reklama
 
 

Příroda teroristka, výzbroj proti chřipce zastarává

21. 8. 2009 16:05
Analýza současného stavu léků a vakcín proti pandemii

Analýza - Nesešlo se to pěkně: Epidemiologové předpokládají, že nová a možná nebezpečnější vlna pandemie prasečí (či mexické) chřipky může na severní polokouli přijít na podzim. A současně v odborných publikacích přibývá zpráv o tom, že léky proti chřipce ztrácejí účinnost a mají nežádoucí vedlejší účinky - v krajním případě dokonce vedou k sebevraždám.

Střízlivé zhodnocení však ukazuje, že i v současné situaci neztrácejí lékaři své zbraně a vědci pro ně připravují nové.

Nemají to ovšem jednoduché: "Matka příroda patří mezi největší teroristy," zhodnotil pro časopis New Scientist přirozený vývoj infekčních nemocí Michael Goldblatt, který dříve pracoval ve vojenské výzkumné laboratoři Pentagonu.

Vakcíny budou, aspoň pro někoho

Zasaďme si poslední zprávy kolem chřipky do souvislostí, aby bylo jasnější, co vlastně znamenají.

Proti epidemiím mají lékaři v zásadě dvojí medicínu: očkování a léky.

To první je levnější a celkově účinnější. Vakcíny proti chřipce se připravují z chemicky "naštípaných" bílkovin z povrchu chřipkového viru, zvaných hemaglutinin a neuraminidáza. Ohrožení lidé se musí očkovat dřív, než onemocní. Imunitní systém očkovaného člověka se "naučí" tyto bílkoviny najít a zničit. Když tedy člověka po očkování napadnou opravdové viry, organismus se s nimi snáze vypořádá.

Potíž je v tom, že chřipkový virus se neustále proměňuje, takže každé očkování zabírá jen na některé jeho kmeny. Každý rok se proto připravuje vakcína nová, proti novým formám takzvané sezónní chřipky.

V současné době už světové farmaceutické firmy pracují na svých vakcínách proti prasečí chřipce. Do podzimní chřipkové vlny už zřejmě budou k dispozici, ale pravděpodobně ne pro všechny potenciální zájemce. Měly by však postup prasečí chřipky výrazně omezit - pokud ovšem mezitím nezmutuje do podoby, proti níž nebude nová vakcína zabírat.

Očkování na celý život? Zatím ve vývoji

Proto vědci ve světě přemýšlejí, jak vyrobit vakcínu univerzální, která by chránila před všemi chřipkovými kmeny. V ideálním případě by člověku stačilo jedno očkování na celý život.

Jak se chránit před chřipkou

Stoprocentní ochrana neexistuje, je však možné riziko nákazy nebo vážného průběhu onemocnění snížit. Pomáhá:

  • Posilování imunitního systému dostatkem pohybu, spánku, pestrou stravou obsahující ovoce a zeleninu.
  • Nekouření - kouření oslabuje dýchací soustavu, jíž viry pronikají do těla.
  • Dodržování hygieny, včetně mytí rukou mýdlem před jídlem i během dne.
  • Nepřecházení chřipky a dalších nemocí - včasné léčení brání komplikacím.

Například výzkumníci v laboratořích Vlámského meziuniverzitního ústavu pro biotechnologie v belgickém Ghentu se zaměřili na jinou bílkovinu z povrchu chřipkového viru, označovanou jako M2. Ta se proměňuje mnohem pomaleji; od roku 1933, kdy byl lidský chřipkový virus poprvé izolován, se téměř nezměnila.

A tak vědci zkoušejí vyrobit novou vakcínu, namířenou na protein M2. Zatím zaznamenali úspěchy při pokusech na myších.

Do doby, než se těmto či jiným vědcům podaří připravit univerzální vakcínu, nezbývá než spoléhat se na vakcíny vyvíjené stále znovu pro odlišné typy chřipkových virů.

Léky pro nemocné a ohrožené

Druhým léčebným postupem proti chřipce jsou léky, jež se mají podávat především lidem, kteří už onemocněli nebo jim onemocnění bezprostředně hrozí, protože přišli do kontaktu s infekcí.

Koncem devadesátých let dostal svět dva špičkové a tehdy vysoce účinné léky. Známější z nich je Tamiflu (odborně oseltamivir), který se podává v tabletách. Méně oblíbeným lékem je pak Relenza (odborně zanamivir), protože ta se vdechuje, což je jednak nepohodlnější než polykání tablet, ale současně i méně vhodné pro lidi trpící dýchacími obtížemi.

Oba léky v principu fungují tak, že blokují funkci už zmíněné bílkoviny neuraminidázy. Viry se totiž nedokážou množit jen tak samy. Musí vniknout do nějaké buňky a množit se v ní. Neuraminidáza je zapotřebí k tomu, aby se nově vytvořené viry uvolnily z "hostitelské" buňky a napadly buňky další. Když ji léky zablokují, zabrání nebo aspoň omezí šíření virů v těle.

Sezónní viry už odolávají

Jak se dalo čekat, rychle proměnlivé viry začaly získávat odolnost. Virům obvyklé, neboli sezónní chřipky postupně přestává vadit Tamiflu, který je i v českých zdravotnických skladech.

U některých chřipkových kmenů tento lék nezabírá v 98 procentech onemocnění. Možná doplácí na to, že je často používaný a viry tedy měly více příležitostí si na něj zvyknout.

U virů nové, prasečí chřipky je situace výrazně lepší. Zatím se objevily jen zcela ojedinělé případy odolnosti viru vůči Tamiflu.

Méně rozšířená Relenza zatím proti chřipkovým virům zabírá s neztenčenou silou.

V této chvíli se však zdá, že účinnost léku Tamiflu proti prasečí chřipce by mohla vydržet alespoň do zimy, která zřejmě bude pro budoucnost nové epidemie rozhodující. Fungovat bude i Relenza, již bude Česko také nakupovat, jak pro Aktuálně.cz sdělilo české ministerstvo zdravotnictví.

Nevolnost je menší zlo

Ke všemu se ukazuje, že Tamiflu může občas vyvolávat nevolnost a bolest hlavy. V Japonsku dokonce zaznamenali, že u stovky dětí a velmi mladých dospělých se projevily po léčení lékem Tamiflu psychické problémy a halucinace, někteří nemocní vyskočili z okna, asi desítka z nich zahynula.

Příčiny nejsou zcela jasné. Zdravotní úřady proto obvykle doporučují, aby léky proti chřipce nebrali děti a mladiství.

Nicméně dřívější pandemie způsobené nově zmutovanými chřipkovými viry za sebou zanechaly miliony mrtvých lidí. Z tohoto pohledu se bolesti hlavy či halucinace po požití léku jeví jako výrazně menší zlo. Tamiflu bude určitě užitečný až do doby, dokud nepřestane proti prasečí chřipce zabírat.

Nový trik: útok z boku

Vědci samozřejmě vymýšlejí nové triky. Patří mezi ně útok nikoli přímo na virus, ale na lidskou buňku, v níž se právě množí a kterou by stejně nakonec zabil.

Připomeňme ještě jednou: Viry potřebují pro své množení "hostitelskou" buňku. Michael Goldblatt z americké výzkumné společnosti Functional Genetics určil stovku lidských bílkovin, které virus v buňce "okupuje".

Jednou z nich je bílkovina označená jako TSG101. "Osvojují" si ji pro své potřeby viry chřipky, ale také žloutenky, HIV i krvácivé horečky ebola.

Goldblatt vyvinul preparát, který bílkovinu TSG101 blokuje, a zabraňuje tedy virům v množení. Postup zatím funguje v buněčných kulturách ve zkumavce, jestli bude použitelný i pro léčení lidí, se teprve uvidí. Byl by to samozřejmě obrovský průlom v léčení chřipky i dalších virových onemocnění. Nové léky by totiž mohly být dlouhodobě účinné a nijak by je neovlivnilo, do jaké podoby virus zrovna zmutoval.

Není zas tak zle

Když tedy shrneme současnou situaci: Nikdo nemůže vědět, do jaké podoby se současný pandemický virus prasečí chřipky ještě vyvine do podzimu, kdy postupně začne nová chřipková sezóna na severní polokouli.

Pokud se však virus nezmění příliš, měly by na něj současné léky Tamiflu a Relenza a také právě připravované vakcíny většinou stačit a zabránit milionům obětí, které přinesly pandemie chřipky v minulosti.

Do příští epidemie (která je nevyhnutelná, protože chřipkový virus se bude nadále vyvíjet) snad vědecké týmy připraví nové léky i nové vakcíny, a svět bude zase připravenější.

Ovšem nic si nenamlouvejme. Výrok Michaela Goldblatta o tom, že Matka příroda patří mezi největší teroristy, zůstane platný i potom...

 

autor: Josef Tuček | 21. 8. 2009 16:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama