Praha - Rekonstrukce pražského Klementina skončí oproti původnímu plánu nejméně o rok a půl později. Stavební práce v sídle Národní knihovny zbrzdily nečekané archeologické objevy. Památkáře překvapilo odhalení vzácných fresek, zazděných dveří do kostela nejsvětějšího Salvátora nebo pohřebiště z 9. století.

"Prvního kostlivce jsem po svém nástupu objevil nikoli ve skříni, ale pod toaletou," říká s nadsázkou náměstek ministra kultury Miroslav Rovenský, který poslední tři týdny řídí knihovnu. Jeho předchůdce Tomáš Böhm náhle rezignoval.

Výzkum a restaurátorské práce už stály 130 milionů korun. Rovenský však doufá, že celkové náklady na revitalizaci nepřesáhnou stanovený rozpočet 1,886 miliardy.

Úpravy někdejší jezuitské koleje začaly v únory 2010. Podle nového harmonogramu by měly skončit v roce 2018. Nyní je v plném proudu druhá etapa prací. Skončit by měla v dubnu 2016.

Aby přes nečekané zdržení firma Metroprojekt nepřesáhla rozpočet, uvažuje nyní spolu s vedením knihovny o sloučení třetí, čtvrté a páté etapy prací. Ty zahrnují vstupní halu, studovny a úpravy nádvoří. Spojení etap by patrně více zatížilo provoz knihovny. "Ale je otázka, jestli na přechodnou dobu neomezit více čtenáře a neurychlit samotnou stavbu, anebo jestli obtěžovat čtenáře o to déle," podotýká Rovenský.

Nový ředitel chce přidat knihovníkům

Rovenský kromě revitalizace považuje za svou prioritu zajistit odpovídající platy knihovníkům, z nichž už řada kvůli nedostatečnému finančnímu ohodnocení odešla. "Ti, co zůstávají, jsou obvykle srdcaři, které tu již léta drží především láska k jejich profesi," myslí si nový ředitel.

Dalším úkolem pro Rovenského je také pořízení odpovídajícího vybavení. Knihovna by například potřebovala přístroj na odkyselování knih z minulého století. "Knihovna 21. století je za prvé technologie, za druhé technologie a za třetí technologie. Všechno ostatní je vedlejší," uzavírá své plány Rovenský.