Nobelova cena za objev, proč je víc hmoty než antihmoty

Josef Tuček
7. 10. 2008 14:20
Laureáti popsali, proč může existovat náš vesmír
Makoto Kobajaši hovoří s novináři v Tokiu o tom, jaké to je získat Nobelovu cenu.
Makoto Kobajaši hovoří s novináři v Tokiu o tom, jaké to je získat Nobelovu cenu. | Foto: Reuters

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za fyziku získávají Američan japonského původu Yoichiro Nambu a dva japonští vědci, Makoto Kobajaši a Tošihide Maskawa.

Všichni ocenění se zabývali výzkumem nepatrných částic hmoty.

Proč je více hmoty než antihmoty

Oceněná trojice fyziků zkoumá odlišné částí jevu zvaného narušení symetrie a projevujícího se u elementárních částic.

Důležitý byl vlastně už při zrodu vesmíru - tehdy vznikla hmota a současně antihmota. Ty se při vzájemném setkání zničí a zbude po nich jen záření. Naštěstí však vznikly nevyváženě, hmoty je o něco více, a tak může náš vesmír existovat.

K objasnění této nevyvážené symetrie přispěli začátkem sedmdesátých let dva výzkumníci z univerzity v Kjótu, Makoto Kobajaši (narozen v roce 1944) a Tošihide Maskawa (1940). Propočítali způsob uspořádání kvarků (částic hmoty, z nichž se pak skládají protony, neutrony a další částice), který asymetrii mezi hmotou a antihmotou z velké části vysvětluje.

Tošihide Maskawa, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 2008, na tiskové konferenci v Kjótu.
Tošihide Maskawa, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 2008, na tiskové konferenci v Kjótu. | Foto: Reuters

Tehdy k tomu předpověděli existenci tří nových typů kvarků. První z nich pak byl prokázán při experimentech v roce 1974, druhý v roce 1977 a třetí až roku 1994.

Kolik váží vesmír

Jiným typem tohoto jevu, takzvaným spontánním narušením symetrie mezi elementárními částicemi, se už předtím zabýval japonský rodák Yoichiro Nambu (narozen roku 1921 v Tokiu, v roce 1952 odešel do USA a od roku 1970 je americkým občanem).

V roce 1960, kdy studoval supravodivost, si jako první všiml, že v rovnicích popisujících chování částic hmoty není úplná symetrie. A to zasahuje i do standardního modelu částicové fyziky, který si vědci pro její pochopení vytvořili.

Nambuho poznatky později vedly k hledání nových částic hmoty, který ostatně právě nyní vrcholí v Evropské laboratoři pro fyziku částic (CERN) v Ženevě. Osm tisíc fyziků z celého světa, i z České republiky, se tam v novém zařízení, zvaném velký hadronový urychlovač, snaží najít částici zvanou Higgsův boson. Právě ta zřejmě ovlivňuje hmotnost celého našeho vesmíru.

Yoichiro Nambu odpovídá po telefonu na otázky novináře ve svém domě v Chicagu.
Yoichiro Nambu odpovídá po telefonu na otázky novináře ve svém domě v Chicagu. | Foto: Reuters

Ceny za lékařství už zveřejněny

Laureáty vybrala komise ze švédské Akademie věd. Rozdělí si sumu 10 milionů švédských korun, tedy asi 25,6 milionu korun českých. Nambu získává polovinu a Kobajaši s Maskawou dohromady druhou půlku.

V pondělí už byli oznámeni noví nositelé Nobelovy ceny za lékařství. Získal ji Němec Harald zur Hausen za zjištění, že příčinou vzniku rakoviny děložního čípku jsou papilomaviry přenášené pohlavním stykem, a dva francouzští vědci - Francoise Barréová-Sinoussiová a Luc Montagnier - za objev viru imunitní nedostatečnosti (HIV), který způsobuje nemoc AIDS. Objevy obou virů umožnily určit, jak se před onemocněním chránit, a také nalézt nové možnosti léčby.

Ve středu budou ve Stockholmu vyhlášeni nositelé Nobelovy ceny za chemii.

Všechny Nobelovy ceny budou slavnostně předány 10. prosince, ve výroční den úmrtí švédského vynálezce a podnikatele Alfreda Nobela, který ve své závěti tato ocenění ustanovil.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Výstavu ruské avantgardy v Hluboké nad Vltavou vidělo 22 tisíc lidí

Přes 22 tisíc lidí navštívilo přehlídku děl ruské avantgardy, která o víkendu skončila. Jde o rekord v hlavní výstavní sezoně pořádající Alšovy jihočeské galerie. Poslední týden měla zámecká jízdárna v Hluboké nad Vltavou vyprodáno a na všechny zájemce se nedostalo, oznámil Aleš Seifert, ředitel galerie. Ta v příštích dnech na webu zveřejní 3D prohlídku projektu, díky němuž byla do Česka zapůjčena cenná díla Kazimira Maleviče, Vasilije Kandinského či Alexandra Rodčenka.

"Překonalo to veškeré mé sny a plány. Máme covidovou dobu, přesto se ukázalo, že výstava tohoto typu byla pro návštěvníky neskutečně zajímavá," kvituje Seifert. Úspěšnost srovnává s aktuální pražskou retrospektivou malířky Toyen. "My máme poloviční množství, limit do 40 návštěvníků za hodinu, Národní galerie měla 80 lidí na 80 minut a měla 40 tisíc návštěvníků," dodává ředitel Alšovy jihočeské galerie.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Objem úvěrů na bydlení stoupl v červnu na rekordních 39,5 miliard korun

Objem nových hypotečních úvěrů na bydlení od bank a stavebních spořitelen dosáhl v červnu 39,5 miliardy korun. Je to o 8,6 miliardy více než v květnu a o 20 miliard korun více než v červnu 2020. Letošní červen je tak nejsilnějším měsícem ve statistice, která se sleduje od roku 2014. Vyplývá to z aktuálních statistik České národní banky a České bankovní asociace.

"Dynamika růstu objemu nově poskytnutých hypoték, která byla již za květen v meziročním srovnání označená za neskutečnou, byla v červnu překonána o několik koňských délek. Lidé při porovnání vývoje sazeb vědí, že porostou, a jsou přesvědčeni, že ceny nemovitostí také nemají protisměrně působící faktory," uvedl hlavní poradce asociace Miroslav Zámečník.

Index RPSN, tedy průměrná roční procentní sazba nákladů, podle statistiky ČNB stoupl v červnu u hypotečních úvěrů o 0,05 procentního bodu na 2,26 procenta. V červnu tedy pokračoval "plíživý" růst sazeb RPSN zhruba stejným tempem jako v předchozím měsíci. Úroková sazba stoupla rovněž, a to o 0,06 bodu na 2,12 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy