Bouřky přerušily provoz vlaků asi na dvacítce tratí. Problémy jsou v Karlovarském, Plzeňském, Jihočeském i Středočeském kraji či na Vysočině. Omezení se dotkla podle informací na webu Českých drah především regionálních spojů.
Spojení ale bylo přerušeno například i na trati mezi Domažlicemi a německým městem Furth im Wald. Několika rychlíků se pak dotkla omezení na tratích Sokolov - Kynšperk nad Ohří v Karlovarském kraji, Zliv - Číčenice a Kamenný Újezd u Českých Budějovic - Horní Dvořiště v Jihočeském kraji, Benešov u Prahy - České Budějovice na spojení středních a jižních Čech nebo Čerčany - Benešov u Prahy ve Středočeském kraji.
⛈ Denně vyjedeme v průměru 345 krát k různým událostem. Právě teď ale řešíme na 800 technických pomocí, v jednu chvíli. pic.twitter.com/6SN1ihzXnk
— Hasičský záchranný sbor ČR (@hasici_cr) June 29, 2021
"Bouřka jde od západu na východ. Nejvíce zásahů jsme měli nejdříve na Českokrumlovsku a Prachaticku. Pak se postupně přidalo Českobudějovicko, Písecko a Strakonicko," uvedla mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů.
"Operační středisko a profesionální i dobrovolní hasiči aktuálně řeší 85 především spadlých stromů," uvedli hasiči ve středních Čechách. Objevují se také zprávy o výpadcích elektřiny.
Večerní bouřky zvedly také hladiny několika toků v Česku na povodňové stupně. Na druhý stupeň ze tří, tedy povodňovou pohotovost, se dostala Klabava na Plzeňsku. Na třech dalších místech v Plzeňském kraji, Praze a Jesenici u Prahy byly toky podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) kolem 22:30 na nejnižším, prvním stupni, což je povodňová bdělost. Před půlnocí už řeky začaly klesat.
Bouřky nebudou tak intenzivní jako minulý čtvrtek, kdy se na jižní Moravě objevilo tornádo, které zničilo více než tisíc domů a připravilo o život šest lidí. Něco podobného nyní meteorologové nepředpokládají. "Podmínky nebudou pro vznik tornáda tak příznivé. Minulý čtvrtek šlo o extrémně silný jev, který se vyskytuje na území Česka jednou za několik stovek let," řekl meteorolog Stanislav Racko z hydrometeorologického ústavu.
V Česku se ročně vyskytnou maximálně jednotky tornád. Jsou však roky, kdy se neobjeví žádné. V naprosté většině mají jen malou sílu. "V současnosti neexistuje v Evropě technika, která by mohla tornáda předpovídat nebo monitorovat. Lze poměrně přesně předpovídat příznivé podmínky pro vznik supercel, ne však jejich pohyb," vysvětlil Martin Setvák, který se v hydrometeorologickém ústavu zabývá dokumentací tornád.
Tornáda vznikají právě na supercelách, což jsou silné dlouhotrvající bouře, které rotují kolem vlastní osy a vznikají v nich vzduchové proudy. V Česku se ročně objevují v řádech desítek případů. Kvůli tomu, jakým způsobem vzduch v supercele proudí, se vytváří podmínky pro vznik tornád, která však nevzniknou vždy, když se objeví supercela. Současný stav výzkumu však neumožňuje předpovědět, na které ze supercel se tornádo vyskytne, a to nejen v Česku, ale kdekoliv ve světě.
V Evropě jsou tornáda vzácná. Zdejší radary jsou tak primárně určené k monitorování srážek, tedy mnohem přirozenějšího jevu. "O možném výskytu tornáda se dozvíme až v momentě, kdy je již pozdě pro varování od jakékoliv autority nebo subjektu," vysvětlil hydrometeorologický ústav.
Ve Spojených státech, kde je výskyt tornád častější, používají jiné meteorologické radary, které jsou navrženy hlavně pro jejich hledání a sledování. Ani ony však nedokážou předpovědět, kde přesně a kdy se tornádo objeví. Varují před silnými bouřemi s možností tornád, vlastní varování před tornádem nastává až minuty před jeho výskytem.
Výstraha před velmi silnými bouřkami platí pro Čechy a severozápadní část Moravy, na jihovýchodní Moravě hrozí silné bouřky. "Doporučujeme standardní opatření, jako je například ochrana auta před kroupami a pádem stromů nebo zajištění zahradního nábytku," řekl meteorolog Racko.
Policie zveřejnila záběry čtvrtečního tornáda
