San Diego (Od zpravodaje Aktuálně.cz v USA) - Až kolem čtyř procent dětí se dnes ve vyspělých zemích rodí díky umělému početí. Ve světě už žijí tři miliony "dětí ze zkumavky" a bude jich dále přibývat. Neznamená to ale, že se takto přesouvá neplodnost do dalších generací?
Malé riziko zdravotních potíží...
Souvislostmi umělého oplození se zabývala jedna z konferencí probíhajících v rámci výročního zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v San Diegu.
Odborníci na ní konstatovali, že naprostá většina dětí ze zkumavky se geneticky ani zdravotně neliší od dětí počatých běžným způsobem. Jen pět až deset procent z nich má drobné odchylky, které zvyšují riziko výskytu obezity, vysokého tlaku a cukrovky. Tyto děti by si proto měly hlídat svůj životní styl. (Podobněji čtěte zde.)
...nejisté riziko neplodnosti
Nejistá však zůstává otázka, zda umělé oplození nezpůsobí některým takto narozeným dětem v budoucnosti potíže s vlastní plodností. Na to totiž vědci ještě neumějí s jistotou odpovědět.
První dítě ze zkumavky, Angličanka Louise Brownová, se narodilo v roce 1978. Louisina matka měla neprůchodné vejcovody, proto nemohla otěhotnět obvyklým způsobem. V tomto případě se však lékaři neobávali, že by se matčina nemoc přenesla na dítě, protože neprůchodnost vejcovodů nebyla dědičně podmíněná. A měli pravdu.
Čtyři roky po narození Louisy přišla umělým oplozením na svět i její sestra Natalie, která byla celkově čtyřicátým dítětem ze zkumavky na světě. A Natalie se stala také prvním dítětem ze zkumavky, které přirozeně otěhotnělo a porodilo vlastní zdravé dítě - stalo se v roce 1999. Louise se stala přirozenou cestou matkou v roce 2006.
Jediná vybraná spermie
Jinou věcí je, jaký dopad má umělé oplození v komplikovanějších případech, které se vědci naučili léčit až dlouho po narození Louisy Brownové.
Zatím nejextrémnějším používaným umělým početí je metoda, která přichází ke slovu v situaci, kdy má muž tak málo pohyblivé spermie, že se samy nedokážou dostat až k vajíčku ve vejcovodech, proniknout do něj a oplodnit je.
V těchto případech lékaři vyberou pod mikroskopem tu nejlepší spermii a sami ji vnesou do vajíčka mikroinjekcí (metodě se říká ICSI - intracytoplazmatická injekce spermie). Vyvinuta byla začátkem devadesátých let. Takže děti, které díky ní přišly na svět, teprve nyní začnou přicházet do věku, kdy by se samy mohly stát rodiči - a většinou ještě nechtějí. Vědci tedy ještě nemají reálné údaje o jejich rodičovství.
"My zatím s jistotou nemůžeme vědět, jestli se neplodnost otce v tomto případě nepřenese i na jeho syny," řekla v San Diegu uznávaná odbornice na léčení neplodnosti Dolores Lambová z vysoké školy Baylor College z Houstonu.
Neplodné generace?
Profesor André Van Steirteghem ze Svobodné univerzity v Bruselu byl mezi úplně prvními na světě, kdo s metodu ICSI začínal. "Jestliže byl k neplodnosti genetický důvod, může se touto metodou předat do další generace," připustil otevřeně v San Diegu. "Možná vytváříme nové generace, které budou neplodné."
Vědci však nezavírají oči před faktem, že poptávka po asistované reprodukci stále roste a je to nezastavitelný trend.
Ženy odkládají mateřství na pozdější dobu, aby měly čas na hledání vhodného partnera, nastartování kariéry i vytvoření lepšího finančního zabezpečení. Se stoupajícím věkem však klesá jejich schopnost otěhotnět.
Mužům se zase pravděpodobně vlivem životního prostředí nebo životního stylu snižuje množství spermií, a tedy i schopnost stát se rodičem.
Hledají tedy pomoc v umělém oplození.
Vědci proto doufají, že i kdyby bylo nejhůř a u části populace by se přestalo dařit normální oplození, tak pro tyto lidi bude stále k dispozici technika ve zkumavce. A že tedy budou v pořádku žít i další a další generace, které se už budou moci rozmnožovat jen za pomoci lékařů.
