San Diego (Od zpravodaje Aktuálně.cz v USA) - Naprostá většina "dětí ze zkumavky", tedy narozených díky umělému početí, se zdravotně ani geneticky neliší od dětí počatých běžným způsobem. Zhruba každé desáté až dvacáté dítě však má drobné odchylky, které mohou vést k nutnosti více si hlídat zdraví v budoucnu.
Vyplynulo to z konference o možnostech umělého oplození, která byla součástí výročního zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v San Diegu.
Náchylnost k obezitě, vyššímu tlaku, cukrovce
Profesor Carmen Sapienza z filadelfské univerzity Temple (jméno Carmen používá jako mužské) představil výsledky srovnání pečlivě vybraných změn na chromozomech dětí ze zkumavky a dětí z běžného početí. "Zjistili jsme, že pět až deset procent dětí narozených díky asistované reprodukci má na chromozomech více než dvě odchylky od normálu. To ovlivňuje projevy okolních genů," uvedl.
Jak vysvětlil, ovlivněné geny řídí vytváření tukových tkání a spalování cukrů v těle. Tím tedy zvyšují pravděpodobnost, že se u člověka vyvine obezita, vysoký krevní tlak a cukrovka druhého typu (ta vzniká obvykle v pozdějším věku a je způsobena neschopností buněk přijímat glukózu, kterou jim přináší hormon inzulín).
Ve většině jsou v pořádku
Také André Van Steirteghem, profesor ze Svobodné univerzity v Bruselu a známý průkopník umělého oplození, sledoval zdraví tří set dětí z umělého početí a srovnával je s 266 dětmi narozenými normálně.
"Celkově se dětem z asistované reprodukce dařilo zdravotně dobře," shrnul. "Častěji se u nich vyskytla jen nízká porodní hmotnost," konstatoval v San Diegu.
Sourozenci komplikují život
Nízká porodní hmotnost dětí ze zkumavky se pak kombinuje s faktem, že při asistované reprodukci se častěji narodí dvojčata či trojčata. Děti z vícečetného těhotenství bývají lehčí než děti narozené samostatně. Nízká hmotnost při narození pak sama o sobě rovněž zvyšuje riziko vzniku obezity a cukrovky druhého typu v dospělosti.
Při umělém oplození lékaři oplodní vajíčka odebraná ženě spermiemi v Petriho misce. Zpravidla takto vytvářejí více zárodků, a obvykle dva či tři pak vloží do dělohy budoucí matky. Implantují jich tolik proto, že uhnízdění embryí v děložní sliznici je kritickou částí procesu a ne vždy se povede.
Proto lékaři používají více embryí, aby se alespoň jedno mohlo vyvinout v dítě. Když se však uchytí více zárodků, čeká matku vícečetné těhotenství a děti pak nižší porodní hmotnost a vyšší riziko zdravotních komplikací v dospělosti.
André Van Steirteghem tedy navrhl, aby lékaři opravdu velmi pečlivě zvažovali, kolik embryí mají ženě implantovat. Doporučil, aby mladým ženám, které nemohou otěhotnět, ale jsou jinak zdravé, zaváděli jen jediné embryo. Tím se výrazně sníží pravděpodobnost, že se narodí dvojčata (pokud se zárodek v děloze nerozdělí, čímž vzniknou dvojčata jednovaječná). Když se však jediný implantovaný zárodek v děloze neuhnízdí, je pak nutné zákrok opakovat, což komplikuje a prodražuje léčbu.
Další výzkumy nutné
"Musíme dál pečlivě sledovat děti z asistované reprodukce, abychom zjistili, jak se jim bude zdravotně dařit," zdůraznil Sapienza.
Těm, kdo to budou potřebovat, pak lékaři mohou včas věnovat pozornost a taky jim od dětství poradit životosprávu, jež by měla riziko onemocnění snížit.
