Téměř dva stupně pod normálem. Česko má za sebou nejchladnější jaro za 34 let

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
19. 6. 2021 15:55
Česko má za sebou nejchladnější jaro své samostatné historie. Průměrně bylo 6,2 stupně - nejméně od roku 1987, kdy byly teploty vůbec nejnižší. "I ve srovnání s dřívějšími časy šlo o značně studené období," říká meteorolog Petr Dvořák. Chladnější počasí také pomohlo v boji se suchem, kterému Česko čelilo v posledních letech. Podle odborníků to ovšem neznamená, že máme roky sucha za sebou.
Foto: Michaela Danelová

Když loni v prosinci hodnotili meteorologové počasí roku 2020, zdůrazňovali, že ač byl o poznání chladnější než ty předcházející, z dlouhodobého hlediska šlo spíše o návrat do normálu po pěti letech veder a sucha.

Letos by ale mohla být situace jiná. Česko má za sebou jaro, během kterého teploty nejenže vystupovaly níž než v několika předchozích letech, ale bylo také jedním z nejchladnějších od roku 1961 a vůbec nejstudenější v samostatné historii Česka.

"Rozhodně to nebyl návrat do normálu, ale hluboko pod něj. Bylo to šesté nejstudenější jaro za posledních 60 let, takže i ve srovnání s dřívějšími, chladnějšími časy šlo o značně studené období," porovnává meteorolog Petr Dvořák.

Průměrná teplota vzduchu byla v Česku mezi 1. březnem a 31. květnem 6,2 stupně Celsia, tedy o 1,7 stupně pod hodnotou normálu v období let 1981 až 2010. Chladněji bylo naposledy v roce 1987, kdy bylo průměrně 5,2 stupně, nejméně od počátku plošného měření v roce 1961, vyplývá z dat, která Aktuálně.cz poskytlo oddělení klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.

Foto: ČHMÚ

Podprůměrné byly z hlediska teplot všechny jarní měsíce. V březnu se sice teploty od normálu ještě příliš neodlišovaly, duben se ale s průměrnou teplotou 5,4 stupně odchýlil od dlouhodobého průměru o 2,5 stupně. Květen byl s průměrnou teplotou 10,6 stupně Celsia o 2,4 stupně chladnější.

Právě dubnové a květnové teploty hodnotí Český hydrometeorologický ústav jako silně podprůměrné. Výrazně teplejší období nastalo pouze mezi 29. březnem a 1. dubnem, kdy bylo přes 20 stupňů, a ve dnech 10. a 11. května, kdy některé stanice dokonce zaznamenaly tropické dny. To byl ovšem výkyv.

Foto: ČHMÚ

Co se týče srážek, jaro 2021 jako celek odpovídalo normálu. Při pohledu na jednotlivé měsíce ale zjistíme, že zatímco březen byl srážkově jen na 58 procentech normálu a duben na 76 procentech, květen byl se 141 procenty normálu neobvykle deštivý. 

Počasí bylo letos na jaře také nezvykle proměnlivé. "Aprílové" počasí, jinak typické pro březen a duben, se letos přehouplo také do jindy ustálenějšího května. "Na vině je neobvykle dlouhé období přílivu studeného vzduchu, způsobené poměrně stálým uspořádáním tlakového pole a důsledkem studené zimy," vysvětluje Dvořák.

Za chladnější počasí může polární tryskové proudění

Odborníci tak hledají odpověď na otázku, proč bylo letos na jaře tak chladno. Meteorolog Jan Šrámek z ČHMÚ to vysvětluje nezvykle nízkou polohou polárního tryskového proudění, takzvaného jet streamu, které je vyvoláno rozdílem teplot v různých zeměpisných šířkách.

"Obvykle se tryskové proudění nachází blízko 50. stupně zeměpisné šířky, tedy v prostoru střední Evropy. Letos na jaře ležel jet stream většinou mnohem jižněji, než bývá obvyklé, a do České republiky tak trvale proudil chladný vzduch, nejčastěji od západu, severozápadu nebo severu," objasňuje Šrámek.

"V první polovině května se proudění nakrátko vychýlilo z opakujícího se scénáře a teploty se na tři dny dostaly až ke 30 stupňům, ale celkově se západní až severozápadní proudění neustále obnovovalo," dodává.

V minulých letech se tryskové proudění chovalo přesně naopak, bylo severněji než obvykle, takže k nám dlouhodobě proudil teplý vzduch od jihu. "Místo proměnlivého jarního počasí tak u nás bylo spíše jako ve Středomoří, slunečno a teplo. Ze zimy jsme skočili rovnou do léta. Letos je to úplně naopak."

Že bylo v Česku toto jaro chladněji, ovšem neznamená, že tak bylo všude v naší části světa. Když je někde období mimořádně chladné, musí být jinde mimořádně teplé, doplňuje Šrámek. "Naše chladné počasí je kompenzováno velmi teplým jarem v Rusku. Není to náhoda, v atmosféře platí zákony zachování energie. Pokud někam proudí studený vzduch od severu, na jiném místě se musí vzduch zase od jihu k severu vracet," vysvětluje.

Podle Dvořáka na cirkulaci atmosféry působí mnoho faktorů, letošní úbytek sucha ovšem dává do souvislosti s jevem La Niňa, který v posledních dvou letech probíhá v Tichém oceánu. "Globální cirkulace je La Niňou ovlivněna, i když nejvíc v oblasti Pacifiku a obou amerických kontinentů. Nicméně je dost pravděpodobné, že uplynulá evropská zima byla částečně formována tímto jevem," říká Dvořák.

Svou roli mohlo sehrát také Slunce. "Odborníci také doložili, že v době minima sluneční činnosti je zeměkoule pokrytá asi o čtyři procenta větším rozsahem oblačnosti. Minimum sluneční aktivity proběhlo v roce 2020 a nyní zvolna začíná nový 11letý cyklus," uvádí meteorolog.

Boji se suchem počasí pomohlo. Na optimismus je ale brzo

Chladnější a deštivější počasí také pomáhá zmírňovat úporné sucho, se kterým Česko v minulých letech bojovalo. Podle klimatologa a odborníka serveru Intersucho.cz Pavla Zahradníčka lze být tento rok opět o něco optimističtější.

"Letos se mírně začala snižovat půdní vlhkost v povrchové vrstvě během dubna, ale chladný a deštivější květen opět půdní profil doplnil. Nyní se opět začíná díky vysokým teplotám vysušovat svrchní vrstva do 40 cm, což není nic výjimečného. Naopak v hlubších vrstvách 40 až 100 cm je půda nasycena na obvyklých hodnotách pro toto období a to je jeden z hlavních rozdílů oproti minulým rokům," vysvětluje.

I přesto, že letos sucho zatím nepozorujeme, je ale třeba být na pozoru. "Pokud bude pokračovat současný trend růstu teplot, což klimatické modely očekávají, tak se situace příliš nezlepší, i když samozřejmě budou období, kdy bude vody dost a nebude to potřeba řešit, tak sucho se bude objevovat častěji," uvedl Zahradníček.

Stav povrchového sucha ve 23. týdnu roku 2018:

Foto: HAMR ČHMU

Podle Dvořáka optimismus není zcela namístě. "Předpokládá se, že po loňském a letošním srážkovém příznivém výkyvu dojde k návratu původního trendu zvětšování sucha. Možná že už letošní léto bude chudší na srážky a voda v půdě bude pomalu, ale jistě ubývat," říká.

Stav povrchového sucha ve 23. týdnu roku 2021:

Foto: HAMR ČHMU

Podle Zahradníčka bude v příštích měsících stav sucha mimo jiné záviset na tom, kam přijdou bouřky a doplní půdní vláhu. "Pokud vycházím z aktuálního stavu, tak lze předpokládat, že hlubší vrstvy půdy budou většinou během léta v lepší kondici než povrchová vrstva, která se bude rychleji vysušovat, ale zase se jakoukoliv srážkou brzy doplní," dodává s tím, že spolehlivě předpovědět počasí na delší dobu prostě předvídat nelze.

Video: V počasí nás čekají extrémy. Sucha budou delší a srážky možná rekordní, říká Trnka

Zjistili jsme, že se ve střední Evropě mění vlhkost k nižším hodnotám a že tenhle trend dramaticky zrychluje, upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy