Praha - Severojižní magistrála by se mohla již brzy dočkat změny k lepšímu. Pražští radní schválili vizi její proměny, kterou pro Prahu připravil Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR) spolu s odborníky na urbanismus z dánské kanceláře Gehl Architects.
Ti od října loňského roku pracovali na návrhu, jak dopravní tepnu procházející centrem města proměnit. Celosvětově uznávaný urbanista Jan Gehl už dříve prohlásil, že se jedná o jeden z nejtěžších úkolů, které kdy řešil.
"Magistrála je dnes především bariérou, která od sebe odděluje jednotlivé části města. Lidé, kteří nejedou autem, se jí snaží vyhnout. To chceme změnit," vysvětluje náměstkyně primátorky pro oblast územního plánování Petra Kolínská (SZ).
Alespoň z části magistrály chce mít vedení Prahy městský bulvár. Proměna však bude probíhat pozvolna a začne menšími úpravami. Do těch se však chce magistrát pustit co nejdříve. "Prvním krokem k proměně by měla být úprava parků, ulic a náměstí, které k magistrále přiléhají," vysvětluje Kolínská.
Proměna, kterou město schválilo, se bude týkat nejpalčivější části magistrály - tříkilometrového úseku mezi Hlávkovým a Nuselským mostem. Dopravní tepna tam vede hustě obydlenou oblastí a auta po ní projíždí v těsné blízkosti významných institucí, jako je například Národní muzeum, Státní opera či Muzeum hlavního města Prahy.
Podle urbanisty Jana Gehla tak magistrála mimo jiné vytváří bariéru mezi lidmi a právě významnými kulturními budovami. Cílem Prahy by podle Dánů mělo být tuto bariéru alespoň částečně odstranit. "Naše práce se soustředí na lidský rozměr, zaměřujeme se na to, jak je zastavěné prostředí s každodenním životem lidí," vysvětluje Gehl.
Podle dánských urbanistů není až takový problém velké množství aut, kterých po magistrále denně projede okolo sta tisíc, ale jejich nadřazenost. "Na magistrále nyní není takřka prostor pro jiný způsob dopravy," upozornila již dříve ředitelka architektonického studie Gehl Architects Henriette Vambergová.
Počet vozidel za den
- Hlávkův most: 68 800
- Těšnov/Florenc: 86 000
- kolem Muzea: 44 700 (směr jih) + 47 200 (směr sever)
- P. Pavlova - Rumunská: 41 200 (směr jih) + 37 300 (směr sever)
- Nuselský most: 72 500
Podle ní je úkolem města především zlepšit pohyb chodů. Denně jich magistrálu podle čísel Technické správy komunikací přejde okolo sta tisíc. Na mnoha místech přitom takřka nemají možnost se přes frekventovanou ulici dostat na druhou stranu. To by se však nyní mohlo v dohledné době změnit k lepšímu.
Město v minulých letech vypracovalo hned několik návrhů proměny magistrály, uvažovalo mimo jiné o jejím částečném zahloubení pod zem. Žádný z plánů se však dosud nepodařilo uskutečnit. Právě z toho důvodů je podle dánských urbanistů důležitá dlouhodobá vize, ke které se Praha zaváže a postupnými kroky se dopracuje k zlepšení. Podle IPR existuje řada opatření, které lze provést v poměrně krátkém časovém horizontu.
Solveig Reigstad, která je společníkem Gehl Architects, na jaře jako příklad uvedla možnost vybudovat na magistrále další semafory, přechody pro chodce, vytvořit novou autobusovou linku či například na některých úsecích vyzkoušet změnu maximální povolené rychlosti. Zda se do vyjmenovaných opatření Praha skutečně pustí, bude záležet na vedení magistrátu. Harmonogram jednotlivých opatření pro něj nyní začne zpracovávat Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Obsahovat bude změny, které lze provést rychle i ty, které zaberou více času na přípravu.
Lidé, kteří přechází magistrálu (za den)
Od Státní Opery k Nuselskému mostu magistrálu podle průzkumu Technické správy komunikací denně přejde zhruba 106 tisíc lidí
- přechod Václavské náměstí - Muzeum: 13 500 lidí
- podchod Muzeum - Vinohradská: 20 700 lidí
- přechod I. P. Pavlova - Ječná: 20 500
- Ostatní přechody přes obě ramena Magistrály na I. P. Pavlova: 8 tisíc - 10 tisíc lidí denně
- Fügnerovo náměstí: 3 100
IPR se v rámci konkrétních opatření zaměří na tři oblasti. Na zkvalitnění prostředí - toho chce docílit rekonstrukcí parků či například úprav prostor před významnými kulturními budovami. Dále se IPR zaměří na samotné lidi a vytvoří prostory, kde se mohou kolemjdoucí zdržovat. U magistrály by tak mohly objevit například lavičky či by město mohlo podpořit vznik nových obchodů. Třetí oblastí je pak samotná doprava - magistrála by neměla sloužit pouze autům. Objevit by se na ní mohly například pruhy pro cyklisty či nová autobusová linka.
Podle Kolínské je pravděpodobné, že opatření, která by se mohla přímo dotknout plynulosti provozu, bude město provádět na zkoušku. Ve chvíli, kdyby se tak například město rozhodlo pro nové semafory a ty zkomplikovaly dopravu, město by je po několika týdnech zkušebního provozu zase odstranilo.
