reklama
 
 

Proč se odborníci bojí prasečí chřipky a jak se bránit

28. 4. 2009 6:00
Nový virus zatím splnil jen část podmínek, které jej činí nebezpečným pro svět

Analýza - Když odborníci mluví o infekčních chorobách nejrizikovějších pro lidstvo, nezmiňují na prvním místě virus HIV, ani hororovou tropickou horečku typu ebola, při níž pacient krvácí z tělních otvorů a s vysokou pravděpodobností během několika dnů zemře, aniž by se mu dalo pomoci.

Jako o největší potenciální hrozbě se obvykle hovoří o chřipce. Nepleťme si ji s běžným nachlazením, jak se v běžné řeči stává. Opravdovou chřipku doprovázejí vysoké horečky a nedá se jen tak přechodit.

Její virus je nesmírně proměnlivý, každý rok se objevuje trochu jiný, a proto proti němu lidský imunitní systém nemůže naplno využít obranných mechanismů osvojených při předchozích infekcích.

Na chřipku tedy každoročně ve světě umírá až půl milionu lidí. V Česku pak každý rok několik desítek, obvykle starších či oslabených.

Hrůza jednou za čas

Problém u chřipky je ten, že jednou za pár desetiletí její virus zmutuje natolik, až je lidský imunitní systém proti němu už úplně bezbranný. Pak vypukne epidemie až pandemie, tedy epidemie celosvětových rozměrů.

První taková se objevila v roce 1918, říká se jí španělská chřipka a zabila podle různých odhadů dvacet až sto milionů lidí, tedy víc než právě tehdy skončená první světová válka.

Druhou pandemií pak byla v roce 1957 asijská chřipka s téměř milionem obětí, a třetí v roce 1968 hongkongská chřipka s asi 700 000 mrtvými.

Od té doby experti čekají, že jednou musí další pandemie přijít, protože to prostě vyplývá z povahy chřipkových virů. Bude to teď?

Podmínky pro pandemii

Pandemie musí splnit čtyři podmínky: jednak musí jít o nový podtyp viru, s nímž se zatím lidé nesetkali. Dále tato nová podoba viru, která vzniká mutací v tělech ptáků nebo prasat, musí být schopna se z hostitelů přenést na člověka. Musí být pro lidi vysoce smrtelná. A pak se musí šířit přímo z nakaženého člověka na jiné lidi, bez hostování ve zvířatech.

Zatím není jasné, jestli jsou všechny podmínky splněny.

Virus je nový, napadá lidi

Současná prasečí chřipka získala své pojmenování proto, že jedna z jejích povrchových bílkovin je nejpodobnější virům, které obvykle infikují prasata. Jinak však v sobě kombinuje genetické sekvence virů odpovídajících těm, které žijí v severoamerických prasatech, euroasijských prasatech, ptácích i lidech.

To, že se ze zvířat přenesla mezi lidi, je nepochybné. A je také zřejmé, že jde o úplně nový, dosud neznámý podtyp. Patří do kmene označovaného H1N1, tedy do stejného, který před téměř stoletím způsobil nejsmrtelnější, španělskou chřipku. Proto jej odborníci řadí mezi viry schopné potenciálně vyvolat pandemii.

Míra nebezpečí stále nejistá

Jak se chránit před chřipkou

Stoprocentní ochrana neexistuje, je však možné riziko nákazy nebo vážného průběhu onemocnění snížit. Pomáhá:

  • Posilování imunitního systému dostatkem pohybu, spánku, pestrou stravou obsahující ovoce a zeleninu.
  • Nekouření - kouření oslabuje dýchací soustavu, jíž viry pronikají do těla.
  • Dodržování hygieny, včetně mytí rukou mýdlem před jídlem i během dne.
  • Nepřecházení chřipky a dalších nemocí - včasné léčení brání komplikacím.

Virový kmen prasečí chřipky je pro lidi smrtící, ale není zatím jasné, jak moc: V této chvíli se ještě neví, kolik osob je opravdu nakaženo a u jakého procenta z nich se nemoc vyvinula do vážné podoby či dokonce skončila úmrtím.

Mezi mrtvými v Mexiku jsou však i mladí lidé, kteří na málo nebezpečné chřipky obvykle neumírají. To by naznačovalo, že virus může být nebezpečný hodně. Ale ještě se uvidí.

Rychlé šíření

Přinejmenším částečně je splněna rovněž poslední podmínka pro pandemii: nákaza se přenáší přímo z člověka na člověka. Mezi nemocnými jsou totiž i lidé, kteří prasata ani neviděli. Museli se tedy nakazit od infikovaných osob. A protože mezi většinou nakažených nejsou rodinné a jinak blízké vazby, virus se zřejmě mezi nimi nepřenesl bezprostředním kontaktem, ale jednoduše vzduchem.

Zdá se také, že se nákaza šíří rychle - zprávy o onemocnění přicházejí ze stále nových míst světa, už i z Evropy. Avšak i v tomto případě platí, že pokud zatím není jasné, kolik osob je nositelem viru, není možné ani určit, jak snadno se od nich ostatní můžou nakazit.

Infradetektor na letištích

Faktem však je, že jak Mezinárodní zdravotnická organizace, tak třeba Středisko pro kontrolu nemocí v americké Atlantě, což je světově nejvýznamnější ústav pro výzkum a léčení infekčních chorob, berou nynější infekci velice vážně.

Podle internetové stránky časopisu New Scientist některé země instalovaly na letištích infračervené detektory, které najdou pasažéry se zvýšenou teplotou přilétající z oblastí, kde se prasečí chřipka vyskytla.

To však šíření nemoci nemůže zabránit. Inkubační doba činí kolem pěti dnů, takže nakažený člověk může v dnešní době cestování letadly za tu dobu obletět svět a infekci tam rozšířit, než sám začne mít horečky.

Lék zatím funguje

Podle informací dallaského Střediska pro kontrolu nemocí na prasečí chřipku zabírá nejznámější protichřipkový lék Tamiflu, vyvinutý před deseti lety, jehož zásoby má i Česko.

Potíž je v tom, že dřívější chřipkové viry se už staly proti Tamiflu odolnými. A totéž se může brzy podařit i viru nynější prasečí chřipky.

Vakcína až za několik měsíců

Nejlepší ochranou proti chřipce je jednoznačně očkování. Díky němu se v těle očkovaného člověka vytvoří protilátky, a v případě opravdové nákazy se pak organismus dokáže ubránit.

Vzhledem k tomu, že chřipkové viry rychle mutují, mají farmaceutické firmy k dispozici vcelku slušné výrobní kapacity pro výrobu nových vakcín proti nim. Řada těchto výrobních závodů je přímo v Evropě.

V této chvíli ještě není vakcína proti prasečí chřipce ani ve vývojové laboratoři, z výrobních pásů by mohla v případě potřeby sjíždět zhruba za půl roku, což je obvyklá doba potřebná pro běžné chřipkové vakcíny.

Ale možná by se dala doba zkrátit i na nějaké dva měsíce. Vědci totiž v poslední době dokážou vakcínu nejenom množit v oplozených vajíčkách, což je současný hlavní způsob přípravy, ale vytvářejí i nové postupy.

Do té doby by ovšem země světa musely brzdit šíření pandemie nekompromisním izolováním nemocných a využitím existujících léků.

autor: Josef Tuček | 28. 4. 2009 6:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama