Dítě tří rodičů by mělo pomoci neplodným ženám

Josef Tuček
13. 2. 2008 18:00
Kvůli etickým výhradám se výzkum vrací na začátek

Newcastle - Britští výzkumníci vytvořili v laboratoři lidské zárodky, které jako by měly tři biologické rodiče: jednoho otce a dvě matky.

Není to poblázněná hra na všemohoucnost. Experiment mimo jiné hledá nové možnosti překonání jednoho druhu neplodnosti a odstranění některých dědičných chorob.

Současně je však nynější pokus součástí složitého příběhu, který ukazuje složité etické souvislosti současné vědy.

Otec, matka a dárkyně

Jak vůbec může mít dítě tři biologické rodiče?

Výzkumníci z Univerzity v Newcastlu vzali oplozená ženská vajíčka, v jejichž buněčném jádru se už spojila DNA matky a DNA otce. Jádro z vajíčka odsáli a vnesli do neoplozeného vajíčka jiné ženy-dárkyně.

Uvnitř vajíčka se v živé hmotě kolem jádra nacházejí mimo jiné i drobné útvary zvané mitochondrie. Ty také obsahují malinké množství DNA.

Výzkumníci v Newcastlu tedy získali lidské zárodky, které obsahovaly DNA otce a matky a také mitochondriální DNA dárkyně vajíčka. Takže vlastně měly tři biologické rodiče.

Elektrárny v buňce

Proč to vědci udělali?

Mitochondrie "vyrábějí" energii pro život buňky. Existují poruchy plodnosti, při nichž tato tělíska nevyrobí dost energie, takže se zárodek přestane vyvíjet a zanikne.

Jindy špatně pracující mitochondrie způsobují pozdější onemocnění dětí. Například choroby svalů, které pro práci potřebují hodně energie.

Přenesením jádra vajíčka k mitochondriím zdravé dárkyně by se tedy mělo poruchám předejít.

Odsávání jádra z lidského vajíčka.Tuto techniku vědci používají i pro vznik dítěte tří genetických rodičů.
Odsávání jádra z lidského vajíčka.Tuto techniku vědci používají i pro vznik dítěte tří genetických rodičů. | Foto: Reuters

"Věříme, že v blízké budoucnosti bychom mohli vylepšit tento postup, který nabídne rodinám naději, že se vyhnou nemocem," řekl pro internetové zpravodajství BBC člen výzkumného týmu Patrick Chinnery.

To jsou ovšem plány pro budoucnost. Nyní badatelé nechali vzniklých deset zárodků vyvíjet po dobu šesti dnů, a pak je zničili, protože jim zákony zatím nedovolují nic jiného.

Cesta do minulosti

Zprávy z Newcastlu nezmiňovaly, že tamní vědci vůbec nejsou první, kdo metodu vložení oplozeného jádra do cizího vajíčka vyzkoušel.

Přesně totéž uskutečnil už James Grifo z Newyorské univerzity společně s čínskými vědci v roce 2003. Ti dokonce tři takto vytvořené zárodky implantovali třicetileté ženě z čínského Kantonu, která nemohla mít v důsledku defektu mitochondrií vlastní děti.

Jenže ze žádného zárodku se dítě nevyvinulo a žena potratila.

Zákaz v Číně

"Díky, že jste si všimli. Málo jiných to postřehlo," poznamenal poněkud trpce profesor Grifo na dotaz Aktuálně.cz o jeho prvenství. "Metodu jsme původně navrhli už na kongresu Americké společnosti pro reproduktivní medicínu v Cinncinati v roce 1997," dodal.

A nezmínil informaci, že po kritice zahraničních vědeckých organizací, například respektované Americké asociace pro pokrok vědy (AAAS), Čína oznámila, že metodu napříště nepovoluje. Není totiž vůbec jisté, jestli by takto narozené děti v budoucnu netrpěly jinými dosud neznámými genetickými chorobami.

Zákaz v USA

Další pátrání však ukazuje, že i profesor Grifo měl předchůdce. Jiný tým v americkém státě New Jersey již v roce 2001 použil podobný postup, ale opačně: do oplozeného vajíčka vnesli mitochondrie z darovaného vajíčka.

Lidské embryo v počátku svého vývoje.
Lidské embryo v počátku svého vývoje. | Foto: Reuters

V tomto případě vědci dokonce přivedli na svět tři desítky dětí, které rovněž měly tři genetické rodiče. Nové zprávy o jejich osudu se v odborných publikacích nepodařilo najít.

Americké zdravotní úřady tehdy metodu zakázaly. Odůvodnily to tak, že není zatím jisté, že kombinace DNA od tří různých osob nebude mít neblahý vliv.

Proto profesor Grifo svůj pokus v roce 2003 uskutečnil v Kantonu. V Americe už nemohl, ale čínské zákony to tehdy ještě dovolovaly. Až do Grifova experimentu..

Na podzim 2004 pak obdobnou metodu ještě použili vědci na Tchaj-wanu. Tam však do oplozených vajíček dodali mitochondrie získané z jiných buněk téže ženy, takže do nich nevnesli cizí DNA. V tomto případě se narodil neoznámený počet dětí.

Co dovolí Evropa?

Dá se tedy poznat, že britští vědci na Univerzitě v Newcastlu se fakticky vrátili zpět a zopakovali už dávno známý postup.

To ovšem nemusí vadit. Teď půjde o to, jestli dokážou případná rizika ověřit třeba v experimentech se zvířaty, než dovolí narození dítěte s cizími mitochondriemi.

Pokud vše uspěchají jako jejich američtí a čínští předchůdci, budou si jen koledovat o další zákaz. Oprávněně.

Čtěte také:

Klonování, neboli výměna buněčných jader v savčím vajíčku pod mikroskopem.
Klonování, neboli výměna buněčných jader v savčím vajíčku pod mikroskopem. | Foto: Archív
Čeští vědci přišli na to, jak vylepšit klonování
 

Právě se děje

Další zprávy