Nelahozeves - Dva nové obří zásobníky na ropu byly uvedeny do provozu v Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi u Prahy.
Nádrže mají pomoci udržet strategické zásoby této suroviny v republice na úrovni devadesátidenní spotřeby.
Požadavek mít k dispozici devadesátidenní zásoby ropy si stanovilo Evropské společenství po ropné krizi v sedmdesátých letech minulého století. Česká republika se mu přizpůsobila při jednáních o vstupu do unie. Zdá se však, že ani to nebude stačit. V současné době se připravuje požadavek, aby strategické zásoby vzrostly na úroveň spotřeby za 120 dnů.
Nestabilní dodávky
Nově otevřené zásobníky, každý o kapacitě 125 tisíc kubických metrů, rozšířily počet nádrží v centrálním tankovišti ze čtrnácti na šestnáct a celkovou kapacitu z 1,3 milionu krychlových metrů na 1,55 milionu kubických metrů ropy.
Ropu v nich skladuje Správa státních hmotných rezerv. Do republiky ji přivádí ropovod Družba z Ruska a ropovod IKL z bavorského Vohburgu poblíž Ingolstadtu (kam ji předtím dopraví ropovod TAL z oblasti Kaspického moře, Blízkého východu a severní Afriky).
V současné době není možné spoléhat na stoprocentní stabilitu dodávek ani z Ruska, ani z Ingolstadtu - již zmíněný ropovod TAL dopravuje černé zlato pro Česko jen při volných kapacitách. Proto by strategické zásoby měly umožnit plynulé fungování ekonomiky i při výpadku dodávek.
"V současné době platí, že Evropská unie ani NATO nejsou schopny pomoci svému členu v případě nedostatku ropy," konstatoval při slavnostním otevírání nádrží místopředseda vlády Alexandr Vondra.
Jímka pro případ nehody
Nové zásobníky mají válcovitý tvar o průměru 84 metrů a výšce 24 metrů. Státem vlastněná společnost MERO, která je jejich majitelem, je hodnotí jako největší svého druhu na světě.
"Mají dvě stěny a ta vnější vymezuje prostor pro ochrannou jímku. Kdyby se něco stalo a ropa vytekla, v této jímce se všechna zachytí," popisuje Vít Tůma, provozně-technický ředitel společnosti MERO.
Díky tomu potřebuje zásobník menší plochu, než v obvyklých případech, kdy nádrže kolem sebe mívají val ze zeminy s izolační fólií.
Propočet na české podnebí
"Velké nádrže se obvykle staví tam, kde nebývá příliš chladno, a ropa tam proto nezamrzá a nemění objem," vysvětlil profesor Vlastimil Křupka z brněnského Ústavu aplikované mechaniky, který se na přípravě nádrží podílel. "Museli jsme tedy vymyslet konstrukci a najít ocel s dobrými vlastnostmi, aby se takto obrovské nádrže v našem klimatu nezdeformovaly. Vše jsme získali od domácích výrobců."
Na zásobnících jsou plovoucí střechy, tedy takové, které plavou přímo na hladině ropy, aby se zabránilo odpařování.
Zajímavé také je, že ropa si po vytěžení udrží své vlastnosti jen asi sedm až patnáct let. V zásobnících strategických rezerv je tedy nutné ji stále obměňovat.
Čtěte také:
