Bez otisku prstu vstup zakázán. Radnice zaplatí Pražanům nové zámky proti Airbnb

Jakub Heller Jakub Heller
6. 3. 2020 12:55
Už déle než rok se v Česku připravují zákony, které by měly omezit rozpínající se sdílené nájmy v metropoli. Zatím bez úspěchu. Radnice Prahy 1 se teď rozhodla vyzkoušet mnohem praktičtější řešení. Zaplatí biometrické zámky na vchodové dveře zdejších domů a pořádně tak zkomplikuje život těm, kdo své byty pronajímají přes služby typu Airbnb. Panují nicméně pochybnosti, zda je to legální.
Radnice Prahy 1 vypsala dotační program na pořízení biometrických zámků. Chce tak zastavit rozmach Airbnb v centru města.
Radnice Prahy 1 vypsala dotační program na pořízení biometrických zámků. Chce tak zastavit rozmach Airbnb v centru města. | Foto: Wikimedia Commons

Když dnes turista, který má domluvené ubytování přes Airbnb, dorazí do Prahy, zpravidla si buď osobně, nebo na předem domluveném místě vyzvedne klíč. Ten potom používá, aby se dostal dovnitř a ven z bytu, a na konci ubytování ho zase vrací majiteli nebo vhazuje do schránky.

Tento zaběhnutý model chce teď zkomplikovat radnice Prahy 1. Na vstupní dveře domů v centru Prahy plánuje za městské peníze nainstalovat biometrické zámky, které do domu nepustí nikoho, jehož otisk prstů neznají.

"Ti, kteří tam budou chtít dělat ubytování, tak budou muset buď každou chvíli k domu běhat, aby dovnitř někoho pustili, anebo jednoduše přestanou turistům byty pronajímat. A o to nám jde," říká radní pro majetek Jan Votoček (TOP 09).

V Praze je aktuálně jen přes Airbnb v nabídce kolem 12 tisíc bytů, největší část v centru města. V drtivé většině případů jde o celé byty, tudíž se dá předpokládat, že majitelé na daném místě nebydlí. Právě na ně opatření míří. Nové zámky ale ztíží život i těm, kdo chtějí byt pronajmout například po dobu dovolené.

Radnice si ale slibuje, že nejvíce opatření dopadne na ty, kdo pronajímají třeba i několik desítek bytů najednou. Naopak nejméně by biometrické zámky měly obtěžovat ty, kdo své byty pronajímají v souladu s původní myšlenkou Airbnb - tedy nabízejí jen část bytu, ve kterém sami bydlí.

Kromě biometrického zámku radnice zaplatí ještě kamerový systém a pojištění proti poškození těchto zařízení. "Je nám jasné, že se je bude snažit někdo poškodit, proto to pojištění," dodává Votoček.

Dotace na zámky a další vybavení jsou však určeny jen pro společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytovým družstvům. Soukromí majitelé bytových domů si je musím zaplatit sami. Zájemci mohou radnici žádat o dotaci do pátku 27. března letošního roku.

Město počítá i s tím, že majitelé Airbnb bytů nebudou proti opatření protestovat. "V podmínkách je, že družstva a SVJ musí o instalaci zámku říct všem nájemníkům. Ale není nutné, aby s tím všichni souhlasili. Protože je logické, že ti, kteří tam dělají ubytovací služby, s tím souhlasit nebudou," tvrdí Votoček. 

Bez souhlasu všech vlastníků nemusí být biometrické zámky legální

Podle Oldřicha Kužílka z organizace Otevřená společnost by však v takovém případě šlo o nelegální zpracování osobních údajů. "Jde o zpracování zvláštní kategorie osobních údajů, takzvaných citlivých osobních údajů, u kterých si v daném případě nelze představit žádný právní titul pro takové zpracování," říká Kužílek. Bez takového titulu by podle něj SVJ a bytovým družstvům hrozila pokuta a příkaz zpracování údajů ukončit.

Votoček naopak oponuje, že otisky jsou uloženy jen v samotném zámku, slouží pouze k otevření dveří a nejsou nijak ztotožněny se jmény či jinými údaji nájemníků. Tudíž podle něj o prolomení ochrany osobních údajů nejde.

O tom, že biometrické zámky hostitelům Airbnb vadí a vidí v ní porušení zákona, vypovídá i skutečnost, že dvojice majitelů bytů v Klimentské ulici už na tamní SVJ kvůli instalaci zámků podala žalobu. V daném případě však zatím soud ještě nerozhodl.

Menší komplikace biometrické zámky přinesou i běžným nájemcům a majitelům. I oni budou muset návštěvy do bytu doprovázet, nebo, například v případě příbuzenstva, nechat jejich otisky zanést do systému.

Mluvčí Airbnb Kirstin MacLeod nechtěla nápad nové koalice komentovat. Uvedla jen, že se společnost dlouhodobě snaží najít s Prahou a vládou společné řešení, jak by mohla služba v Česku fungovat.

Každý zaplatí tolik vody, kolik má

Úplně stejně chce radnice dotovat také pořízení rádiovodoměrů, které umožňují dálkový odečet spotřeby vody. Dnes jej totiž spočítají vodárny pro dům jako celek a poté se rozpočítává na jednotlivé vlastníky podle počtu jednotek a přihlášených osob.

"Provozovatel ubytovací služby má ale samozřejmě mnohem větší spotřebu, protože se tam ti lidé točí," říká Votoček. Nové vodoměry tak mají přesně určit, kdo kolik vody spotřeboval.

I instalaci takového vodoměru může majitel pochopitelně odmítnout. Pak se ale od celkové výtoče odečtou naměřené hodnoty všech, kdo si rádiovodoměry pořídili, a zbytek se rozpočte mezi ostatní.

Celkem plánuje radnice rozdělit mezi obyvatele Prahy 1 šest milionů na biometrické zámky a tři miliony na vodoměry. 

 

Právě se děje

před 8 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Indonésie pátrá po ponorce s 53 lidmi, která zmizela u Bali

Indonéské vojenské námořnictvo pátrá po ponorce s 53 lidmi na palubě, která se ztratila ve vodách severně od ostrova Bali. Jakarta požádala o pomoc Austrálii a Singapur. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.

Ponorka KRI Nanggala-402, vyrobená v Německu, se účastnila manévrů u ostrova Bali. "Po nácviku torpédování ale nenahlásila výsledky, jak bylo plánováno," uvedl mluvčí námořnictva.

Šéf indonéské armády Hadi Tjahjanto agentuře Reuters v textové zprávě sdělil, že kontakt s plavidlem byl ztracen ve středu ve 4:30 místního času (v úterý 22:30 SELČ). Po ponorce se pátrá v oblasti 96 kilometrů od ostrova Bali.

Indonéské námořnictvo podle Reuters disponuje v současné době pěti ponorkami - dvěma německými (Typ 209) a třemi novějšími jihokorejskými.

Zdroj: ČTK
Další zprávy