reklama
 
 

Nobelovu cenu mají vědci za objev HIV a viru rakoviny

6. 10. 2008 14:19
Umožnili prevenci i léčení zákeřných chorob

Stockholm - Jeden německý a dva francouzští vědci získali letošní Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu. Je jim odměnou za objev dvou virů, které způsobují závažná lidská onemocnění.

Cenu získal Němec Harald zur Hausen za zjištění, že příčinou vzniku rakoviny děložního čípku mohou být papilomaviry přenášené pohlavním stykem, a Francoise Barréová-Sinoussiová a Luc Montagnier za objev viru imunitní nedostatečnosti (HIV), který způsobuje nemoc AIDS.

Rakovina způsobená virem

Harald zur Hausen (narozen v roce 1936) prokázal v polovině osmdesátých let, že některé typy lidských papilomavirů mohou způsobit rakovinu děložního čípku, druhý nejvíce rozšířený nádor u žen. Do té doby vědci o vlivu virů na vznik nádorů pochybovali.

Dnes víme, že papilomaviry jsou přítomny u 99,7 procenta případů rakoviny děložního čípku. Díky tomuto poznatku mohla být později vyvinuta vakcína, která se nyní používá i v České republice. Vakcína dokáže zajistit více než pětadevadesátiprocentní ochranu před těmito viry šířenými pohlavním stykem, uvedla komise pro udělení Nobelovy ceny.

Harald zur Hausen je emeritním profesorem univerzity v Düsseldorfu, býval ředitelem střediska pro výzkum rakoviny v Heidelbergu.

Narušená imunita

Francoise Barréová-Sinoussiová (narozena 1947) a Luc Montagnier (narozen 1932) získali letošní Nobelovu cenu za lékařství díky svému objevu lidského viru imunitní nedostatečnosti (HIV) v osmdesátých letech. Virus poškozuje bílé krvinky, a tím způsobuje chorobu AIDS, při níž pacientovo tělo ztrácí schopnost vlastní obrany proti mnoha infekcím.

Po zjištění, že chorobu způsobuje virus, mohli vědci poradit ochranu proti přenosu (doporučit chráněný pohlavní styk, zavést jednorázové injekční dstříkačky a podobně). A také začít hledat protivirové léky. Mezi používanými preparáty patří k nejúspěšnějším americké léky Viread, Truvada a Atripla, založené na účinné látce, kterou vyvinul český profesor Antonín Holý z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze.

Ani tyto léky sice nedokážou virus zcela zničit, ale zabraňují jeho množení. Předpokládá se, že většina pacientů ve vyspělých zemích mohou díky těmto lékům žít dlouhá desetiletí vcelku normální život. Neplatí to ovšem o zemích rozvojových, zejména afrických, které si léky nemohou dovolit a kde se virus HIV dále šíří.

Vakcína zatím není

Objev virového původu nemoci AIDS vedl i k víře, že během několik let se podaří objevit preventivní vakcínu, která dokáže zabránit nákaze.

"Byli jsme si jisti: když už známe původce, určitě proti němu brzy vyvineme vakcínu. Nejpozději do deseti let. Čas plyne, a my to říkáme pořád: vakcína bude asi za deseti let. Až začínám pochybovat, že ji opravdu někdy získáme," povzdechl si letos v únoru na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) přední odborník na HIV David Baltimore, rovněž nositel Nobelovy ceny.

Podle něj se ve viru vyvinula vynikající schopnost vyhýbat se útoku imunitního systému, a to i obranného systému posíleného vakcínou. "Většina virů se rychle šíří. Během jednoho týdne jsou už v novém hostiteli, takže nevadí, když je původní hostitel zahubí. Avšak virus HIV zůstává v napadeném těle natrvalo. A tak se vyvinul do podoby, kterou organismus sám nedokáže zničit," konstatoval Baltimore.

Profesorka Françoise Barréová-Sinoussiová působí v Pasteurově ústavu v Garches. Luc Montagnier je již na odpočinku, působil na Pařížské univerzitě a ve Světové nadaci pro výzkum a prevenci AIDS v Paříži.

Gallo přišel zkrátka

V dnešním světě, kdy vědecké týmy přímo závodí, kdo přijde s novým poznatkem jako první, nepřekvapí, že se o prvenství objevu viru HIV přely dva týmy: jednak profesor Montagnier se svou spolupracovnicí Françoise Barréovou-Sinoussiovou, a dále pak americký profesor Robert Gallo se svými kolegy z Národního ústavu pro výzkum rakoviny.

Spor dokonce zasáhl do mezinárodní politiky a až na setkání tehdejších prezidentů obou zemí Francoise Miterranda a Ronalda Reagana bylo dohodnuto, že objev bude přiřčen oběma týmům. Později se však vědecký názor přiklonil k tomu, že Francouzi byli první, kdo virus našli, Američané ovšem udělali spoustu poznávací práce kolem něho.

Oficiální tisková zpráva už jméno Roberta Galla vůbec nezmínila. Podrobnější informační zpráva komise pro udělení Nobelovy ceny jej pouze zařadila mezi několik dalších vědců, kteří se na rozvíjení poznatku podíleli...

Ceremoniál bude v prosinci

Laureáty ceny za medicínu vybrala komise ze švédského lékařského institutu Karolinska. Letos si mezi sebe rozdělí sumu 10 milionů švédských korun, tedy asi 25,6 milionu korun českých. Profesor zur Hausen získává polovinu ceny, a oba francouzští výzkumníci každý čtvrtinu.

Ceny budou slavnostně předány 10. prosince, ve výroční den úmrtí švédského vynálezce a podnikatele Alfreda Nobela. Ten zemřel 10. prosince 1896 na srdeční slabost. Zanechal po sobě závěť, jíž ustanovil ocenění, která nesou jeho jméno.

V úterý budou ve Stockholmu vyhlášeni nositelé Nobelovy ceny za fyziku.

autor: Josef Tuček | 6. 10. 2008 14:19

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama