Nepršelo od března. Obce zakazují lidem napouštět bazény

Michael Labutta, Adéla Davidová
21. 7. 2015 14:02
Extrémní sucho trápí zemědělce, sklizeň obilovin i řepky bude zřejmě nízká. Vodáci neprojedou atraktivní úseky řek a na řadě míst musí lodě přenášet.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Česká republika se už několik týdnů potýká s vysokými teplotami a suchem, které je způsobené nedostatkem srážek. Současný stav je nejhorší za posledních 12 let. Kvůli tomu vznikají hlavně na jihu Moravy požáry a zemědělci přicházejí o svou úrodu. Málo vody je problémem i pro majitele vodáckých kempů, kterým klesá návštěvnost. Letošní červen byl celosvětově nejteplejším měsícem od začátku měření v roce 1880.

"Dosavadní sucho má podobný průběh jako v roce 2003, kdy bylo suché a horké léto. Rychle vyschla půda, klesly řeky, což se s určitým zpožděním projevilo i na podzemních vodách. Zatím to ale určitě není stoleté sucho, to tady byly jiné situace," řekl ČTK hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.

S nedostatkem vody bojují hlavně zemědělci. Pěstitelé obilí si stěžují hlavně na to, že kvůli suchu jsou zrna drobnější, a tím pádem je nižší výnos. "Čím pozdější odrůdy, tím bude vliv sucha zřejmě vyšší," řekl předseda Agrární komory Zlínského kraje Martin Moulis. Škody ale začnou sčítat až po nadcházejících žních. Český statistický úřad (ČSÚ) už teď odhaduje, že letošní sklizeň obilovin a řepky bude menší než loni.

Ředitel Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Jaromír Musil si myslí, že sucha jsou způsobena změnou klimatu. "Průměrné množství srážkových vod je už desítky let plus minus stejné. Bohužel sled srážek nepřichází tak, jak jsme byli zvyklí – v zimě napadlo hodně sněhu, na jaře byly od března až do května deště, srážky byly přiměřené a četné. V celkovém množství byly ale v podstatě stejné. Bohužel klimatické změny jsou takové, že kvůli přívalovým dešťům srážky spadnou během velmi krátké doby," a dodává, že přívalové deště navíc poškozují úrodu a pozemky.

Připravte se na přenášení lodí

Martin Sopr z půjčovny lodí Sázava Tour pro Aktuálně.cz uvedl, že vodáci se musí připravit na přenášení lodě, ale podle jeho slov je řeka Sázava splavná. Hladinu řeky kromě nedostatku deště snižují i vodní elektrárny, které část vody odebírají. Poslední a zároveň nejatraktivnější úsek řeky z Týnce nad Sázavou do Pikovic je tak sice už tři týdny uzavřený, ale zbytek řeky je podle Sopra sjízdný.

Podprůměrné hladiny vodních toků jsou i v povodí řeky Moravy, díky zásobám ve vodních nádržích se ale daří úbytek vody kompenzovat.

Podle mluvčí Povodí Moravy Gabriely Tomíčkové k aktuální situaci přispěla suchá zima a málo sněhu (hlavně v nižších a středních polohách) a také nedostatek srážek. "Srážkové úhrny jsou podprůměrné - celkově napršelo méně než 80 % obvyklého množství srážek, důležité však je také to, že poslední srážkově nadprůměrný měsíc byl březen a od té doby narůstá srážkový deficit."

V Polabí je situace obdobná - hladiny vodních nádrží klesají kvůli zvyšování průtoku Labe a v případě, že budou sucha pokračovat a v mělčích nádržích se zhorší kvalita vody, tak pravděpodobně Povodí Labe vydá podnět k omezení nebo zakázání obecního nakládání s vodou.

Kvůli nízkým průtokům mohou obce vyhláškou zakázat svým občanům například zalévání nebo napouštění bazénů - jako to udělal Městský úřad v Lanškrouně, kde obyvatelé nesmějí vodu čerpat bez platného povolení.

Sucho způsobuje i větší výskyt přírodních požárů. Výstraha ČHMÚ platí v Jihomoravském a Zlínském kraji. "Jen za uplynulý víkend bylo nahlášeno 218 událostí, přičemž týdenní průměr z minulého roku je 185 událostí," řekl mluvčí hasičů v Jihomoravském kraji Jaroslav Mikoška.

Nejčastěji dochází k požárům lesních a travnatých porostů z nedbalosti, úmyslné zapálení není příliš časté. V době žní není výjimkou vzplanutí porostu od jisker brzdícího vlaku. Škody v Jihomoravském kraji způsobené požárem se předběžně odhadují na 641 tisíc.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy