Ve Vildově mlýně žili udavač i podivín. Před demolicí ho zachránili tři nadšenci

Vildův mlýn v Jistebnici.
Vildův mlýn stojí na břehu potoka Cedronu nedaleko náměstí v Jistebnici na Táborsku, a to minimálně od počátku 19. století.
Jmenuje se podle posledního obyvatele - svérázného malíře a "volnomyšlenkáře" Viléma "Vildy" Štěpánka. Ten žil v zanedbaném stavení, velmi si však pěstil svůj zevnějšek. Až do stáří si barvil dlouhé vlasy na černo a černě si lakoval nehty.
V roce 2015 Vilda zemřel. Radnice vzhledem ke špatnému stavu budovy rozhodla o její demolici.
Před demolicí však objekt zachránila architektka Bohumila Mrzenová a její sousedi ze Sedlecké ulice, kde stojí také bývalý mlýn. Zobrazit 40 fotografií
Foto: Spolek Sedlecká
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
27. 2. 2021 14:39
V městečku Jistebnice na Táborsku již desítky let chátrá někdejší mlýn. Mlynáře Štěpánka po válce uvěznili, protože na sousedy donášel gestapu, majetek rodině zabavili. Štěpánkův syn Vilém, kterému se říkalo Vilda, ve stavení bydlel, neboť nad ním úřady přimhouřily oči. Podivínský malíř tu neměl vodu ani kanalizaci, odpadky hromadil v mlýnici. Po jeho smrti mělo jít stavení k zemi.

Z bible známý potok Cedron protéká mezi Jeruzalémem a Olivetskou horou. Na jejím úpatí najdeme Getsemanskou zahradu, kde pobýval Ježíš se svými učedníky. Sem ho přišli zatknout vojáci přivedení Jidášem, který Ježíše zradil. Zahradě dominuje Kostel všech národů, známý také jako Kostel Utrpení.

Tento biblický název dal jméno potoku protékajícímu nejmenším městem v okrese Tábor - Jistebnici s dvěma tisícovkami obyvatel. Na jeho břehu stál od počátku 19. století mlýn. Někteří mu říkají Slabův, podle původních majitelů, jiní Štěpánkův podle pozdějšího vlastníka. Této rodině majetek po druhé světové válce stát zkonfiskoval za kolaboraci s nacisty. Mlynář Štěpánek totiž zradil jistebnické obyvatele a donášel na ně gestapu. Za to ho čekalo mnohaleté vězení. Mlýn ukončil svůj provoz v roce 1955 a od té doby chátral. 

Přesto objekt někdo obýval - mlynářův syn Vilém Štěpánek, kterého město v jeho rodném stavení nechalo žít z dobré vůle, přestože mu nepatřilo. Budova neměla jiné využití, nikdy sem nezavedli vodu ani kanalizaci, vařilo se jen v černé kuchyni. Od té doby se budově říká Vildův mlýn.

Svérázný malíř Vilém Štěpánek, podle nějž se stavení říká Vildův mlýn.
Svérázný malíř Vilém Štěpánek, podle nějž se stavení říká Vildův mlýn. | Foto: Vladimír Švestka

Stavení má nyní i svůj web, kde se uvádí, že "Vilda" býval svérázný malíř, nepřehlédnutelná a kontroverzní postava. "Až do své smrti v červenci 2015 nosil dlouhé, načerno obarvené vlasy, tmavé nehty a make-up. A podobně specifická byla i jeho povaha," píše se také na stránkách.

Stavba se nachází v Sedlecké ulici, kde bydlí také architektka Bohumila Mrzenová. Když se od radnice dozvěděla, že by měl jít zchátralý objekt k zemi, vyděsila se. Díky tomu, že se na něj od padesátých let nesáhlo, považuje ho za skvělou ukázku klasické architektury jihočeské vesnice.

Upozorňuje, že stále skrývá typické detaily, jako je kamenné vstupní ostění nebo klenbu zvanou česká placka, což je kopule typická pro baroko. A také si nedovedla představit že mlýn, kolem kterého odmalička běhávala, by už prostě u Cedronu nestál. Podobný pocit měli i další dva sousedé z ulice a tak vznikl Spolek Sedlecká.

"Spolek Sedlecká vznikl proto, aby tři lidé mohli být účastníky jakéhokoliv jednání ohledně demolice Vildova, tehdy ještě Štěpánkova mlýna. Chtěli jsme vědět o dění v naší ulici, případně mít možnost se k němu vyjádřit," říká Bohumila Mrzenová.

Členové Spolku Sedlecká oslavují položení nové podlahy.
Členové Spolku Sedlecká oslavují položení nové podlahy. | Foto: Spolek Sedlecká

Dům bez okolních pozemků, které patří městu, odkoupili díky svým podporovatelům za zhruba 150 tisíc korun a začali s jeho obnovou. Pro jejich plán se jim podařilo nadchnout zprvu zdrženlivou radnici i většinu místních obyvatel. 

"Na otázku, proč to děláme a jaký to má smysl, odpovídáme jednoduše: Baví nás to a kromě toho cítíme i jakousi přidanou hodnotu, kterou nám odhalila historie domu," shrnuje Mrzenová.

Pomáhat společnosti mohou i malé děti
Autor fotografie: Nadace Via

Pomáhat společnosti mohou i malé děti

Nadace Via chce dostat v době pandemie děti a mládež ven z domácí izolace od počítačů a vyhlásila proto tzv. Dobro-družné mikrogranty v programu Dobro-druzi. Nabízí podporu do výše 2000 korun na malé projekty, kterými mladí dobrovolníci udělají radost sobě i druhým, realizují se venku a budou respektovat přírodu i epidemická opatření. 

O podporu se mohou hlásit žáci 2. stupně ZŠ a studenti SŠ za podpory plnoletého patrona, pokud již nejsou plnoletí. Lze podpořit jednotlivce i menší týmy (nadace podpoří celkem sto projektů). Přihlášku by měli vyplňovat sami žáci nebo studenti, ne patron.

Aktivity se musí konat mezi 14. 4. 2021 - 30. 11. 2021.

 

Právě se děje

Další zprávy