Stockholm - Jeden japonský a dva američtí vědci, všichni ovšem působící v USA, získali letošní Nobelovu cenu za chemii. Jsou to Osamu Šimomura, Martin Chalfie a Roger Y. Tsien. Ocenění dostali za objev zelené světélkující bílkoviny, získané původně z medúz, která umožňuje biologům dělat dříve netušené laboratorní experimenty, při nichž například zkoumají nemoci i projevy dědičnosti. Díky svému světélkování se totiž dá snadno identifikovat.
Laureáty vybrala komise ze švédské Akademie věd. Rozdělí si rovným dílem sumu 10 milionů švédských korun, tedy asi 25,6 milionu korun českých.
Dříve neviditelné dnes světélkuje
Bílkovina, která pod modrým nebo ultrafialovým světlem zeleně světélkuje, byla poprvé pozorována v medúze Aequorea victoria v roce 1962. O čtyři desetiletí později se stala jedním z nevýznamnějších nástrojů, které se používají v biologickém výzkumu, uvedla hodnotitelská komise při oznámení, kdo letošní ceny získal.
Díky tomuto proteinu totiž mohou výzkumníci sledovat procesy, které pro ně byly dříve neviditelné. Například vývoj nervových buněk v mozku, anebo dělení buněk nádoru. A také práci genů.
Dění v lidských buňkách, včetně vzniku a vývoje nemocí, je řízeno různými bílkovinami. Vědci k nim dnes dokážou připojit světélkující protein. Tím je vlastně označí a mohou sledovat, jak fungují a které geny je vytvářejí.
Obdobně mohou sledovat pohyb označených buněk, například neuronů poškozených Alzheimerovou nemocí. Ovšem stejná bílkovina se používá i pro výrobu světélkujících hraček pro děti...
Úkol pro nezkušeného asistenta
Osamu Šimomura (narozen v roce 1928 v japonském Kjótu) musel studia přerušit kvůli světové válce a devastaci své země při ní. Přesto se v roce 1955 stal asistentem profesora Jašimasy Hiraty na Nagojské univerzitě.
Profesor mu jen tak, pro všechny případy, svěřil za úkol zjistit, proč někteří rozdrcení japonští mořští ráčci (Cypridina) světélkují. Proč tím pověřil nezkušeného asistenta? V té době se stejným problémem neúspěšně zabývali vědci ve Spojených státech. Profesor příliš nevěřil v úspěch, a tak práci nezadal žádnému ze studentů, kteří kvůli získání diplomu potřebovali skutečně dosáhnout nějakého výsledku.
Kupodivu, Osamu Šimomura světélkující bílkovinu našel. Výsledky publikoval a od své univerzity dostal doktorát, přestože nebyl předtím přihlášen do příslušného studia. A přišlo i pozvání do univerzity v Princetonu v USA, které přijal.
Laboratorní materiál z moře
Později zjistil, že lepší světélkující bílkovina je v medúzách, které s kolegy lovil v moři. Postupně popsal její vlastnosti.
Na jeho výzkum navázal v osmdesátých a devadesátých letech Martin Chalfie (narozen 1947). Tomu se líbilo, že se dá bílkovina, která pod ultrafialovým zářením sama světélkuje, snadno najít. Přišel na to, jak je možné ji napojit na ostatní proteiny v těle. A tím je sledovat. Dá se tak pozorovat i práce genů - zda právě pracují a řídí produkci bílkovin v buňce, nebo jsou "vypnuté".
Chalfieho studentka také dokázala vpravit gen z medúzy (izolovaný v jiné americké laboratoři) do baktérií, které teď světélkující bílkovinu snadno vytvářejí. Tentýž gen, vložený do kousku DNA, který je pak v laboratoři přenesen do jiného organismu, také vědcům potvrzuje, že se vložený úsek DNA zapojil do nového genetického systému a pracuje tam, protože vytváří světélkující bílkovinu.
Barvy jako do duhy
Roger Tsien (narozen 1952) pak změnil některé aminokyseliny v proteinu, takže ten dnes dokáže světélkovat i v jiných barvách, například modré či žluté. Při rozhovoru s novináři zmínil, že kvůli tomu, že trpí astmatem, musel jako dítě hodně zůstávat doma. Hrál si tedy s chemickými pokusy, při nichž vznikaly různé barvy. Záliba mu pak zůstala...
Jiní vědci dodali proteinu i další zbarvení. Díky tomu je možné použít třeba i několik těchto bílkovin při jediném složitějším experimentu.
Přineslo to revoluční změny, které vylepšily biologické bádání.
"Samozřejmě, že ten protein u nás občas používáme," potvrzuje například Helena Fulková z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Zdomácněl tak, že už nemá ani celé jméno. "Říkáme mu jednoduše anglickou zkratkou GFP."
Lékařství a fyzika již odměněny
V pondělí už byli oznámeni noví nositelé Nobelovy ceny za lékařství za objev virů způsobujících rakovinu děložního čípku a nemoc AIDS. Objevy umožnily určit, jak se před nákazou chránit i jak hledat nové léky.
V úterý získali cenu fyzikové, kteří popsali narušenou symetrii mezi elementárními částicemi. Díky tomu také při zrodu vesmíru vzniklo více hmoty než antihmoty, a náš vesmír tedy může existovat.
Ve čtvrtek budou ve Stockholmu vyhlášeni nositelé Nobelovy ceny za literaturu.
Všechny Nobelovy ceny budou slavnostně předány 10. prosince, ve výroční den úmrtí švédského vynálezce a podnikatele Alfreda Nobela, který ve své závěti tato ocenění ustanovil.
