Liberec - Zchátralý kostel sv. Máří Magdalény v Liberci se dočká rekonstrukce. Obnova cenné památky přijde podle odhadů na 65 milionů korun, 85 procent se podařilo získat z evropských fondů.
Obecně prospěšná společnost Geotermální energie pro občany, která rekonstrukci kostela financuje, už vyhlásila veřejnou soutěž na dodavatele. Na konci srpna chce objekt předat stavbařům. ČTK to řekl zástupce společnosti Jiří Zeronik.
Jubilejní kostel sv. Máří Magdaleny je na seznamu nejohroženějších památek v Libereckém kraji. Postaven byl v letech 1908 až 1911 libereckým stavitelem Alfredem Hübnerem podle návrhu Maxe Kühna a Heindricha Fanty. Součástí areálu je kromě kostela i kapucínská rezidence, schodiště s balustrádou, ohradní zeď a brána.
Kostely, kam nikdo nechodí. Zpráva o stavu víry v Zemích českých
Jednolodní neobarokní kostel se secesními prvky je unikátní zejména použitou technologií. Stavba má železobetonovou konstrukci, která se v době jeho vzniku používala převážně u staveb průmyslových. "Díky konstrukci ale kostel vydržel v poměrně dobrém stavu, přestože střechou zatékalo," poznamenal Zeronik.
Rekonstrukce by měla trvat celý rok, v kostele pak bude sídlit Centrum pro podporu využití geotermální energie, jehož hlavní náplní bude poskytování bezplatné pomoci a výuky v oblasti využití geotermálních a dalších alternativních zdrojů energie. "Najde zde ale útočiště i řada neziskových organizací, kostel bude hostit i výstavy, koncerty, přednášky či workshopy. První akcí ve zrekonstruovaném kostele ale bude bohoslužba, slíbili jsme to církvi," dodal Zeronik.
Moderní kostely v Česku: Jsme opravdu nevěřící?
Kostel má unikátní ocelový krov, na němž jsou zavěšeny skořepinové železobetonové klenby. Pozoruhodným technickým prvkem je také podlahový systém vytápění průduchy. Z někdejšího vybavení se částečně dochoval jen hlavní oltář, ostatní mobiliář i bohatá sochařská výzdoba vzaly v minulých desetiletích za své. Poté co byli po válce kapucíni vyhnáni, přestal sloužit svému účelu. V klášteře byla mateřská škola, kostel dlouho sloužil jako sklad národního podniku Kniha, později jako depozitář. V posledních letech je ale prázdný a chátrá.
Projekt počítá podle Zeronika se základní rekonstrukcí, která umožní plný provoz areálu a zachrání cenné historické prvky. "Naším snem je dostat kostel do původního stavu. Kompletní rekonstrukce by si ale podle odhadů vyžádala dvojnásobnou investici a my tolik peněz nemáme," poznamenal Zeronik. V sousedství kostela má v budoucnu vyrůst hotel s parkovištěm, což představuje investici dalších 120 milionů korun. Na tento projekt se ale zatím dotace z fondů EU získat nepodařilo.
