Ostrava - Pitná voda z kohoutku je pro většinu Čechů naprostou samozřejmostí. V ulici Přednádraží v Ostravě-Přívoze, ve které bydlí několik desítek romských rodin, se bez ní lidé už šestý den musí obejít.
Osm činžovních domů má totiž už od pátku odpojenou vodu kvůli neplatičům. Pitnou vodu tak obyvatelům dováží každodenně cisterna, kterou doposud zajišťoval majitel domů Oldřich Roztočil. Ale ani ta nejezdí pravidelně.
"Do včerejšího dne cisterna přijížděla třikrát denně, v osm hodin ráno, ve dvanáct a v osm hodin odpoledne. Včera večer už ale nepřijela, dnes ráno také ne. Dorazila až v jednu hodinu," řekla Aktuálně.cz jedna z terénních pracovníků ze sdružení Společně - Jekhetane, kteří na místo pravidelně docházejí.
O vlastnictví kanalizace se vedou pře
V lokalitě jsou navíc dlouhodobé problémy s veřejnou kanalizací. Do dolních bytů se hrnou splašky.
Situací se zabývá stavební úřad i sociální pracovníci. "Náš stavební úřad, jako orgán státní správy, opětovně prověřuje stav bytových domů, zda jejich technický stav neohrožuje zdraví a životy nájemníků," sdělila Aktuálně.cz mluvčí městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Jana Pondělíčková. Jedna z variant může být i vyklizení domů. "Není nereálná. Dá se to očekávat, " dodala mluvčí.
Místní kanalizaci podle města vlastní hned tři subjekty. "Město, firma pana Roztočila a firma Ostravské opravny a strojírny," vyjmenovává mluvčí ostravského magistrátu Michal Bayer. Roztočilova firma podle něj vlastní přípojky k domům.
Bayer uvedl, že magistrát koncem června zahájil s trojicí vlastníků správní řízení. Ostravské opravny a strojírny ale podaly určovací žalobu a tak se teď čeká na rozhodnutí soudu. Kdo by měl kanalizaci nakonec nechat opravit, zatím tedy není jasné. Podle mluvčího by to mělo vyplynout právě z rozhodnutí správního řízení.
Tím, že je kanalizace propojená a její různé části patří různým vlastníkům, nebylo podle Bayera dosud možné pustit se do jejích oprav.
Vlastníkem kanalizace nejsem, říká majitel domů
Samotný vlastník budov Oldřich Roztočil tvrdí, že on vlastníkem kanalizace není a ani neviděl či nepodepsal žádný dokument, který by mu takové vlastnictví přisuzoval. Když před několika lety domy kupoval, o špatném stavu kanalizace nevěděl. Později se ukázaly problémy s jejím zakreslením v dokumentech a vlastnictvím.
V květnu 2011 se však podle Roztočila město stalo definitivně vlastníkem kanalizace. Mělo by jí tudíž podle něj opravit, a pokud se domnívá, že není jediným vlastníkem, tak by mělo podat určovací žalobu a náklady na opravu pak případně vymáhat. Roztočil v tuto chvíli spoléhá na podporu úřadu ombudsmana.
Také Kumar Vishwanathan ze sdružení Vzájemné soužití, který je s majitelem domů v kontaktu, se domnívá, že se město pouze vyhýbá odpovědnosti a plete lidi, proto se na něj chystají podat trestní oznámení a uspořádat pochod. "Lidi jsou ochotni sami bezplatně kopat kanalizaci. Je i firma, která je ochotna bezplatně půjčit stroje," uvedl.
Většina obyvatel už nemá nájemní smlouvy
Další podstatnou rovinou v příběhu je fakt, že naprosté většině rodin už skončily nájemní smlouvy, v bytech tedy zůstávají de facto neoprávněně, a Roztočil proto usiluje o jejich vystěhování. Podal dokonce trestní oznámení na policii, ta však podle něj neplatiče nevystěhovala a oni tam tak bydlí na černo.
Na druhou stranu ale uznává, že obyvatelé domů měli problémy se získáváním dávek od státu na podporu bydlení.
"Je tam tak dvacet rodin, s nimiž bych to podepsal," vysvětluje Roztočil s tím, že neví, co bude dál. "Přijde město, že jsou domy nezpůsobilé k bydlení," nabízí jednu variantu.
V současné době Roztočil jednal s Ostravskými vodárnami a kanalizacemi (OVAK) o opětovném spuštění vody. OVAK po něm prý původně požadoval zaplacení celé dlužní částky ve výši 380 tisíc korun, nicméně teď se domlouvají na splátkovém kalendáři.
Městský obvod se podle Pondělíčkové tamější situací zabývá už dlouho. "Pracovníci odboru sociálních věcí, minimálně pracovník oddělení sociálně-právní ochrany dětí a romský asistent, jsou v současné době každý pracovní den v dané oblasti," uvedla Pondělíčková.
Obvod také dojednává náhradní bydlení v ubytovně v Cihelní ulici. "A to i přesto, že náhradní bydlení by měl řešit vlastník domů, kterým náš obvod není," dodává mluvčí. Momentálně by se do nového bydliště mělo stěhovat 17 rodin, které o to projevili zájem. Pro mnohé rodiny jsou však ubytovny příliš drahé, uvádí Kumar Vishwanathan.