invalidní vozík

Foto: Vojáka těžce potrhala mina, teď zase sní o návratu

Foto: Vojáka těžce potrhala mina, teď zase sní o návratu

Prohlédnout si 26 fotografií

Krátce po výbuchu nastražené miny. Seržant Krumwiede je ošetřován, ostatní vojáci střeží okolí.

Vojáci nesou Matta k helikoptéře Blackhawk Medevac.

Jančura omezí vozíčkáře. Kvůli zpoždění i ceně plošiny

Jančura omezí vozíčkáře. Kvůli zpoždění i ceně plošiny

Po autobusech Student Agency odmítne cestující na vozíku i železniční RegioJet.

Uškrtili muže na vozíku. Pětice mladíků je před soudem

Uškrtili muže na vozíku. Pětice mladíků je před soudem

Vraždu si objednal vnuk oběti. Mezi sebe a čtyři komplice pak rozdělil 300 tisíc.

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Prohlédnout si 185 fotografií

Na sklonku 17. století se v Evropě začala stavět celá řada zařízení, která byla určena k zaopatření válečných invalidů. Například ve Francii nechal v Paříži král Ludvík XIV. postavit podle plánů Libérala Bruanta první vojenskou invalidovnu s názvem Hotel des Invalides . Tímto aktem se nechal inspirovat i císař Karel VI., který 27. května 1728 rozhodl, aby se vybudovala Invalidovna také v Praze.

Finanční prostředky pro vybudování Invalidovny měla poskytnout nadace zámožného hraběte a polního podmaršálka Petra Strozziho.

Sám hrabě Strozzi byl za svého života jako aktivní vojevůdce několikrát vážně zraněn a díky tomu poznal, jak vypadá nuzný život zmrzačených vojáků. Rozhodl se proto ve své závěti, sestavené pro případ bezdětnosti, věnovat svůj majetek na zaopatřování vojáků postižených válkou.

Zde si můžete přečíst úryvek ze závěti hraběte Strozziho:
" Poněvadž v tomto pomíjejícím životě není nic jistého, než smrt, leč hodina její jest nejistá... já Petr hrabě Strozzi, pán na Hořicích... ustanovuji, aby zestárlí chudí důstojníci a vojáci, kteří ve službách válečných zneschopněli, z mého majetku a na něm... zaopatřováni byli jídlem, nápoji, šacením a jinými potřebami, aby na tom žili a nuceni nebyli po věrných a dlouholetých službách válečných žebrati nebo docela ve zkázu přijíti. "

O pár let později byl hrabě Strozzi coby 38letý muž smrtelně raněn při bojích proti Turkům v severní Itálii. Jeho smrt přišla nečekaně. Hrabě Strozzi jako podmaršálek totiž po vítězství v bitvě slavnostně defiloval na koni svými 12ti setninami vojáků, přičemž ho náhle zasáhla zbloudilá kulka, kterou tím směrem vypálil zřejmě turecký voják. Po smrti jeho manželky Marie Kateřiny Khevenhüllerové (rodné jméno) připadl veškerý rodinný majetek ve prospěch nadace, která se dle Strozziho testamentu měla starat o válečné Invalidy.

Ačkoliv si Strozzi původně přál, aby zařízení sloužící válečným mrzákům postavilo na jeho panství v Hořicích v Podkrkonoší, bylo ze strany císaře Karla VI. rozhodnuto, aby se Invalidovna postavila v Praze. Původně se zvažovalo, že se Invalidovna vybuduje buď na Smíchově anebo na Kampě. Nakonec byla jako finální lokalita vybrána Špitálská pole (dnešní Karlín), kde podařilo od Křížovnického řádu a ostatních subjektů výhodně zakoupit pozemky za 35 tisíc zlatých.

Se stavbou Invalidovny se začalo v létě 1731.

Základní kámen Invalidovny byl netradičně položen až v průběhu stavby - v roce 1732.

Slavnostní akt se uskutečnil za přítomnosti samotného císaře Karla VI. 15. srpna 1732, tedy v době, kdy byl císař patrně v neveselém duševním rozpoložení, neboť před 5ti dny nešťastnou náhodou zastřelil na honu českého šlechtice Adama Františka ze Schwarzenberka.

Původní vize na rozsah komplexu budov pražské Invalidovny byla velkolepá. Invalidovna se měla skládat z devíti čtvercových buněk o průměru 100 x 100 metrů, celkem měla tedy vzniknout areál o rozloze 300 x 300 metrů poskytující přístřešek pro cirka 4 000 vojáků s jejich rodinami. Uprostřed komplexu mělo stát náměstí s kostelem. Součástí projektu bylo také zřízení velké nemocnice, školy, slavnostních sálů, refektářů, krámků. Koncept Invalidovny byl tedy zamýšlen jako samostatná jednotka, jenž svým pojetím tak trochu připomínal "město ve městě".

Při stavbě Invalidovny byl základní kamenivo (opuka) lámáno na svahu Vítkova a na Proseku, vápenec na stavbu dováželi z Bráníku a dřevo se pro změnu vozilo z Berouna.

Tímto způsobem se stavělo až do 17. května 1737, kdy byla stavba zastavena, protože se ukázalo, že prostředky nadace ji nestačí ufinancovat. Pro realizaci původních plánů by totiž bylo potřeba vynaložit na tehdejší poměry závratnou sumu - milión zlatých, přičemž stavební práce by trvaly téměř 40. let. Z úsporných i časových důvodů bylo tedy rozhodnuto, že se realizuje pouze 1 devítina původního plánu, tedy čtvercová budova o rozloze cca 100 x 100 metrů.

Menší velikost postavené Invalidovny, jež kopírovala motiv původně zamýšlené devítidílné budovy, si proto musela vynutit řadu kompromisů - například zamýšlený kostel byl nahrazen místností, ve které byla zbudována kaple sv. Kříže. Ta byla musela být kvůli všeobecnému šetření s penězi vybavena skromným způsobem. Například modlitební oltář byl improvizovaně vyroben z vojenských pušek a nábojnic, kazatelna byla vyrobená z prostého dřeva.

Přes všechny škrty v rozpočtu se ovšem podařilo vybudovat unikátní zařízení, které kromě ubikací pro invalidy disponovalo rovněž vlastní kantýnou, mlýnem a pekárnou, prádelnou, nemocnicí s kapacitou 138 lůžek, lékárnou, jatkami, důstojnickým kasínem, čítárnou, klubovnou a salónem, vínopalírnou, pivovarem, dvoutřídní školkou pro děti a vlastním hřbitovem. Službu tu dokonce konalo i vlastní hasičské družstvo či kominík. Na přilehlých pozemcích měli vojáci zřízené zahrádky, na kterých pěstovali zeleninu a chovali hospodářská zvířata (většinou slepice).

Komentář ke snímku :
Areál Invalidovny měl být dle původních plánů mnohem větší rozlohu, ale chybějící finance zavinily, že se stavba realizovala pouze ve zlomku zamýšlené velikosti - viz nákres.

Architektonický projekt Invalidovny byl dílem známého stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, půdorysné dispozice k němu vytvořil vídeňský architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu .

Komentář ke snímku :
Nákres půdorysu s přízemím Invalidovny, který vypracovala v roce 1941 architekta Ing. Augusta Müllerová.

Vzlétlo první letadlo navigované pouhými myšlenkami

Úspěch při pokusu s modelem letadla dává velkou naději handicapovaným

Průlom: I za bezplatnou péči mohou lidé dostat peníze

Průlom: I za bezplatnou péči mohou lidé dostat peníze

Ústavní soud vyhověl muži, který po nehodě ochrnul. Má dostávat rentu od pojišťovny

Olympionici zdolávali pražské bariéry

Olympionici zdolávali pražské bariéry

Prohlédnout si 21 fotografií

Chystá se tu demonstrační jízda na Václavské náměstí.

Erik Čipera už patnáct let asistuje lidem s postižením při jejich cestách po Praze.

Praha bezbariérová? Stále je co dohánět, míní vozíčkáři

Praha bezbariérová? Stále je co dohánět, míní vozíčkáři

Hendikepovaní volají například po nočních nízkopodlažních spojích nebo úpravě zastávek

Pohled ředitele Metrostavu z invalidního vozíku

Pohled ředitele Metrostavu z invalidního vozíku

Prohlédnout si 30 fotografií

Využil nabídky občanského sdružení Asistence zkusit se dopravit po pražských cestách i necestách z domova do práce.

Chytněte se za nos. Zkuste si všimnout překážek, které denně musí překonávat naši klienti.

Připravuje se nový automobil pro vozíčkáře

Doprava v Praze je pro vozíčkáře peklem. Přijde změna?

Doprava v Praze je pro vozíčkáře peklem. Přijde změna?

O bezbariérové Praze debatovalo v kině Oko šest kandidátů na primátora

Zdeněk Tůma na invalidním vozíku

Zdeněk Tůma na invalidním vozíku

Prohlédnout si 6 fotografií

Nejnovější zprávy do e-mailu

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.