Stockholm - Prestižní Nobelovu cenu za fyziku si letos odnesou Saul Perlmutter, Brian P. Schmidt a Adam G. Ries.
Díky studiu supernovy, vzdálené šest miliard světelných let, letošní laureáti zjistili, že se rozpínání Vesmíru nezpomaluje, jak se původně myslelo, ale právě naopak.
"Studovali mnoho desítek explodujících hvězd, takzvané supernovy, a objevili, že se Vesmír rozpíná stále rychlejším tempem," oznámil v úterý Nobelův výbor pro fyziku.
Překvapivé zjištění
To, že se Vesmír rozpíná, je známo už od dvacátých let minulého století (jedním z objevitelů tohoto jevu byl například Edwin Hubble, po kterém byl pojmenován známý teleskop).
Pokud by byl Vesmír tvořen pouze hmotou, muselo by se rozpínání v důsledku přitažlivých sil zpomalovat.
Nicméně pozorování už zmiňované supernovy typu Ia (vybuchlého "Bílého trpaslíka", velmi staré hvězdy, těžké jako Slunce, ale malé jako naše Země) ukázalo, že světlo, které vydává, je slabší, než se čekalo. To znamenalo, že se od nás s rostoucí rychlostí vzdaluje.
Toto pozorování se, za pomoci kvalitnějších teleskopů, výkonnějších počítačů, a zejména senzoru CCD (za který byla jeho tvůrcům udělena Nobelova cena v roce 2009) podařilo nezávisle na sobě dvěma skupinám. Jednu vedl Saul Perlmutter, který si odnáší polovinu ceny, a druhou Brian Schmidt, který spolupracoval s Adamem Riesem - oba si dělí druhou polovinu ceny.
Další triumf americké vědy
"Objev byl totálním překvapením, dokonce i pro laureáty samotné," uvedl v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.
Všichni tři ocenění jsou americkými astrofyziky, Schmidt má rovněž australské občanství. Vědci si rozdělí odměnu deset milionů švédských korun (téměř 27 milionů korun).
Schmidt, jak uvedla agentura Reuters, si zpočátku myslel, že telefon s oznámením o jeho ocenění od ženy se silným švédským akcentem je pouze vtipem od jednoho z jeho studentů.
Cenu uděluje Švédská královská akademie věd, mezi jejíž členy patří 350 švédských a 164 zahraničních vědců.
Od roku 1901 do roku 2010 bylo uděleno celkem 104 cen. Jako první ji v roce 1901 získal Wilhelm Conrad Röntgen za objev paprsků, které přinesly průlom v medicíně.
"Temná energie" v pozadí
A co tedy Vesmír roztahuje? Síla, která se označuje jako "temná energie". Podle fyziků představuje asi 70 procent Vesmíru.
Nikdo však zatím neví, co to temná energie vlastně je. Do hry se vrací i v minulosti odmítnutá Einsteinova kosmologická konstatnta. Ta měla představovat protiváhu gravitační síle a pomoci vytvořit statický Vesmír.
Místo toho se zdá, že zapříčiňuje zrychlování jeho rozpínání.
Místo horkého a bouřlivého konce (označovaného jako "Big Crunch") se tak veškerá hmota postupně rozptýlí ve stále chladnějším a prázdnějším prostoru.
