Meteorologové varují před bouřkami, přijít může i přívalový déšť, vítr a krupobití

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 6. 2021 12:42
Meteorologové varovali před bouřkami, které mohou být v úterý v Čechách i velmi silné. Přívalový déšť, nárazový vítr i krupobití mohou způsobit problémy v dopravě a energetice, škody na majetku a rozvodnění menších řek. První bouřky se objevily už v noci na západě Čech, další mohou během pondělí dorazit do zbytku země. Bouřkové období bude pokračovat zřejmě až do pátku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Nejsilnější a nejvíc nebezpečné budou bouřky, které zasáhnou západní polovinu Česka v noci na úterý. Výstraha s vysokým stupněm nebezpečí platí pro všechny české kraje a Vysočinu od úterní půlnoci do 10:00, vyplývá z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

"Očekává se ojedinělý výskyt silných bouřek s přívalovými srážkami kolem 50 milimetrů, nárazy větru zhruba 80 kilometrů v hodině a kroupami. Tyto intenzivní srážky mohou lokálně zvednout hladiny zejména menších vodních toků," upozornili meteorologové. Nárazy větru mohou lámat větve či vyvracet stromy, nebezpečné mohou být také kroupy a blesky.

Lze očekávat škody na majetku, výpadky v energetice i problémy v dopravě. Lidé by měli zabezpečit okna, dveře, skleníky či volně položené předměty, neměli by vstupovat ani vjíždět do proudící vody a zatopených míst. Při řízení vozidla v bouřce by motoristé měli snížit rychlost jízdy a jet velmi opatrně.

O něco slabší bouřky se čekají v pondělí odpoledne v celé zemi a v úterý na Moravě a ve Slezsku. Ještě během dneška mohou teploty s výjimkou západních Čech vystoupit nad 31 stupňů Celsia. Do půlnoci platí v Česku varování před vznikem a šířením požárů, podle meteorologů se bude pozvolna ochlazovat, což společně s deštěm sníží požární riziko.

Během úterý budou bouřky přechodně slábnout, ale znovu se mohou objevit i v dalších dnech tohoto týdne.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy