Ze Staré Vody zbyl prales a kostel vystřílený vojáky. Skauti místo znovu oživili

Kostel sv. Anny ve Staré Vodě ve vojenském prostoru Libavá v roce 1990 a 2016.
V oblasti na Olomoucku, kde se později nacházel vojenský újezd Libavá, se dříve nacházely malebné vesničky s výhradně německým obyvatelstvem.
Po 2. světové válce byli nuceně vysídleni a stát sem v roce 1946 přijímal české obyvatele.
Jenže ještě v září téhož roku Gottwaldova vláda rozhodla, že zde vznikne vojenský tábor Libavá, od roku 1950 vojenský újezd. Zanikly více jak dvě desítky obcí, mezi nimi i třeba Velká Střelná. Další dvacítka byla zřízením újezdu postihnuta.
Tam kde dříve bývaly vesnice plné života, rozkládala se nyní pustina.
Foto: ČTK
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 1. 6. 2019 22:01
Ve Staré Vodě na Olomoucku žili po staletí Němci. Po válce došlo k jejich odsunu a stát sem pozval české přistěhovalce. Jenže už v roce 1946 bylo vše jinak. Československo rozhodlo, že zde zbuduje vojenský újezd Libavá. Dvě desítky obcí zanikly, mezi nimi i Stará Voda. Čeští vojáci a později i ti sovětští si udělali z budov střelnice, a ostré munici neunikly ani kostely a kaple. Kdysi významné poutní místo už čtvrt století obnovuje Jan Pečínka zvaný Jambo a skauti od Česka po Kanadu.

Jan Pečínka zvaný Jambo začal skautovat v roce 1968, kdy to uvolňující se komunistický režim na chvíli umožnil. Tehdy mu bylo 19 let a pustil se do obnovy jednoho ze skautských oddílů ve Velkém Týnci na Olomoucku.

Za dva roky komunisté skauting znovu zakázali a družina nějaký čas ještě existovala coby turistický oddíl. Po změně režimu se v roce 1990 do obnovy skautského oddílu zapojil znovu. Tentokrát v Čechovicích na Olomoucku. Oddíl měl nejprve jen jednu družinu s pár dětmi, nyní jich jsou v celém středisku dvě stovky.

Další důležitý moment, který pozměnil Jambův život, se odehrál v létě 1994. Tehdy jel na dovolenou do okolí vojenského Újezdu Libavá, jenž byl částečně zpřístupněn veřejnosti. Při návštěvě Staré Vody, jedné ze zaniklých obcí, jež bývala významným poutním místem, se mu naskytl bizarní výjev.

"Z pralesu všude kolem se tyčily dvě velké věže kostela svaté Anny a firma z Frýdku-Místku se ho pokoušela opravit. Platila to armáda na základě tlaku památkářů. Jenže zakázka zněla jen na kostel, ostatní nechali v původním stavu."

Ačkoliv byl kostel památkově chráněný, pohnutá historie Staré Vody a okolí s ním udělala své. V polovině 90. let se tak renovovaný kostel ztrácel v okolních křovinách a všude kolem se táhla jen pustina. Janu Pečínkovi přirostlo místo k srdci, obrátil se proto na vojáky a památkáře a nabídl pomoc svého skautského oddílu Poutníků z Čechovic.

Na prvního máje 1995 se rozeběhla akce na obnovu Staré Vody, jejíž smutnou kapitolu stále připomínají rozstřílené fresky, poničené sochy či ruské nápisy na zdech kostela. Iniciativa funguje dodnes, kdy oslavila čtvrt století existence.

"Poprvé se nás sešlo dvanáct, vybavili jsme se ručními pilami a sekyrkami a začali jsme klestit všechny ty křoviny a náletové stromy kolem kostela," vzpomíná na začátky zakladatel akce.

Na místo jezdili třikrát do roka - v květnu a září na brigády, v červenci na obnovené svatoanenské poutní slavnosti. Postupně se k iniciativě Obnova Staré Vody přidávaly další skautské oddíly - Dub nad Moravou, Opava, Frýdek-Místek, Brno. Akce si získala i mezinárodní věhlas - postupně se přidávali Poláci, Francouzi a dokonce i Kanaďané.

"Se skauty z Kanady se spojili skauti z Dubu nad Moravou a pořádali výměnné pobyty na svých táborech. Jednou je vzali podívat se do Staré Vody a Kanaďany to tu tak chytlo, že od té doby sem jezdí pomáhat," vypráví Jambo a jako perličku dodává: "Dokonce jeden kanadský pár, který měl pár dnů před tím ve své domovině svatbu, pojal pracovní výlet sem jako svatební cestu."

Čeští skauti však jezdí pomáhat na místo i mimo tradiční termíny, v podstatě vždy, když je potřeba - když se obnovovaly Královská studánka s kapličkou, pomník válečných padlých, když se do kostela vracela kopie oltářního obrazu či kříž na hřbitov.

Kromě toho pravidelně čistí i pozůstatky kdysi významného kláštera, kde se vzdělával například i Jan Evangelista Purkyně, a klášterní zahradu. Obnovili také zdejší rybník a hráz a znovu ho napustili, revitalizovali někdejší alej a znovu ji osázeli. Zbudovali křížovou cestu ze čtrnácti zastavení, které během čtyř let vyrobili žáci ze základní školy v Havířově.

Na čelní stranu zastavení namalovali klasický výjev, na zadní straně připomínají vždy jednu ze zaniklých obcí vojenského újezdu Libavá. Iniciovali také vznik poutního československo-německého kříže smíření, který nechali vyrobit v Německu.

Během květnové akce probíhá vždy v sobotu večer tradiční rituál, kdy si všichni přítomní zapálí svíčky a jdou průvodem od kostela ke Královské studánce.

"Zde se zazpívá česká skautská večerka, když jsou s námi Poláci, tak i polská večerka, a pak se každý odebereme tam, kde jsme ten den pracovali, a zapalujeme svíčky na místech bývalého kláštera, na hřbitově, u křížků pro padlé i tam, kde se nacházela stavení," líčí Jan Pečínka.

"Jde symbolicky o světla v neexistujících oknech. Při naší obchůzce říkáme, že Stará Voda dnes žije," dodává Jumbo, který nepředpokládá, že by se sem v dohledné době vrátil skutečný život. Skauti tu však chtějí udržovat kulturní život - pořádají tu koncerty, výstavy či tradiční pouť, kostel letos zpřístupní v rámci celorepublikové akce Noc kostelů.

Celé čtvrt století tohoto úsilí mělo podle něj smysl. "Pro skauty to znamená dlouhodobý dobrý skutek. A také se zde dozví leccos o české historii. Jedná se o jakýsi pomník dvacátého století a je dobré si uvědomit, co krajem prošlo a co by se už nemělo opakovat."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Při nehodě auta a malotraktoru zemřel na Domažlicku starší muž

Jednu oběť má nehoda osobního auta a malotraktoru u Záhořan na Domažlicku. Auto zezadu narazilo do malého traktoru a jeho řidiče náraz vymrštil do příkopu, na místě zemřel. ČTK o tom informovala krajská policejní mluvčí Dagmar Jiroušková.

Nehoda se stala okolo 16:45 na silnici III/1836 u obce Záhořany. Řidič vozu Volvo ve věku 22 let jel ve směru od Záhořan na Spáňov. "Z dosavadního šetření vyplývá, ze řidič osobního vozidla zezadu narazil do vpředu jedoucího malotraktoru značky Vari, které řídil 77letý řidič. Po střetu byl řidič z malotraktoru vymrštěn do silničního příkopu. Při nehodě došlo k jeho zranění, kterému na místě podlehl," popsala Jiroušková.

Požití alkoholu a jiných omamných a psychotropních látek u řidiče osobního vozidla policisté na místě vyloučili. Okolnosti tragické nehody nyní policie vyšetřuje.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Bílý dům chce urychlit vyhoštění migrantů, kteří táboří na texaské hranici

Americká vláda chce urychlit vyhoštění migrantů, kteří se v uplynulých dnech utábořili na hranici mezi Texasem a Mexikem. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že zajistilo nové přepravní kapacity, které umožní během tří dnů vyhostit větší množství lidí, uvedla agentura AP. U texaského města Del Rio se v pátek nacházelo podle místní policie přes 13 tisíc migrantů, kteří pochází převážně z Haiti.

Část migrantů, kteří se usadili u mostu spojujícího USA s Mexikem, americké úřady odsunuly na jiná místa. To má ulehčit přezkum, zda migranti měli právo vstoupit do USA. Pohraniční stráž a celníci počítají s tím, že v této oblasti mexicko-americké hranice budou mít od pondělí přinejmenším 400 svých příslušníků.

Americká vláda chce vyhošťovat migranty letecky do země původu. Ve skupině podle médií převažují lidé původem z Haiti. Američtí představitelé jednají se zástupci této karibské země o navracení migrantů. Americké ministerstvo by chtělo vypravit pět až osm letů denně, často ale bude záležet na dohodě s haitskými úřady. Americké úřady se také domnívají, že kvůli nebezpečí návratu do vlasti by se část Haiťanů mohla přemístit zpět do Mexika.

V texaském městě Del Rio žije zhruba 35 tisíc lidí. Město, které migrační vlny zažilo vícekrát, řídí starosta Bruno Lozano, který byl zvolen za Demokratickou stranu. Stávající vládu prezidenta Joea Bidena ale kritizuje za nedostatečnou migrační politiku na hranici s Mexikem.

Z Haiti, které patří k nejchudším státům na americkém kontinentě, odešlo v uplynulých letech mnoho lidí. Většinou směřovali do latinskoamerických států. V případě města Del Rio není jasné, proč se migranti rozhodli pro hromadný vstup do Spojených států. Podle odborníků se tak může stát i na základě mylných či falešných informací.

Zdroj: ČTK
Další zprávy