Mimořádná zpráva

Povinnost stavět prosluněné byty padla. Postavíme nové Vinohrady, reagují architekti

Jakub Heller Jakub Heller
23. 10. 2018 14:58
Přežitek komunistické éry, nebo jediná záruka bydlení zalitého světlem? Končící rada hlavního města definitivně vyřadila z pražských stavebních předpisů požadavek na proslunění bytů, který dlouhodobě vyvolává kontroverzi. A pokračuje v tom i nadále. Zatímco jedni tvrdí, že se nyní budou znovu stavět oblíbené blokové zástavby jako na Vinohradech, druzí se obávají, že podle nových pravidel může mezi dvěma paneláky vyrůst třetí.
Díky odstranění podmínky proslunění by v Praze znovu mohly začít vznikat blokové zástavby jako v Dejvicích či Vinohradech. Obyvatelé sídlišť se ale obávají, že jim developeři za okny postaví věžáky.
Díky odstranění podmínky proslunění by v Praze znovu mohly začít vznikat blokové zástavby jako v Dejvicích či Vinohradech. Obyvatelé sídlišť se ale obávají, že jim developeři za okny postaví věžáky. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Požadavek na proslunění stanovoval, že do každého nového bytu v Praze musí 1. března po dobu alespoň devadesáti minut dopadat sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy. Aby mohli architekti tomuto v Evropě nezvyklému předpisu dostát, museli novostavby navrhovat ve velké vzdálenosti od sebe, tak aby si navzájem nestínily.

Pražské stavební předpisy tak doteď nahrávaly spíš výstavbě panelových sídlišť a solitérních domů. Mezi Pražany dlouhodobě nejoblíbenější čtvrti, jako jsou třeba Vinohrady, by podle těchto pravidel postavit nešlo.

To se teď mění. Rada hlavního města totiž v úterý požadavek na proslunění ze stavebních předpisů definitivně odstranila. Návrh společně odhlasovali radní za ČSSD a hnutí ANO. Učinili tak poté, co se změnou souhlasila Evropská komise, na kterou se s námitkami obrátila Strana zelených.

Nové předpisy začnou platit patnáct dnů po jejich vyhlášení ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy. 

"Podmínka na proslunění byla do stavebních předpisů dána někdy v 60. letech, kdy se schvalovala panelová sídliště. Poslední panelák se ale postavil někdy v roce 1992 a vrátili jsme se, chvála bohu, znovu k tradičnímu městskému urbanismu, pro který jsou předpisy z šedesátých let, jež se soustřeďovaly na od sebe daleko stojící paneláky, naprosto nevhodné," říká architekt a historik Zdeněk Lukeš.

Odstranění podmínky proslunění si podle něj architekti dlouho přáli. "Vracíme se jen k modelu, který fungoval po staletí předtím. A to si myslím, že je v pořádku," dodává Lukeš.

Zatímco si architekti změnu chválí, někteří politici a obyvatelé sídlišť jsou naopak proti. Obávají se totiž, že zrušení normy vezme lidem jednu z možností, jak se bránit tomu, aby jim developeři před okny postavili věžák.

"Přitom existoval kompromis, který mohl změkčit požadavky na proslunění v blokové zástavbě, ale ponechat je v zástavbě rozvolněné, která je na sídlišti," říká Eva Tylová, zastupitelka za piráty s podporou zelených na Praze 12. Kdyby takový návrh prošel, platila by jiná pravidla třeba pro rozvíjející se Holešovice a jiná pro sídliště na Proseku a chránila by zejména ty, kdo už dnes prosluněný byt vlastní.

Tento kompromis v pražské radě prosazovala náměstkyně primátorky Petra Kolínská (zelení), leč neúspěšně. "Teď hrozí, že lidé, kteří bydlí v paneláku a kterým bydlení zpříjemňuje alespoň výhled do zeleně a proslunění bytu, o tyto dvě kvality bez náhrady přijdou," říká náměstkyně. Až praxe podle ní však ukáže, jestli k zástavbě proluk mezi paneláky skutečně dojde. "Já si myslím, že to riziko je velké, ale uvidíme," dodává.

Jaké budou nové podmínky?

Oslunění bytu nahradí rozšířený předpis o denním osvětlení, podle kterého musí mít všechny pobytové místnosti okna. Podle novely také nesmí být součet ploch všech oken menší než desetina podlahové plochy místnosti.

Kolínská ale upozorňuje na skutečnost, že ač v jiných zemích požadavek na proslunění také nemají, liší se u nich schvalovací proces staveb. "Když se v Rakousku nebo v Německu staví, je to podle plánu, který má měřítko 1 : 2000 a je projednaný se všemi, kterých se to týká. Problémy se tam řeší po částech a komplexně, kdežto u nás tyto postupy nejsou. Z malého detailu, kterým je územní plán, se skáče rovnou do projektu konkrétního domu," dodává Kolínská. Právě nedostatečnou debatu o nové výstavbě v Praze podle ní suploval požadavek na proslunění.

"Já jsem vážně zvědavá, jestli developeři začnou znovu stavět čtvrti, jako jsou Vinohrady. Až praxe ukáže, jestli je ta změna k lepšímu. Já si myslím, že není, ale ráda se budu mýlit," uzavírá Kolínská.  

Podle Lukeše však úterní rozhodnutí rady skutečně rozvázalo developerům ruce. "Už nebudou muset dělat rozvolněný urbanismus, který má i pro ně řadu nevýhod. Tou hlavní je to, že zabírá obrovské pozemky, a je tedy značně nerentabilní. I proto se tolik staví na okrajích měst a město se nesmyslně rozrůstá a vznikají problémy s dopravou," říká Lukeš. 

To ostatně potvrzuje i jeden z nejvýznamnějších pražských developerů. "Vyřazení požadavku se jistě velmi brzy projeví v nově budovaných projektech. Naše společnost počítá například s tím, že změnu předpisu zapracuje u připravovaných projektů, kde není projednávání zatím ještě příliš daleko," říká Marcela Fialková, mluvčí společnosti Central Group.

Konec požadavku na proslunění si chválí i Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). "Tato absurdní povinnost bránila tomu, aby mohly vznikat čtvrti podobné Vinohradům nebo Dejvicím. Nově také umožní, aby byty přeměněné na kanceláře mohly být opět kolaudovány jako byty. Praha se tím přidává ke státům jako Nizozemsko, Německo či Dánsko," uvedl mluvčí IPR Marek Vácha.

IPR představil video, ve kterém vysvětluje, proč je podle něj požadavek na proslunění přežitkem:

Pražské stavební předpisy - norma oslunění | Video:

 

Právě se děje

před 52 minutami

Sněmovna schválila zvýšení příspěvků na péči o handicapované v sociálních ústavech

Sněmovna v pátek schválila zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky by měly být podle poslanecké novely o sociálních službách stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Naopak by ale díky tomu mohl podle nich snížit dotace na sociální služby. Předloha nyní poputuje k projednání do Senátu.

Navrhovaná změna se týká postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich závisí výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žijí v zařízeních sociálních služeb, nebo doma. Cílem návrhu je podle předkladatelů z řad ANO, ČSSD, SPD, KSČM a KDU-ČSL v čele s Janou Pastuchovou (ANO) odstranění prvků diskriminace. Sněmovna novelu schválila zrychleně už v prvním čtení hlasy 111 ze 123 přítomných poslanců.

Lidé mladší 18 let ve třetím stupni závislosti, kteří využívají pobytová zařízení, by dostávali podle novely 13 900 korun měsíčně, o 4000 korun víc než teď. Při úplné závislosti, tedy čtvrtém stupni, by příspěvek vzrostl o 6000 korun na 19 200 korun za měsíc. O stejné částky by se zvýšily i příspěvky na péči dospělým postiženým ve třetím a čtvrtém stupni v sociálních zařízeních, a to na 12.800 korun a 19 200 korun měsíčně.

Příspěvky na péči pobírá v současnosti podle důvodové zprávy kolem 360 000 lidí. V sociálních zařízeních pobývá kolem 40 000 lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých, stojí v podkladech. Díky zvýšení příspěvku na péči by mohly podle předkladatelů klesnout státní dotace poskytovatelům sociálních služeb a celá změna by nakonec mohla být i rozpočtově neutrální.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 59 minutami

Za výbuch ve Vrběticích odškodnění 700 milionů, rozdělí si je kraj, obce i obyvatelé

Obce v okolí Vrbětic na Zlínsku, jejich obyvatelé i Zlínský kraj by si mohli za výbuchy munice z roku 2014 rozdělit celkové odškodnění téměř 700 milionů korun Počítá s tím návrh zákona, který dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Musí ho ještě projednat Senát. Zákon již dříve podpořila vláda a podporuje ho i prezident Miloš Zeman. Pro zákon hlasovalo 113 ze 123 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo.

Zákon počítá kvůli omezení po výbuchu dvou muničních skladů s odškodněním, které by bylo rozděleno mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipovou, Vlachovice a Slavičín a jeho obyvatele. Návrh podepsali poslanci napříč stranami v čele s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO).

Při výbuchu prvního ze skladů zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci 2014. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav. České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do ničivého výbuchu muničního areálu byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby, což na jaře vyvolalo diplomatickou roztržku s Ruskem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy