Praha - Mohl by to být převrat v rodičovství: děti počaté z mladých pohlavních buněk v době, kdy rodiče už zestárli. Medicína k této možnosti směřuje.
Ideální biologický věk pro první těhotenství je do třiceti let věku ženy. Jenže stále přibývá žen, které tuto hranici překračují. Nejdříve se snaží vybudovat kariéru. Dlouho hledají vhodného partnera. Pak teprve, když už "biologické hodiny" bijí na poplach, pomýšlejí na rodičovství.
To už ovšem může být pozdě.
Pohlavní buňky schované "na potom"
A teď si představme, jak by mohlo rodičovství vypadat za pár let.
Mladý muž i mladá žena si nechají, nezávisle na sobě, někdy ve věku kolem dvaceti či nejvýše třiceti let odebrat spermie či vajíčka. Lékaři je pečlivě zmrazí. Po letech, až se "náš" pár seznámí a rozhodne se mít děti, nemusí spoléhat na své současné pohlavní buňky. Mohou už být věkem i životním prostředím dost opotřebované. Například výzkum českých lékařů v Teplicích prokázal, že znečištěný vzduch poškozuje kvalitu spermií.
Ale to nebude vadit. "Náš" pár totiž požádá lékaře na klinice pro umělé oplození, aby rozmrazili dávno uložená vajíčka a spermie a spojili je ve zkumavce. Vzniklý zárodek si pak žena nechá implantovat a donosí a porodí dítě. Úplně stejně, jako se to dnes děje při umělém oplození.
Možná nesprávné, ale brzy možné
Mateřství by se tak dalo vcelku bezpečně posouvat do pozdějšího věku, třeba až za menopauzu. Už i ženy nad šedesát let dokázaly donosit a porodit dítě. Jenže nebylo "jejich vlastní". Bylo počato z cizího vajíčka. V budoucnu by žena mohla mít dítě ze zmrazeného vajíčka vlastního.
"Upřímně řečeno, takováto myšlenka mi připadá nesprávná," říká Milan Mrázek, předseda sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti a primář na pražské klinice ISCARE. "Odkládat těhotenství s tím, že mám v záloze zamražená vajíčka... No, nemyslím, že to je dobré."
Ale i tak to zřejmě bude brzy možné.
Muži ve výhodě
Prvopočátky výzkumu, který by to mohl ženám umožnit, leží jednak v pokroku při léčbě neplodnosti. A pak také ve snaze pomoci lidem s nádorovými a dalšími onemocněními.
Když má rakovinu mladý muž a lékaři jej musí ozařovat nebo ošetřovat chemoterapií, obvykle mu nabídnou možnost zmrazit jeho spermie. "Je to dnes i v Česku běžný postup," říká primář Mrázek.
Léčba pak sice může tvorbu spermií poškodit, ale to už tolik nevadí, protože muž má své původní, zdravé pohlavní buňky uložené v mrazicím boxu. Až se uzdraví a bude chtít děti, požádá lékaře, aby jeho spermie rozmrazili a ve zkumavce jimi oplodnili vajíčko jeho partnerky.
Ženy jsou na tom hůř.
Složitější zákrok
Odběr vajíček je výrazně složitější než odběr spermií. Vaječníky je nutné nejdřív stimulovat podáním hormonů a pak teprve mohou lékaři uzrálá vajíčka chirurgicky odebrat.
Zákrok je to náročný a provádí se před umělým oplozením ve zkumavce. "Sám o sobě stojí asi třicet až čtyřicet tisíc korun," poznamenává Milan Mrázek.
Nicméně takové operace se ženám, které jinak nemohou mít děti, dělají. Odebraná vajíčka se hned použijí pro oplození ve zkumavce.
Jejich zmrazení je však rizikové. Ledové krystalky, které ve vajíčku vzniknou, velmi často poškozují v buňce chromozómy, takže oplození pak už není možné. V horším případě by se mohlo narodit nemocné dítě.
"Šance na úspěch, tedy že se podaří zamrazené vajíčko oplodnit, a že se tedy dosáhne těhotenství, je velice malá. Takže se u nás vajíčka téměř nezamrazují," konstatuje primář Mrázek.
Pomalu nebo rychle, ale hlavně šetrně
Ale to se může změnit. Časopis New Scientist nyní shrnul poslední výsledky ve zmrazování vajíček dosažené ve světě.
Začínají se totiž používat dvě metody. Tou první je velmi pomalé zmrazování a chemická úprava tekutiny, v níž je vajíčko uložené. Druhou metodou je naopak zmrazení velmi rychlé, takže se velké ledové krystaly nestačí vytvořit.
Obě metody vypadají slibně. Studie v odborném časopise Fertility and Sterility konstatovala, že úspěšné oplození zmrazeného vajíčka a umístění vzniklého zárodku do dělohy se už daří ve dvaceti až třiceti procentech případů. To by ještě nedávno bylo nemyslitelné.
Pro srovnání: narození dítěte z právě odebraných vajíček se podaří asi ve čtyřiceti procentech případů (u žen mladších 35 let).
Časopis New Scientist zaznamenal, že na některých amerických, britských či australských klinikách už ženám zmrazení vajíček nabízejí. Americké ceny se pohybují kolem 10 000 dolarů, téměř čtvrt milionu korun.
Pochybnosti ovšem přetrvávají. "Nevím, jestli to ženám opravdu pomůže," cituje časopis Petera Illingwortha, odborného ředitele kliniky IVF Australia v Sydney. "Budou od postupu hodně očekávat a může to pro ně být velké emocionální zklamání, když vajíčko rozmražení nepřežije."
Pokud se však nové postupy zamrazování ženských vajíček úspěšně dostanou z výzkumných podmínek do nemocniční praxe, začne se jimi zabývat více lékařů a stanou se běžnými.
I vaječník půjde schovat
Jiné výzkumné týmy ve světě zkoumají odebrání a zmražení části anebo rovnou celého vaječníku. V roce 2004 se v Belgii narodilo první dítě z vajíčka ze zmrazené vaječníkové tkáně.
Lékaři z Katolické univerzity v Lovani totiž odebrali pět kousků tkáně levého vaječníku pětadvacetileté pacientce, kterou čekala chemická a radiační léčba nádoru. Když se uzdravila, její vaječníky nepracovaly.
Lékaři jí však odebranou tkáň po šesti letech vrátili do vaječníku. Začal fungovat a žena přirozeným způsobem otěhotněla a porodila dceru Tamaru.
Badatelé z izraelského výzkumného ústavu IMT ve městě Ness-Ziona poblíž Tel Avivu zase zkoušejí vyjmout, zmrazit a pak vrátit rovnou celý vaječník. Zatím se jim dařily pokusy u ovcí.
Zdá se tedy, že medicína se blíží době, kdy budou lékaři moci nemocným ženám před drastickým léčením zcela rutinně odejmout buď vyvinutá vajíčka anebo vaječníkovou tkáň s vajíčky neuzrálými a několik let je bezpečně uchovat. Díky tomu se pak žena bude moci později stát matkou.
To je určitě nadějná zpráva pro onkologické pacientky. Ale, ať se to komu líbí nebo ne, bude to zřejmě i lákadlo pro ženy, které jsou zdravé, ale narození svého dítěte by si tímto způsobem chtěly oddálit. A změnit tak dnešní chápání rodičovství.
