propuštěni na svobodu. Policie vyslechla 30 lidí, provedla 28 domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor. Kauza se týká radnice Brno-střed a přidělování městských bytů.

"Někteří z celkem osmi obviněných trestnou činnost doznávají a s policejním orgánem a státním zastupitelstvím různým způsobem spolupracují. Státní zástupkyně po pečlivém vyhodnocení aktuální procesní situace podala příslušnému soudu návrhy na vzetí do vazby dvou stíhaných osob. Ostatní obvinění byli propuštěni ze zdržení na svobodu," uvedlo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Tržby obchodníků dál klesají. V srpnu se snížily o 8,8 procenta

Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.

"K meziročnímu poklesu tržeb v maloobchodě přispěl vývoj prodeje potravin i nepotravinářského zboží. Na snížení maloobchodních tržeb se podílel i nižší prodej pohonných hmot, avšak oproti předchozímu měsíci pokles zmírnil," uvedla k srpnovým výsledkům maloobchodu vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Téměř 83 procent kontrolovaných e-shopů porušilo zákon, uvedla inspekce

Téměř 83 procent internetových obchodů, které ve druhém čtvrtletí kontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), porušilo zákon. Počet porušení ve srovnání s prvním kvartálem vzrostl o 5,7 procenta, uvedla inspekce v tiskové zprávě. ČOI se při kontrolách zaměřuje na weby, u kterých eviduje více podání od spotřebitelů, a také na e-shopy, kde už v minulosti zjistila pochybení.

Od začátku letošního dubna do konce června inspektoři udělali 245 kontrol a porušení právních předpisů zjistili ve 203 případech. Uložili 233 pokut za celkem 2,99 milionu korun.

"Nedostatky přetrvávají v poskytování kompletních a komplexních informací o prodávaných výrobcích. Prodávající u této formy prodeje výrobků uchylují i k nekalým obchodním praktikám, což se potvrdilo ve více než 170 případech. Dále provozovatelé e-shopů neinformují spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, neposkytují informace související s uplatněním práva zboží reklamovat," uvedla inspekce.

Nejvyšší pokutu, 320 000 korun, uložila inspekce v tomto období společnosti Somavedic Technologies s.r.o. mimo jiné za uvedení nesprávné a nepravdivé informace u prodávaného výrobku, který sliboval eliminaci vlivů 3G, 4G a 5G sítí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy