Most Legií postavili před 120 lety v barvě slovanské trikolory. Znáte pražské mosty?

Most Legií.
Pohled  na Vltavu s mosty zprava: Čechův most, Štefánikův most, Hlávkův most, Negrelliho viadukt, v popředí  Klárův ústav a za ním kopule Strakovy akademie. Záběr z roku 1947.
Trojský most.
Karlův most.
Most císaře Františka Josefa I. roku 1913. Za mostem se rozprostírají Letenské sady. Dnes na jeho místě stojí Štefánikův most.
Foto: Václav Vašků
Pavel Švec Dan Poláček Pavel Švec, Dan Poláček
14. 6. 2021 18:50
Praha měla ještě v první polovině 19. století pouze jeden stabilní most. Až pak vznikly dva železné řetězové mosty, které však byly časem rozmontovány a nahrazeny kamennými či železobetonovými. Dnes v české metropoli stojí 14 silničních mostů, znáte je?

Nejstarším kamenným mostem v Českých zemích byl ten Juditin, postavený v Praze přes řeku Vltavu mezi lety 1158 a 1172. Severně od Alp do té doby stály jen dva kamenné mosty, v Řezně a Drážďanech. V únoru 1342 ho však zničila povodeň a nahradil ho dnešní Karlův most, dokončený v roce 1402, který je dnes druhým nejstarším dochovaným mostem v Česku. Primát drží Kamenný most v Písku. Tyto údaje si pamatuje z dějepisu kdekdo.

Těžší je ale otázka, jaký most byl v české metropoli postaven právě po gotickém skvostu s barokními sochami. Byl to řetězový most císaře Františka I., který v letech 1841-1898 spojoval přes Střelecký ostrov Národní třídu s Újezdem a Malou Stranou.

Na přelomu 19. a 20. století ho nahradil současný kamenný most Legií, otevřený 14. června 1901 za přítomnosti Františka Josefa I. O jeho výstavbu se zasloužil podnikatel Vojtěch Lanna, navrhl ho architekt Antonín Balšánek a projekt měl na starosti inženýr Jiří Soukup.

Most sestává z devíti velmi plochých kleneb různého rozpětí. Nad Střeleckým ostrovem se jedná o klenbu z kruhových segmentů, ostatní mají elipsovitý tvar. Na stavbu byly použity žulové kvádry. Na obou stranách jsou umístěny dvě věže, které v dobách rané existence mostu sloužily k vybírání mýtného.

Zajímavostí je, že most Legií měnil pětkrát svůj název. To první zdědil po původním řetězovém mostu - čili nesl jméno císaře Františka I. Po vzniku Československa byl přejmenován na počest čs. legionářů na most Legií, za německé okupace byl zván Smetanův, po válce opět Legií a od roku 1960, za komunistické vlády, jej přejmenovali dle mezinárodního Svátku práce na most 1. máje. Po roce 1990 se vše vrátilo do prvorepublikové podoby.

Co most, to architektonický styl

V hlavním městě se dnes přes Vltavu klene čtrnáct silničních a čtyři železniční mosty. Nejenže po nich překonáváme řeku, ale můžeme se při pohledu z nich kochat úchvatnými pohledy na město, scenerie pražských ostrohů i architektonické památky rozmanitých slohů. Málokoho pak napadne, že i samotné mosty jsou skvělými ukázkami různých slohů, umu architektů a inženýrů.

Palackého most, dříve Podskalský, spojující Nové Město se Smíchovem, byl dokončen v roce 1878 v novorenesančním slohu. Pod projektem je podepsán Bedřich Münzberger a Josef Reiter. Použité kamenné kvádry, byť dnes již dosti zašedlé a vybledlé, jsou tří barev: červené, modré a bílé, což odkazuje ke slovanské trikoloře. A obdobný motiv se objevuje právě i u mostu Legií, jenž se řadí do novobarokně-secesního stylu.

Roku 1908 byl podle návrhu architekta Jana Kouly dokončen secesní Čechův most, jediný ocelový obloukový most v Praze. A také nejzdobnější. Přes ostrov Štvanice se klene Hlávkův most, dokončený v roce 1911. Šlo o první český most s užitím betonu bez kamenného obložení. Architekt Pavel Janák mu vtiskl vzhled moderny.

Mánesův most, který spojuje Staré Město s Malou Stranou, byl otevřen roku 1914. Projektanti František Mencl, Alois Nový a hlavně architekt Mečislav Petrů ho stylizovali opět do stylu moderny, tentokrát s kubizujícími prvky a pomocí probarvené svrchní omítky se pokusili navázat na tradici slovanské trikolory.

Prvním pražským mostem přes Vltavu, který byl postaven až po vzniku Československa (ve stejném roce byl postaven již stržený Trojský most), je Libeňský most z roku 1928. Dílo architekta Pavla Janáka a inženýra Františka Mencla je označováno jako avantgardní funkcionalismus či kubismus.

O pět let později byl zprovozněn železobetonový Jiráskův most, spojující pravobřežní Nové Město a levobřežní Smíchov. Architekt Vlastislav Hofman a osvědčený inženýr František Mencl ho navrhli ve funkcionalistickém stylu.

Vizuálně velmi podobný Štefánikův most spojuje od roku 1951 Revoluční třídu s Letenským tunelem a nábřežím Edvarda Beneše. Projektantem stavby byl opět Vlastislav Hofman a s ním Otakar Širc. Most má železobetonovou konstrukci a při stavbě bylo poprvé použito skruží z ocelových trubek. Původně v těchto místech stával železný řetězový most císaře Františka Josefa I., dokončený v roce 1868, který dělníci rozmontovali po konci druhé světové války.

Nástup brutalismu a "dálničních" mostů

Třináct let po dnešním Štefánikově mostě se přes Vltavu u Zbraslavi překlenul železobetonový most Závodu míru, jejž postavil podnik Stavby silnic a železnic podle projektu inženýra Jana Tvrzníka. Šlo přitom o první obloukový most na světě postavený metodou samonosné svařované výztuže, tedy bez potřeby bednění. Původně kousek odtud stál železný most nazývaný Zbraslavský, postavený roku 1896.

V roce 1980 v místech původního Trojského mostu vznikl most Barikádníků, který na severu Prahy spojuje Holešovice s Holešovičkami v Libni či Pelc-Tyrolkou. Jeho projektanty byli architekt Jiří Trnka a inženýr Petr Dobrovský. O osm let později pak byla vybudována nejvytíženější tuzemská komunikace, po níž projede přes 130 tisíc aut denně - Barrandovský most, spojující Hlubočepy s Braníkem. Autor Karel Filsak ho navrhl v brutalistním stylu. Na předmostích jsou umístěny ohromné betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše.

V roce 2010 vjela auta na Radotínský most, který je součástí Pražského okruhu a překonává údolí soutoku Vltavy a Berounky. Se svou délkou přes dva kilometry je nejdelším mostem v republice. Architektonické řešení zpracovali Patrik Kotas a Petr Šafránek.

Zatím posledním pražským mostem přes Vltavu je ocelový obloukový Trojský most otevřený v roce 2014 a postavený dle návrhu Romana Kouckého, Libora Kábrta, Jiřího Petráka a Ladislava Šaška. Hi-tech konstrukce propojuje Holešovice s Trojou. Nejblíže realizaci pak má další most - Dvorecký, který překlene Vltavu mezi Podolím a Smíchovem s Hlubočepy. Dokončen má být nejdříve v roce 2025. Nicméně s osobní automobilovou dopravou se v jeho případě zatím nepočítá.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 29 minutami

Všech pět těžce zraněných po srážce vlaků je mimo ohrožení života

Všech pět těžce zraněných lidí po středeční srážce vlaků na Domažlicku je ve stabilizovaném stavu a mimo ohrožení života, řekli mluvčí nemocnic. Bez vážných komplikací pokračuje také léčba pěti středně těžce zraněných. Srážka expresu a regionálního osobního vlaku si vyžádala tři mrtvé, dva strojvůdce a jednu cestující. Desítky dalších lidí se zranily. Podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) rychlík vjel na úsek bez povolení. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky.

Fakultní nemocnice v Plzni ve středu převzala z vlakové nehody osm pacientů. "Jeden byl po ošetření propuštěn do domácího ošetřování. Ostatních sedm pacientů bylo v těžkém nebo středně těžkém zdravotním stavu. V současnosti jsou všichni stabilizovaní a mimo ohrožení života," řekla mluvčí nemocnice Gabriela Levorová. Také obě pacientky, které byly ve středu hospitalizovány v motolské a střešovické nemocnici v Praze, jsou mimo ohrožení života, řekly mluvčí nemocnic Pavlína Danková a Jitka Zinke. V nemocnicích v Domažlicích a ve Stodě na Plzeňsku leží po dvou pacientech s menšími zraněními. Podle mluvčího nemocnic Jiřího Kokoška jsou bez komplikací.

Pět lidí bylo po nehodě ve vážném stavu a pět utrpělo středně těžká zranění. "Celkem jsme ošetřili 67 lidí," řekla mluvčí krajské záchranné služby Mária Svobodová. Dalších zhruba dvacet lehce zraněných cestujících neuposlechlo, aby počkali na místě, a odešli. Dva nejvážněji zraněné přepravily vrtulníky do pražských nemocnic v Motole a Střešovicích a tři do plzeňské fakultní nemocnice. Další odvezly sanitky do nemocnic v Domažlicích a ve Stodě. Do Německa převezly německé sanitky deset osob hovořících německy.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 45 minutami

Schůze sněmovního výboru k řediteli BIS se nejspíš neuskuteční

Schůze sněmovního bezpečnostního výboru k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby se v pátek s největší pravděpodobností neuskuteční. Vyplývá to z dopisu předsedy Radka Kotena (SPD) členům výboru. Koten v něm uvedl, že nemá zákonný podklad pro svolání mimořádného jednání.

O svolání výboru požádal v úterý premiér Andrej Babiš (ANO). Koten napsal, že do středečního večera od premiéra neobdržel opakovaně požadované doplnění jeho žádosti. "Na termín schůze rezervovaný na pátek 07:30 tedy zatím nejsou zákonné důvody a usuzují, že po vyjádření v médiích o to nestojí ani pan premiér, ani kolegové, kteří posbírali sedm podpisů před 14 dny," stojí v dopise.

Výbor se může podle sněmovního jednacího řádu mimořádně sejít na žádost sněmovny, na žádost jejího předsedy nebo na žádost nejméně dvou pětin členů výboru.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Policie hledá několik lidí, kteří zveřejnili transparent rasisticky urážející fotbalistu Glasgow Rangers Kamaru. Podle ní se dopustili trestného činu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 50 minutami

V Žatci projel rychlík návěst stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy