Písek - Je jim teprve patnáct, ale už je "za zásluhy" pozvali na jednu ze současných nejšpičkovějších světových observatoří.
Studenti Gymnázia v Písku Jan Kotek a Jan Měšťan, které vedl jejich učitel fyziky Marek Tyle, se totiž letos nejlépe umístili v celosvětové studentské soutěži nazvané Chyť hvězdu. Zabodovali v konkurenci stovky dalších týmů, které poslaly své soutěžní práce z 22 zemí.
Soutěž vyhlašují dvě evropské astronomické organizace a hlavní cenou byla cesta do Chile.
Zde se totiž nachází Evropská jižní observatoř, uznávaná hvězdárna na jižní polokouli, kterou provozuje třináct evropských zemí. Právě letos k nim přibyla i Česká republika.
Zatmění Slunce pro spolužáky
Oba úspěšní studenti vyhráli soutěž díky tomu, že loni připravovali pro své spolužáky pozorování zatmění Slunce. "Předem jsme vysvětlovali, o co půjde. Půjčili jsme dalekohledy, kde se jenom dalo, a také třeba svářečské sklíčko, přes které se dá na Slunce bezpečně dívat," popsal pro Aktuálně.cz Jan Kotek.
Poté anglicky napsali shrnující práci o tom, jak se dá doba zatmění vypočítat podle pohybu Země a Měsíce, který zakryje Slunce před pozorovateli ze Země. Přidali poznatky o tom, jak se dá jev využít pro poznání naší hvězdy a také jak se dá pozorovat pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře. A vše poslali do soutěže.
Nekonečné Andy
Porota je odměnila týdenní cestou do Chile, z níž se nyní vrátili. Podívali se ke čtyřem propojeným osmimetrovým teleskopům, které má Evropská jižní observatoř na hoře Paranal, v nadmořské výšce 2600 metrů.
Není to nijak blízko. Jeden den je čekal let z Prahy přes Curych do Santiaga de Chile. Druhý den pak další let přes více než tisíc kilometrů do chilského města Antofagasta. A odtud pak ještě několikahodinová cesta mikrobusem do hor.
"Na Paranalu se skutečně střetává nádherná příroda s nejvyspělejší technikou na světě. Na jedné straně vidíte dvanáct kilometrů vzdálený Tichý oceán, na straně druhé se díváte na Andy a zdá se vám, že se rozpínají do nekonečna," popisuje Jan Měšťan.
"Na jižní polokouli je teď zima," doplňuje. Před naším příjezdem napadl sníh. Pak se teploty zvedly během dne i nad deset stupňů, ale v noci se držely kolem nuly."
Na to možná doplatil učitel Marek Tyle, který studenty doprovázel. Vrátil se s chřipkou a teď se léčí doma.
Uprostřed kamenité pustiny
Místo bylo pro observatoř vybráno proto, že je vzdáleno od všech měst, takže pozorování oblohy neruší žádné nepatřičné světlo. V okolí je poušť Atacama, vlastně kamenitá pustina, v níž prakticky nic neroste.
Čtěte také:
Patnáctiletí astronomové odpovídali čtenářům"To má tu výhodu, že se na teleskopy neusazuje pyl z rostlin, který by kazil pozorování," vysvětluje Jan Kotek.
"V téhle nadmořské výšce se ještě dá docela dobře dýchat," popisuje Honza Měšťan. Ale když jsme se proběhli v tělocvičně, kterou tady hvězdáři mají, už jsme poznali, že tu je kyslíku míň."
Další přístroje se budou stavět ve výšce 5000 metrů, na náhorní plošině Llano de Chajnantor. Bude to síť 66 radioteleskopů ALMA. Každá jejich anténa bude mít průměr dvanáct metrů a každý z radioteleskopů bude možné přemisťovat. V této výšce už ovšem astronomové nedostatek kyslíku výrazně pocítí.
Rozptýlené mraky
V oblasti kolem hory Paranal je oblačnost velmi vzácným jevem. I proto si ji astronomové vybrali, aby měli dobrý výhled na oblohu.
"Ovšem když jsme přijeli, byly na obloze mraky," vzpomíná Honza Kotek. "Naštěstí se do večera rozptýlily."
Dalekohledy Evropské jižní observatoře nebyly pro kluky žádným překvapením, všechny je samozřejmě znali z odborné literatury. Věděli tedy také předem, že dnešní hvězdáři se do nich vůbec nedívají. Na teleskopy jsou totiž napojeny kamery, a astronomové si záběry prohlížejí na obrazovce počítače.
| Podívejte se na fotografii vesmírného úkazu, kterou pořídil Jan Měšťan už dříve a za niž získal ocenění Astronomická fotografie měsíce. |
