Ve státní věznici v americké Nevadě poprvé zaklaply dveře plynové komory. Bylo 8. února 1924 a svět měl přihlížet, jak novinka nahradí „barbarské“ šibenice. Jak moderní věda umožní rychlý konec odsouzence - jenže příběh Gee Jona, první oběti kyanovodíku, zůstává mrazivým svědectvím o tom, jak se snaha o čistou smrt může změnit v technické diletantství.
Přesně před 80 lety, 16. října 1941, odjel z nádraží Praha-Bubny první vlakový transport s českými Židy do ghetta v polské Lodži. Odstartoval nacistickou likvidaci přibližně 80 tisíc českých Židů, kteří zahynuli na území okupovaného Polska, Pobaltí a Běloruska. Transporty nevyvolaly větší zájem české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z prvních pražská policie.
Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.
První nacistický koncentrační tábor na území Polska vznikl přesně před 80 lety. Byl určen k vyhlazení polské inteligence - účastníků Velkopolského povstání z let 1918 a 1919. Nacisté v tamní pevnosti č. 7 poprvé přistoupili k hromadnému vraždění plynem.
Jeden z vězňů poznaňské pevnosti č. 7 opatrně nahlédl kukátkem dovnitř. Nacisté z aut stahovali nebo nesli postižené a nemocné lidi. Byli mezi nimi stařečkové i malé děti. "Všichni byli nahnáni bitím a křikem do jedné z místností, dveře se zavřely. Ještě nějakou dobu se odtamtud ozývaly hlasy. Pak vše ztichlo," vzpomíná na první experimenty nacistů s masovým vyvražďováním.
Dozorce z Osvětimi Oskar Gröning má jít na čtyři roky do vězení. Pravomocně o tom rozhodl soud v Karlsruhe. Gröning, kterému se v médiích přezdívá "osvětimský účetní", byl shledán spoluvinným na vraždách statisíců lidí. Kvůli vysokému věku 95 let ale možná nakonec do vězení nenastoupí.
V Neubrandenburgu na severu Německa začal soud s 95letým zdravotníkem Hubertem Zafkem, který pracoval v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Zafke se podle státního zastupitelství podílel na smrti minimálně 3681 lidí v plynových komorách. Obhajoba vinu popírá.
Nález v místě bývalého vyhlazovacího tábora ve východním Polsku umožní historikům zpřesnit dosavadní poznatky o množství zmasakrovaných vězňů. Odhadem tam zemřelo na čtvrt milionu Židů.
Majitelku stavebního impéria Héléne Pastorovou z Monaka zastřelil v květnu imigrant. Ale kdo si vraždu objednal?
Výrok o tom, že osud sovětských Židů není věcí USA, byl prý vytržen z kontextu
