Chicago (od zpravodaje Aktuálně.cz v USA) - Na největším světovém setkání vědců to bylo jasné prakticky každému: je nutné skončit se závislostí na fosilních palivech.
Složitější už bylo odpovědět, čím by se měly uhlí, ropa, a případně i zemní plyn nahradit. A to už v blízké budoucnosti, ne až za mnoho desítek let. Zatím se zdá, že vyhrává jaderná energetika.
Kam přijdu, budu burcovat
"Víte, řekl jsem si, že kam přijdu, tam budu upozorňovat na problém globálního oteplování. Je to tak velké nebezpečí, že ho nesmíme přehlížet," řekl při setkání s novináři Leon Lederman, nositel Nobelovy ceny za fyziku a bývalý ředitel americké Fermiho laboratoře - špičkového střediska pro výzkum fyziky částic.
A své předsevzetí na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Chicagu také dodržel. AAAS je největším vědeckým sdružením na světě; sdružuje 262 vědeckých organizací a deset milionů individuálních členů.
Ovšem profesor Lederman, podobně jako jiní, nemohl doporučit žádný zázračný zdroj energie, který by mohl zemskou atmosféru ihned zachránit, protože by ji - na rozdíl od fosilních paliv - nezaplňoval skleníkovým plynem oxidem uhličitým, jenž pod sebou zadržuje teplo.
Chvála jádra
Hodně stoupenců si samozřejmě našla jaderná energetika, i když z ní proudí "jen" elektřina - a ta automobily nepohání a ještě dlouho pohánět nebude.
Jaderným elektrárnám byl v Chicagu věnován seminář, na nějž byli pozváni také zástupci Společného výzkumného střediska Evropské unie (JRC), které má laboratoře v pěti evropských zemích.
Generální ředitel JRC Roland Schenkel je velkým zastáncem rozvoje jaderných reaktorů. "V Evropě nám 145 reaktorů zajišťuje výrobu jedenatřiceti procent elektřiny," vysvětloval. "Žádný jiný zdroj není schopen v nejbližších desetiletích vyrobit dostatek elektřiny, nevypouštět emise oxidu uhličitého a ještě snížit závislost na zemích, od nichž kupujeme ropu a zemní plyn."
Zájem o reaktory se vrací
Také Mujid Kazimi, profesor Massachusettské techniky (MIT) a ředitel tamního střediska pro systémy jaderné energie, viděl jaderné reaktory jen v růžových barvách. "Ve Spojených státech jich máme 104 a vyrábějí pětinu naší elektřiny," konstatoval.
Po nehodě v americké jaderné elektrárně Three Mile Island v roce 1979, která naštěstí nikoho nezabila ani nepoškodila okolí, bezpečnostní požadavky na nové jaderné reaktory výrazně vzrostly. Žádná elektrárenská společnost pak nechtěla další reaktory objednávat jako příliš drahé a neekonomické.
"To se mění," ujišťoval Kazimi. "Výrobci elektřiny už zase začínají projevovat zájem, ve stadiu plánování je 35 nových reaktorů."
| Další články z konference v Chicagu: Plejáda dění v současné vědě |
Na vyhořelé palivo je ještě čas
Roland Schenkel i Mujid Kazimi velkoryse mávli rukou nad skutečností, že nikde ve světě dosud nestojí úložiště vysoce radioaktivního vyhořelého paliva z jaderných elektráren. V něm by měly být tyto radioaktivní odpady uloženy na dobu desetitisíců let, po níž jsou smrtelně nebezpečné pro vše živé.
Ve Spojených státech se stavba úložiště plánuje v hřebenu Yucca Mountain v Nevadě, ale není zdaleka jisté, že tu skutečně bude fungovat.
"Stavbu úložiště není nutné uspěchat," soudí Roland Schenkel. Podle něj zatím není vyhořelého paliva příliš mnoho a jeho současné skladování v meziskladech, zpravidla u elektráren, vyhovuje. "A možná půjde tento radioaktivní materiál ještě využít pro reaktory Generace IV," dodal.
Slibná Generace IV
Jaderné reaktory Generace IV jsou velkým snem konstruktérů. Na jeho uskutečnění spolupracují Američané i Evropané, včetně českých výzkumníků v Řeži u Prahy.
Podle představ to budou reaktory schopné například spalovat už dříve vyhořelé palivo z předchozích reaktorů. Konstruktéři plánují, že vysoká teplota v nových reaktorech spolu s vytvořenou energií půjdou použít pro výrobu vodíku z vody. A od vodíku se čeká, že by mohl jako palivo nahradit benzín a naftu.
"Připravíme reaktory Generace IV tak, aby byly ekonomicky výhodnější a současně výrazně spolehlivější a bezpečnější než ty současné," horoval v Chicagu Jacques Bouchard, francouzský jaderný fyzik, který je předsedou Mezinárodní fóra pro přípravu Generace IV.
Faktem ovšem je, že ještě zdaleka není jasné, pro který z několika zkoumaných typů nových reaktorů se vědci rozhodnou. Do elektráren by se pak mohly dostat asi za čtvrt století.
Nešiřme jaderné technologie
Úplně jiné vidění řešení energetických problémů pak na jiném semináři představil Amory Lovins, světově proslulý propagátor obnovitelných zdrojů energie. Je zakladatelem ústavu ve Skalnatých horách v Coloradu. Jeho hlavní budova sama dokazuje, že energie slunce - když se kombinuje s tepelně izolovanou stavbou - lidem pro život i práci bohatě stačí.
"Předávání jaderné energetiky do dalších zemí hrozí tím, že napomůže i šíření jaderných zbraní," varoval. A hodnotil: "Jaderná energetika bude celkově velmi drahá. Ještě nikdy se stavba žádné jaderné elektrárny nevešla do plánovaných nákladů, ale vždy je přerostla."
Úspory energie - a hledání lepších zdrojů
Podle Lovinse tedy jaderná energetika není řešením. Jeho receptem je: více energie ze slunce a z větru a dobré hospodaření s energií, například výborné tepelné izolováni budov, které sníží poptávku po energii.
Hlavní podle něj nyní je co nejlépe využívat energii ze zdrojů, které už máme. A zatím musí vědci usilovně zkoušet vymyslet něco lepšího pro budoucnost - pokud možno vylepšovat obnovitelné zdroje.
Amory Lovins si vysloužil dlouhý potlesk v obrovském, zcela zaplněném sále. Nicméně i tak se na zasedání největší světové vědecké organizace v Chicagu zdálo, že stoupenci jaderné energetiky tu mají převahu.
