Praha – Hlavnímu městu hrozí, že příští rok bude muset kvůli hlukovým limitům omezit tramvajovou dopravu. Může ji nahradit méně ekologickými autobusy, které sice zhoršují emise v ovzduší, ale nevztahují se na ně tak přísné hlukové limity. Praha zatím narazila na problémy během kolaudace nově opravené trati v Bělehradské ulici a zrekonstruované vozovny Vokovice.
V prvním případě by musela zrušit desítky spojů, aby vyhověla požadavkům hygieniků na hlučnost. V druhém by pomohla protihluková zeď – od té by se však směrem k domům vedle vozovny odrážel o asi dvacet decibelů silnější automobilový hluk z Evropské ulice, navíc by obyvatelé bytů přišli o výhled do zeleně a na Letohrádek Hvězda. Ačkoli by zeď městu kolaudaci ve Vokovicích usnadnila, z výše zmíněných důvodů ji stavět nechce.
Podle magistrátního náměstka pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD) jsou takové dopady novely „hlukové“ legislativy absurdní.
“Zřejmě budeme muset přikročit k redukci rozsahu dopravy v Bělehradské ulici, abychom se vešli do hygienických limitů po starou hlukovou zátěž,” oznámil technický ředitel dopravního podniku Jan Šurovský.
Problém se týká některých nově opravovaných tratí, které se Praha chystá kolaudovat. Na nich se poměřuje hluková zátěž z roku 2000 a 2001 se současným stavem. Rozdíl by neměl být větší než dva decibely. Na některých trasách však přibylo tramvají (například zmíněná Bělehradská), tím pádem i hluku.
V Bělehradské se podle měření zvýšila hladina hluku o 2,4 decibelu. Jenže podle výkladu novely mohla vzrůst maximálně o dva decibely. Rozdíl 0,4 decibelu může vést k tomu, že z nočního provozu dopravní podnik vyškrtne 18 spojů a z denního 55 spojů. Pokud se Praha s hygieniky nedohodne jinak, bude muset tramvaje omezit už od 1. dubna.
“A proto největší výzvou pro další dva tři měsíce není získat peníze na opravy a investice, ale vyřešit tento problém, protože nás to začíná velmi výrazně limitovat v nových investicích a ve stávajícím provozu,” dodal náměstek Dolínek.
Náměstek hodlá vyjednávat s hygieniky. Ministerstvo zdravotnictví však věří, že novela je v pořádku. “Letošní novelou „hlukové“ legislativy nedošlo ke změně hygienických limitů hluku. V průběhu projednávání této novely nevznesli zástupci ministerstva dopravy, krajských úřadů ani příslušných magistrátů žádné námitky ani návrhy týkající se tramvajové a trolejbusové dopravy. Na tramvajové dráhy se tedy vztahují původní ustanovení o hlukové zátěži,” uvedla Dana Šalamounová z tiskového odboru ministerstva.
Víc tramvají = víc hluku
Šéf dopravního podniku prohlásil, že nyní je nemyslitelné, aby nové podmínky splnilo například centrum Prahy či přestupový uzel Lazarská–Spálená. Kdyby tu město v dohledné době opravovalo koleje, muselo by vyškrtat většinu nočních spojů, aby mohlo na rekonstruované tratě znovu pustit soupravy. To samé platí pro Malou Stranu, kde oproti roku 2000 přibyly tramvaje číslo 12, 22 a 23, nebo Chotkovu ulici. Zde býval provoz slabý, nyní tudy projíždí frekventovaná dvojka, dvanáctka a dvacítka.
Přitom se podle Dolínka i Šurovského Praze daří na nově opravovaných linkách snižovat hlukovou zátěž. Problém je v tom, že na nich jezdí v noci a někde i ve dne více souprav než dřív.
“Hlavní hygienik, zdá se, to tak nevidí a chce utahovat šrouby i tam, kde existuje stará hluková zátěž,” řekl Šurovský s tím, že nemají možnosti, jak například hluk v Bělehradské ulici omezit. Hlukovou stěnu tu postavit nelze. Dolínek jen poznamenal, že by snad mohli podél kolejí postavit sedmdesát centimetrů vysoké betonové hrazení.
Investice do dopravy v Praze 2016
Letos dalo hlavní město a jeho dopravní podnik do obnovy a výstavby dopravní infrastruktury asi 3 miliardy korun. Důležité však je dodat, že doprava v Praze v sobě skrývá vnitřní dluh kolem dvaceti miliard. Letošní investice by jej měla mírně snížit.
Technická spáva komunikací Prahy v roce 2016 opravovala silnice, chodníky i třeba cyklostezky za celkem 890 milionů (běžná údržba) a dalších 700 milionů šlo v podobě investic do protihlukových stěn, další dvě etapy prací na Štěrboholské spojce či opravy Malešické ulice. Navíc město získalo 375 milionů ze Státního fondu dopravní infrastruktury (na Nuselský most, Jižní spojku nebo třeba Spořilovskou ulici).
O údržbu, rekonstrukce a výstavbu tramvajových tratí se stará především dopravní podnik. Letos opravil 5 kilometrů tramvajových tras. Například změny na Bělehradské ulici vyšly na 120 milionů, práce ve Vršovické ulici na 300 milionů.
Na obdobné problémy dříve či později narazí i další česká města, které vedou tramvaje hustě osídlenými úzkými ulicemi. Například Plzeň je podle mluvčí Plzeňských městských dopravních podniků Kateřiny Fránové dosud neřešila. Stejné zkušenosti má i Liberec.
Provozně technický ředitel Dopravního podniku Liberce a Jablonce nad Nisou Ludvík Lavička podotkl, že hluk u nově opravovaných tras spíše snižují. “Myslím však, že novela hlukové zátěže se bude muset novelizovat, protože jinak nebudou jezdit ani auta. Norma není ideální. Jsou dvě možnosti. Buď chceme žít v tichu, nebo chceme, aby to fungovalo,” řekl Lavička s vysvětlením, že některé požadavky jdou proti sobě - hygienici požadují víc ticha, památkáři v historických centrech měst preferují hlučnější dlažbu před tišším asfaltem. A na “kočičích hlavách” je provoz aut logicky hlučnější.
