Brno - Výsledky komunálních voleb v městské části Brno-sever znovu platí.
Krajský soud v Brně podle ústavních soudců chyboval, když kvůli údajnému kupčení s hlasy Romů rozhodl o neplatnosti hlasování.
Přímá korupce se neprokázala, stejně jako nepřípustný nátlak na voliče, zrušení voleb tak prý nebylo přiměřeným krokem. Justice musí být při rozhodování o volebních záležitostech zdrženlivá.
Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl stížnostem starosty Rostislava Hakla (ČSSD), městské části. Krajský soud bude o volbách rozhodovat znovu, tentokrát v limitech úterního nálezu.
Za zvolení vstup na večírek
Krajský soud volby loni zrušil na návrh lidoveckého zastupitele Petra Hladíka. Někteří Romové podle Hladíka volili starostu Hakla za bezplatný vstup na povolební zábavu s jídlem a pitím zdarma, což krajský soud považoval za vážný volební delikt.
Hakl nález přivítal. "Těžko jsem chápal, jak jsem mohl být spojovaný s nějakým ovlivňováním voleb," řekl novinářům. O sporné akci prý věděl dopředu, upozornil na ni i městskou policii, která neměla důvod zasahovat.
Podle ústavních soudců slib veselice s pohoštěním bez souvisejícího nátlaku a dalších zjištění nelze považovat za nezákonnost. Volby lze zrušit v případě, kdy se jasně prokáže "obchodně-tržní" přístup ke kampani s reálnou korupcí a nátlakem, například jako před pěti lety v Krupce na Teplicku. V Brně pro takový závěr podle ÚS neexistují důkazy.
Chyběly jasné důkazy
"ÚS je toho názoru, že rozhodnutí zrušit volby do Zastupitelstva městské části Brno-sever bylo svévolné a neproporcionální," stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Musila. Pokud by justice takto rozhodovala opakovaně, znamenalo by to podle ÚS značnou nejistotu, protože podobným praktikám nelze dlouhodobě bránit, je to součást agitace.
"Můžeme mít samozřejmě z morálních důvodů určité výhrady k podobnému postupu, nicméně všichni víme, že je to naprosto běžná část jakýchkoliv volebních kampaní. Jeden kandidát předkládá voličům koblihy, jiný šálky kávy," řekl novinářům Musil.
Krajský soud také podle něj neměl jasné důkazy, že Romové skutečně volili ČSSD a starostu Hakla, a pokud ano, že to udělali skutečně na doporučení organizátora veselice Adama Adámka a kvůli tomu, aby se na akci dostali.
Podle ústavních stížností se krajský soud dostatečně nezabýval tím, zda není možné zjednat nápravu jinak, třeba odečtením sporných hlasů. Stížnosti také poukazovaly na to, že se neprokázala přímá korupce ani to, že by někdo Romy ovlivňoval v den voleb nebo ve volebních místnostech. Pokud dostali doporučení, koho volit, není to podle stížností nic neobvyklého.
Část má rozpočtové provizorium
V městské části Brno-sever volby vyhrálo Sdružení občanů Lesné s devíti mandáty mezi 35 zastupiteli, druhé ANO získalo mandátů šest, stejně jako třetí ČSSD. Čtyři mandáty mají lidovci a po dvou TOP 09, Strana zelených, KSČM, A co Brno? a ODS.
V Brně-sever žije přes 47 000 lidí, zahrnuje například sídliště Lesná, rezidenční čtvrť Černá Pole i dělnické Husovice.
V návaznosti na rozhodnutí krajského soudu vyhlásil ministr vnitra nové hlasování na 14. března. ÚS však už dříve přípravu zastavil, aby předešel nejistotě a zbytečným výdajům, nyní ministrovo rozhodnutí definitivně zrušil.
Městskou část stále řídí rada a starosta z minulého období, má rozpočtové provizorium. Noví zastupitelé zatím neměli ustavující schůzi, do nového rozhodnutí krajského soudu ji svolat nelze.
Už na podzim byla v Brně-severu předběžně dojednaná koalice ANO, ČSSD, TOP 09, A co Brno? a Strany zelených. Vítězné sdružení by tak skončilo v opozici. "Platí výsledek voleb, ale nemusí platit nějaké domluvy. Pětikoalice, která měla vzniknout, nereflektovala vůli voličů ve volbách. Vyzvali jsme některé subjekty k novému jednání o uspořádání radnice," řekl ČTK předseda Sdružení občanů Lesné Martin Maleček.
