Česko prožilo supertropický víkend. V příštích dnech horko vystřídají bouřky

ČTK ČTK
20. 6. 2021 16:55
Republika má za sebou mimořádně horké dva dny. Teploty zde během nich letos poprvé přesáhly 35 stupňů Celsia. Vlnu vedra ukončí bouřky, které dorazí dnes večer. Nejdříve na západ území, v dalších dnech nadcházejícího týdne by měly zasáhnout i zbytek země.
Foto: Jakub Plíhal

Počasí způsobilo komplikace na dálnici D35 na Olomoucku, v sobotu tam kvůli vysoké teplotě znenadání praskla a zvlnila se vozovka. V poškozeném úseku za Přáslavicemi ve směru na Ostravu následně havarovala čtyři osobní auta a nákladní vůz, deset lidí se lehce zranilo, škoda přesahuje milion korun. Dálnice je v tomto devítikilometrovém úseku stále uzavřená v obou směrech a provoz je odkloněn. Oprava poškozeného povrchu silniční komunikace zabere nejméně čtyři dny.

Po oba volné tropické dny se po celé zemi zaplnila koupaliště. U některých se tvořily kvůli omezené kapacitě fronty a lidé museli počkat, až se uvolní místo. Návštěvníci také museli u vchodu prokázat bezinfekčnost kvůli nemoci covid-19. Zatímco nyní mohou plovárny naplnit polovinu své kapacity, od července se má limit zvýšit na 75 procent.

Vysoké teploty mají vydržet s výjimkou západních Čech ještě v pondělí, kdy nastane první letní den, poté se čekají bouřky a ochlazení na celém území republiky.

Teplotní rekord hlásilo 40 stanic

V sobotu země prožila letošní první takzvaný supertropický den - teplota na některých místech přesáhla 35 stupňů Celsia. Rekord pro 19. červen v tomto ohledu překonalo 40 stanic. Nejtepleji bylo stejně jako v předchozích dvou dnech v Plzni-Bolevci, a to 35,7 stupně. Nad 35 stupňů naměřily ještě stanice Plzeň-Mikulka a Dobřany na západě Čech a Tuhaň na Mělnicku.

Velmi vysoké teploty představují zátěž nejen pro lidský organismus, ale i pro domácí a hospodářská zvířata, kterým hrozí přehřátí a dehydratace.

Video: Biotop si poradí s kůží i opalovacími krémy. V pražské Lhotce čistí vodou rostliny a kameny

Biotop Lhotka se nachází v místech bývalého tradičního koupaliště ze 70. let. Vodu v něm čistí pomocí dvou oddělených jezírek s kameny a rostlinami. | Video: Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 57 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy