Sonda doposud zásobuje astronomy novými poznatky o prstencové planetě a jejích měsících.
NASA však nyní uvažuje o tom, kdy a jakým způsobem její misi ukončí.
"V současnosti plánujeme prodloužení mise o dva roky," uvedl manažer programu Cassini Robert Mitchell k dalšímu osudu přístroje, který má podle současných plánů pracovat do 1. července 2010.
"Pokud ale bude zařízení stále funkční, lze předpokládat ještě jedno nebo více prodloužení," dodal Mitchell.
Variant, jak ukončit její "život", má NASA několik. "Nejpravděpodobnější z nich je ponechat Cassini trvale kroužit po stávající orbitě," přibližuje úvahy NASA manažer projektu.
"Jinou možností je dopad na Saturn, podobně jako to provedl Galileo na Jupiteru," připomněl Mitchell osud sondy, která v roce 2003 shořela v atmosféře největší planety sluneční soustavy.
Podle jeho názoru by však šlo o složitý manévr, neboť aparát by musel proletět Saturnovými prstenci. Při takovém průletu by mohlo řídící středisko ztratit nad strojem kontrolu. Při variantě řízeného pádu proto podle Mitchella připadá v úvahu i některý ze Saturnových měsíců.
Jako poslední možnost se nabízí odpoutání družice od Saturnu. Poté by se mohla vydat buď dále do volného kosmu do Kuiperova pásu na okraji Sluneční soustavy, nebo by ji NASA nasměroval zpět do centra našeho slunečního systému.
Při této cestě se jeví jako nejpravděpodobnější srážka s Jupiterem. "Je to reálné, ale let bude trvat poměrně dlouho," vysvětluje Mitchell, podle něhož ale existuje ještě jedna varianta - využít přitažlivost Jupiteru a nasměrovat sondu k Merkuru.
Řízený dopad na Merkur, k němuž by Cassini doplula odhadem okolo roku 2021, by mohl NASA přinést důležitá data o
složení povrchu planety, kterou bude v té době pozorovat družice BepiColombo.
Na definitivní rozhodnutí má NASA zatím dostatek času. Konečný verdikt o osudu Cassini hodlá učinit až v závěru její mise.
Družice je součástí společného projektu NASA a evropské a italské kosmické agentury, jež v roce 1997 vyslaly na pouť k Saturnu dvojsondu Cassini-Huygens, která po sedmi letech doputovala k planetě.
Evropská sonda Huygens v lednu následujícího roku přistála na Titanu, největším Saturnově měsíci, a od té doby posílá na Zemi údaje o chemickém složení atmosféry, teplotách a tlaku na měsíci. Cassini, která krouží okolo Saturnu, zase vědcům dodává informace o atmosféře a povrchu prstencové planety a jejích měsíců.
